Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 30. 11. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Thúkidides:
Impérium se nakonec stává chorobou. Právě ta zabila Athénskou demokracii.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2945x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2540x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2492x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2382x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2239x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Sebepoznání

* Svobodná vůle


Jari - Sebepoznání - 14. 12. 2004 (5679 přečtení)

Někdy to vypadá jako apatie, neustálé se opakování toho samého, něco jako nuda. Ale je to smíření.

Velmi hluboké smíření zasahující až do kostní dřeně. Nemohu než nevidět zástupy lidí toužící po uznání, pohlazení, vyslyšení, projevení. Neumíme poslouchat, neumíme nesoudit, neumíme nic pro sebe nechtít. Prodáváme sami sebe, hledáme vhodné posluchače, hledáme lidské bytosti kopírující náš ideál příjemného člověka. Jsme prostě ztracení na tomto světě a nutně musíme mít kolem sebe zástupy lidí. Proč? Prostě se neznáme, neznáme sami sebe, nestačí nám náš vlastní vytvořený názor na nás samotné, co znamenáme pro své okolí, co znamenáme sami pro sebe, proč tady vlastně jsme, co máme dělat, kam máme jít, čeho máme dosáhnout. Toužíme po štěstí, po tom trvalém, již neměnícím se a neodcházejícím štěstí, které známe z občasných střípků. Ale, takový je život. Nikdy se neudržíme natrvalo tam, kde toužíme být. Vždy budeme přelétávat nad pomyslnou hranicí rovnováhy ze světla do stínu. A jak jinak bychom chtěli žít? Žít ve sterilním prostředí s umělým sluncem, umělými lidmi, květinami a vycpanými zvířaty?

Prostě jsme se to naučili. Naučili jsme se tu šílenou věc, kdy ukazujeme, co je špatné a co je dobré. Vychýlili jsme se z rovnováhy a naše cesta ze světla do tmy nás naplňuje úzkostí a strachem. Strachem z čeho? Strachem z našeho vysvětlení, co to vlastně znamená. Tato cesta začíná v dětství a my nasáváme naději i strach našich rodičů. Všichni nás poté utvrzují v našem postoji, názorech a přesvědčeních a my přijmeme obecně akceptovanou pravdu o světě. Pravdu, která je robotizací a která dává druhým lidem nad námi moc, jsme ovládáni, protože víme, co je správné a co správné není. Co máme dělat a co ne. Tak existuje na všechno vysvětlení. Ideál dokonalého člověka, ideál, který neexistuje a je subjektivně zabarvený. My se cítíme někdy dobře, někdy mizerně, ale stále máme k dispozici ideální vzory dokonalejších lidí, amerických snů, význačných velikánů.

Jestliže něco ztrácíme, pak ztrácíme sami sebe. Nikoho jiného. Posuzujeme se podle venkovních, vnucených měřítek a na našem vlastním hodnocení již příliš nezáleží. Poté bloumáme od jednoho člověka k druhému a prodáváme to, co je v nás naskládané. Máme přátele, protože jsme měli štěstí, že jsou k nám milosrdní a pochválí nás. Dokonce se někdy zvednou a pomůžou nám. Stáváme se naší profesí, naším přepychovým autem, domem, bankovním účtem. Stáváme se tisíci nálepkami, ale sami sebe neznáme. Pokud se přece jenom chceme poznat, musíme se někoho zeptat na mínění, někoho venku. Čím více má dotyčný hodnotitel stoupenců, slávy,úcty, tím důležitější je jeho názor na nás.

Poté dosažení seberealizace je nesmírně komplikovaná záležitost. Jsme ve víru náhody, dobré nálady ostatních lidí, komplikovanosti našich snů - cílů.

To vše je nesmírně zatěžující, protože nemáme čas žít přítomností. Nemáme čas objevit úplně nový svět našich smyslů. Opakující obrazy nám nedávají pražádné potěšení a my toužíme nakonec po jediném. Objevit nové kombinace slov z naší slovní zásoby. Říkáme tomu pochopení, znalost, přehled a je to úžasná věc. Velmi se cení, pokud víme něco, co ten druhý ne. Máme pocit, že jsme mu k užitku, že jsme chytřejší a znalejší. Neděláme nic jiného, než že ho strkáme někam pod sebe v pomyslné štvanici zvané dominance.

