Někdy skutečně hledáme marně. Největším trablem je právě to hledání. K ničemu není, snad jako symbolika nějakého odlišného konání od toho dřívějšího.
Toužíme po procitnutí, prohlédnutí a tato touha je nesmírně cenná, vyjímečná a dokonalá. Jak skutečně můžeme být bez tužeb, dosahování, když všechna činnost nakonec zrcadlově vyvolává odezvu dřívějších já? Je potřeba tomu více porozumět. Procitnutí nepřichází z pochopení, ze zvláštní, nám utajené nauky, není bacilem ani virem. Procitnutí je naší součástí, je naší přirozeností a prvotním právem. Vy víte velmi dobře, že čeká na zrození hluboko v nás, pod nánosem našich cenných věcí. Proč cenných? Protože je nechceme pustit, děsíme se toho. Děsíme se vše ztratit, co zbude ? Ano, usmívám se, nic nezbude.
Tady je jádro pudla. Ztratit, odhodit, vzdát se, neznamená zbavit se svého majetku, postavení, titulů. Zbavit se znamená neztotožnit se. A to je velice těžké. Jak se dokázat neztotožnit se s naší identitou, příslušností, zakořeněním ? Proto se musíte nejdříve stát ničím, na vaší straně nic nezůstane, nic. To znamená, že budete vědomě a poctivě méně důležití než opilý bezdomovec či cokoliv jiného, co bylo doposud pod "vaší úroveň". Odkopnete vaše sebevědomí, sebeurčení, zničíte všechny existující vazby, cíle, motivace. Nechcete nic, vůbec nic. Netoužíte se sami vést. Rozpažíte opět ruce a odevzdáte to, co bylo vaším já, prázdnému prostoru, nicotě.
Nebude to trvat dlouho. Vědomí, které do vás vstoupí, již nebude vaše, slova, která vyslovíte k vám nebudou patřit. Uchopí vás tajemné vedení, pohltí vás nekonečná láska, radost, extáze. K této prázdnotě vede touha, ale zejména pokora, nešvindlujte. Pokora vše položit na oltář života. Je to úzká, pro ego děsivá průrva.
Nemá smysl napodobovat Budhovo, Ježíšovo chování. Nebudete ubližovat a bude to jen naivní rozhodnutí. Oni byli neubližováním. Budete se chovat mírumilovně a opět střílíte vedle. Oni byli mírem. Budete pokorní a uvnitř vás bude zuřit bouře nesouhlasu s chováním jiných lidí. Oni byli pokorou. Vše, co vědomě uděláte je zbytečné. Prázdnota má svou vlastní chuť. Je láskou, dobrem, neubližováním, pokorou, radostí. Je vším. Nenávist, smutek, zlost, pýcha je naopak naším vlastním rozhodnutím. Je naším vlastnictvím. Ovšem prázdnota nerozlišuje dobro od zla, lásku od nenávisti, neubližování od ubližování, radost od smutku. Nemá polarity, je prázdná. Svoboda je čisté, neposkvrněné, nekonečné plátno.
Naším prokletím i požehnáním je právě vlastní volba. Vidím přítele, přítelkyni a oni jsou smutní. Samozřejmě, mají vážný DŮVOD. Říkám jim, tak nebuďte smutní, začněte se smát, tancovat. Oni nemůžou. A jediné, co se děje je, že se nechtějí svého smutku vzdát, tvrdošíjně na něm trvají. Je jejich a oni si ho musí užít. Také mohou říct : " Jari, máme rádi náš smutek, něco nám říká, je přítelem a my si ho v tichu a pokoře užijeme". Poté ... je vše v naprostém pořádku.
Dobře, jste vyprázdnění, jste tou vytouženou nulou, stal jste se dítětem. Co teď, co budete dělat ?
VŠECHNO, VŠECHNO CO CHCETE ! Svět je naprosto úžasný, barevný, skotačící - je tu pro vás. Každý den je jiný, přináší nová překvapení, změny, setkání. Dělejte všechno, co vás napadne. A opusťte vše, co vás nedokáže naplnit.
Já se věnuji masážím, reflexoterapii, tantře, psaní. Mám firmu, přátele, přítelkyni. Mám úplně všechno. Protože dosáhnutí cíle je nakonec velmi nudné. Skončí proces, pohyb a cíl je statický, je to malá smrt ukončeného procesu. Ponechte si závratnou vůni stráveného času a popadněte něco čerstvého, nového. Ale co ? Je tisíce jiných věcí, jiných pohybů. Svět je prostě úžasný. Je úžasný, pokud není statický, je živý a měňavý.
Jste prázdní, co vám může ublížit? Co ublíží neviditelnému? Nic nechcete. Jen se radujete z vlastního pohybu, fyzické existence. Netrváte na ničem, žijete. Poté vás dávání bude naplňovat neuvěřitelnou rozkoší. Budete milovat přinášet štěstí, lásku, dotek všem, kteří vám to dovolí. Tím se stanete nejbohatším v celém vesmíru, protože fyzicky nelze vesmíru nic vzít, to je nesmysl, ale lze vše ochutnávat, ošahávat, zkoušet, hrát si. Vše vám patří, proč byste měli okrádat vesmír, dělat takovou hloupou věc?
Neúspěchy ? Koho ? Nejste. Pády ? Jaké ? Nejste. Ublížení ? Komu. Nejste.
Nakonec, stát se dítětem existence je ta nejjednodušší věc na světě.