Co by se stalo, kdybychom skutečně dokázali být sami sebou? Kdyby existoval jen náš pohled na svět, naše chápání nás samých. Jen to by bylo důležité. Kdybychom nechali ostatní bytosti svému osudu, kdyby nás nezajímala sláva druhých lidí. Neměli bychom potřebu závodit, dosahovat a soupeřit. To by bylo asi zlé. Takový člověk je demotivaný, zničený, k ničemu, nepotřebný, bez smyslu života. A co kdyby tomu tak nebylo? Prostě bychom dělali to samé, co jsme dělali dosud, ale dělali to jen sami pro sebe. A sami budeme asi dělat to, co nás těší, co prostě dělat chceme. Jinak by to nedávalo smysl. Ano, musíme se nějak živit, máme povinnosti a závazky. Ale my jediní jsme ti, kteří mají usoudit, zda neotočíme naši loď jiným směrem. My jediný jsme ti, kteří se svobodně rozhodli, zda to chceme dělat, či se rozhodneme pro razantní změnu.

Orientovat se pouze na okolí, nechat okolní vlivy, aby nás stoprocentně formovaly je nesmyslné. Je to nesmyslné a my to děláme jen proto, že jsme takto byli naučeni a nevíme o tom, že existuje něco jako svobodná vůle, která má vždy poslední slovo. I takové poslední slovo, kdy katovi plivneme do tváře. Svobodná vůle je skutečně naším výsostným právem. Nebo není?

Něco napíšu a někdo to pochválí. Co se stalo? Nic. Prostě řekl, že s tím souhlasí. Třeba s tím nesouhlasím já. Nebo je komentář kritický. A opět. Co se stalo? Dotyčný s tím nesouhlasí. Co já proboha s tím mám dělat? Mám to opravit, přepsat, omluvit se? Je to jeho názor, ne můj a já jsem ten poslední, který by lidem upíral jejich právo nesouhlasit. Takže v jednom, ani ve druhém případě se prostě nestalo nic. Ale dochází k situacím, kdy reakce způsobí velice příznivý pocit a ego se potěšeně nafoukne. Není na tom nic špatného, až na to, že právě toto ego bude požadovat další várku potěchy, pozornosti a nechá nám zbaštit veškerá nepříjemná odmítnutí. Protože být pochválen dává signál našim emocím a my cítíme blaho. A odmítnutí nás bolí. Co kdybychom to nechali být a darovali všem svobodu ? A při té příležitosti si ji dopřáli také? Poté se staneme jaksi imunními, i soucitnými a přejícími. Necháme těch šílených dostihů a budeme si dělat to, co třeba i pečlivě naplánujeme. Budeme prostě žít od okamžiku k okamžiku, od události k události, ze dne na den. Čeho docílíme? Ničeho, ale budeme mít čistou hlavu a budeme hlavně sami sebou.

Pokud se nám nedaří, je to model. Pokud se nám daří, je to taky model. Pokud se nám daří a my se dobře najíme, napijeme, vykoupeme se v moři, tak je to skutečné, pokud je to tak transferováno do našeho mozku. Pokud se nám nedaří, tak možná máme hlad a je nám pod mostem zima. Opět se to dozvíme. Ale máme zde naší inteligenci, energii a nakonec, kam se dá jít jinam než vzhůru? A seshora dolů. Dolů? Proč dolů? Moc toho k životu nakonec nepotřebujeme. To co nejvíce bolí je strach, obavy, úzkost, nízké sebehodnocení a to se pohybuje v drtivé většině v oblasti našeho snu.

Takže bych to nekomplikoval. Něco se povede, shoduje se to s naší představou. Něco se tak moc nepovede, ale máme zkušenost, jak to příště nemáme dělat. Nakonec zjistíme, že se většina z nás má dobře a nic podstatného nám neschází. Nebo máte jiný názor a nesouhlasíte? To bych skutečně nepřežil, vaše odmítnutí a nepřízeň. (-:

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Disharmonie duše a ega (20.06.2013)
Mgr. Vladimír Červenák, etikoterapeut: Nenávisť (19.01.2013)
Čelit stresu a depresi (11.01.2011)
Vyprávění o tom, jak v praxi vypadá nebdělost (04.02.2009)
Naše třináctá komnata (15.01.2009)
O Pravidlech (a trochu o sexu) (27.10.2008)
Je náš svět božský nebo ne? (26.09.2008)
O vnější autoritě a důvěře v sebe (29.07.2008)
Základní zákony Universa (08.02.2008)
Instinkt Intelekt Inteligence Intuice - v čem jsme kdo kdy In (07.01.2008)
Rodinné konstelace v kontextu alternativní religiozity a psychoterapie (10.12.2007)
ARUNÁČALA a optika jedince (03.12.2007)
Terapie tmou (03.11.2007)
O štěstí, o Bohu i jiných slovech (29.10.2007)
Nebe plné hvězd (28.07.2007)
Cíl života (17.07.2007)
Vznikání bez tvaru - Plamen pravdy (14.07.2007)
Bůh nepochází z času (05.07.2007)
Otevřené tajemství (26.06.2007)
Štěstí a touha (24.06.2007)
Šabkarova pieseň o dvoch pravdách (17.05.2007)
Poznávám se a znalost sama mě mění (16.05.2007)
Ako vítame v rodine nového človiečika? (25.04.2007)
Prečo je nelogické požadovať hmatateľné dôkazy o existencii duchovna? (24.04.2007)
Míľniky na duchovnej ceste Mirceu Eliadeho (07.04.2007)
Ako najlepšie poznať seba samého? (03.04.2007)
Cesta zlého činu stvorením a ochrana pred jeho účinkami. (21.03.2007)
„Moje zúčtovanie s ezoterikou“ (05.03.2007)
Modlitba válečníka (31.01.2007)
Afirmace podstaty neboli činu (28.01.2007)
Dikša - reakce (06.01.2007)
Vyrovnání Harické linie (21.12.2006)
Dikša – Modlitba za Jednotu (18.12.2006)
Přímým poznáním je jen vlastní uvědomění člověka (16.12.2006)
Jackalova meditace I (13.12.2006)
Být sám sebou 2 (26.11.2006)
Být sám sebou (1.) (25.11.2006)
Celý člověk (04.10.2006)
Obejmout kmen stromu (03.10.2006)
Důvěra (03.10.2006)
Pohľad na začiatok nášho života - prenatálne obdobie a pôrod (01.09.2006)
Návod i pro Tebe (30.08.2006)
Poznáním toho, co nejste, poznáte sebe sama. (20.08.2006)
Svoboda je zodpovědnost (16.08.2006)
Ne-volba (08.08.2006)
Regresné techniky súčastnosti (27.07.2006)
Rameš Balsekar: koncept - vše je Boží vůle. TO je, jak JE (26.07.2006)
Co mám dělat? (16.07.2006)
Zákon rovnováhy (06.07.2006)
Rozdíl "vzdát se" a "být vzdán" (21.06.2006)
Vzdání se (17.06.2006)
Síla Lásky... (16.06.2006)
Cestou do chrámu (30.05.2006)
Proč ego chce usilovat (23.05.2006)
Mahariši II (12.05.2006)
Život - smrt - život (10.05.2006)
Test inteligence, (aneb vznik a záhyby logiky) (15.04.2006)
Já jsem není nikdy nové (22.03.2006)
Anonymní dopis mého života (18.03.2006)
Tradice Advaita Védanty (09.03.2006)
Anděl (07.03.2006)
UMĚNÍ RYZOSTI - DUCHOVNÍ MOST (28.02.2006)
Temný chrám (17.02.2006)
Srdce (15.02.2006)
Stáří (12.02.2006)
Pokora (10.02.2006)
Čajovna (08.02.2006)
Prostá rozkoš bytí (04.02.2006)
Věčná esence bohyní (20.01.2006)
Nadhled - vědomé čtení (18.01.2006)
Mahariši (16.01.2006)
Oceán (10.01.2006)
Potencionalita (09.01.2006)
Smysl činnosti, smysl života (22.12.2005)
Odvaha vrátit se domů (20.12.2005)
DÉMONE (20.12.2005)
MISTR, MISTR, MISTR (19.12.2005)
Intuice v buddhismu (15.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XII. (14.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným XI. (12.12.2005)
Konvence a osvobození (06.12.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným X. (04.12.2005)
Mapování mysli (02.12.2005)
Nelpění (02.12.2005)
Nezajímáte mě, zajímá mě hudba (25.11.2005)
Co Buddha objevil (16.11.2005)
Jean-Pierre Gomez - Přímé pochopení (12.11.2005)
Joshu a snídaně (11.11.2005)
Osvícení (09.11.2005)
PROBUZENÍ - Marta Janssen (25.10.2005)
Meditační víkend “Životní krize” (23.10.2005)
Kurs “speciál” regresní psychoterapie (21.10.2005)
Pokračovací kurs regresní psychoterapie (15.10.2005)
Co nám slibuje ďábel a co nám slibuje Bůh? (13.10.2005)
Proč Daršan (12.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IX. (11.10.2005)
Realizace JÁ - Šrí Saradamma (08.10.2005)
Harmonizace čaker (07.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VIII. (07.10.2005)
Zmatení jazyků (06.10.2005)
Materialistická propaganda a meč rozlišování (06.10.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VII. (05.10.2005)
Cayce o sexuální energii (03.10.2005)
Edgar Cayce (02.10.2005)
Zápisky ze žaláře v Readingu (30.09.2005)
Volný (24.09.2005)
Ono nezrozené - jsme tam i bez úsilí? (19.09.2005)
Energie Lásky (16.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným VI. (15.09.2005)
Orgasmus je (14.09.2005)
Jak najít "pravého" mistra? (13.09.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným V. (11.09.2005)
Nebeská řeč (10.09.2005)
O Šrí Brahmámovi (07.09.2005)
Šrí V. V. Brahmam (03.09.2005)
Duchovní a světské (01.09.2005)
Myšlenky ze satsangů (30.08.2005)
Zážitek Božského Já (29.08.2005)
Jak zahodit zbytečnosti (24.08.2005)
Vrátit mysl Já (21.08.2005)
Setkání s Martou (18.08.2005)
Osamělost (13.08.2005)
Jak jsem potkal Martu (12.08.2005)
Cesta lásky (11.08.2005)
Příběh o zrcadle (reality show) (10.08.2005)
Zen a umění chatařit (09.08.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným IV. (25.07.2005)
Co přináší móda v duchovnosti, aneb o duchovnost v módě (09.07.2005)
Vzor hodný následování? (01.07.2005)
Setkání s Martou ve Zlíně (29.06.2005)
Jak je to s mistry? (22.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným III. (21.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným II. (19.06.2005)
Má cesta za Matkou Meerou (18.06.2005)
Intimní rozhovor se sebou samotným I. (17.06.2005)
Ego (29.05.2005)
Zase jedna reakce... (12.05.2005)
Duchovní rozvoj a vzdělání (11.05.2005)
Přesmyčky (29.04.2005)
Zlo i dobro (27.04.2005)
Ranní reflexe při čtení internetových zpráv a novinek… (26.04.2005)
Dvanáctero rad proti úzkosti (20.04.2005)
Ideály (15.04.2005)
Ztracený případ (12.04.2005)
Jak se dostat na Cestu (25.03.2005)
Brýle (24.03.2005)
Podvědomí (22.03.2005)
Musíme jít domů (13.03.2005)
Štěstí (04.03.2005)
O hranicích v lidském vědění (25.02.2005)
Dvě tváře inteligence - srdce a rozum (17.02.2005)
Jak se člověk stane hledajícím? (15.02.2005)
Co jsme? (14.02.2005)
Hmota neexistuje... (11.02.2005)
Ráj (08.02.2005)
Vyhnanství (02.02.2005)
Rozum nebo Cit – to je ta otázka... (24.01.2005)
Komentář k článku "Je správné platit za duchovní výtvory?" (23.01.2005)
Je správné platit za duchovní výtvory? (23.01.2005)
Všechno je jinak? (19.01.2005)
Svoboda (12.01.2005)
Vášeň k životu (05.01.2005)
Zrcadla (30.12.2004)
Tělo, emoce a mysl (28.12.2004)
Láska (25.12.2004)
Hledáme sami sebe (24.12.2004)
Duchovní cesta (20.12.2004)
Deprese (17.12.2004)
Dávání darů (15.12.2004)
Svatí muži (10.12.2004)
Vůně (08.12.2004)
Naděje (05.12.2004)
Otázky Milindovy (03.12.2004)
Hrajeme si (29.11.2004)
Hledání Boha (21.11.2004)
Otroctví a svoboda (16.11.2004)
Strach (14.11.2004)
Osamělost (26.10.2004)
Pozvánka na seminář (25.10.2004)
[Akt. známka: 2,33 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!