Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 01. 12. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Karel Čapek:
Pravými otci zákonů jsou darebáci, ne právníci.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2946x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2542x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2497x)
Co nás provází
(29. 01. 2018, 2383x)
Pracujte v souladu se svou duší
(14. 12. 2017, 2242x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Jóga

* Svobody nelze dosahovat


Ukázka z knihy - Jóga - 25. 05. 2007 (5653 přečtení)

Utrpení z potlačených tužeb ani tvrdá kázeň, s níž se podřizujeme svým vzorům, nás nedovedly k pravdě. Dojít k pravdě vyžaduje nepokřivenou, svobodnou mysl.

Zeptejme se však nejdřív, jestli svobodu opravdu chceme. Zajímá nás naprostá svoboda, anebo jen vysvobození z nepohodlných a nepříjemných okolností? Rádi bychom se osvobodili od nevlídných a bolestivých vzpomínek, od zlých zkušeností, ale stejně tak rádi bychom si podrželi své útěšné teorie, hesla a vztahy, které nám přinášejí uspokojení. Ale jak jsme už viděli, podržet si jedno a zbavit se druhého není možné, protože potěšení a bolest jsou od sebe neoddělitelné.

Je tedy záležitost každého z nás, jestli chce nebo nechce být naprosto volný. Pokud ano, pak je třeba porozumět, co svoboda obnáší a v čem vlastně tkví její povaha.

Když se z NĚČEHO vyvléknu nebo vymaním - například z psychické bolesti - je to svoboda? Anebo to slovo znamená něco úplně jiného? Jistě se lze například vymanit z žárlivosti. Ale nebude to pouhá reakce, která nemá s volností mnoho společného? Vymanit se z určitých názorů na základě rozumové úvahy lze celkem snadno. Ale důvod k tomuto "osvobození" je pouhou reakcí, protože mé přání zbavit se svých názorů způsobila skutečnost, že se mi staly například nepohodlnými anebo vyšly z módy. Nacionalistou nejsem třeba jen proto, že věřím v internacionalismus, anebo že z ekonomických důvodů nepovažuji za rozumné zaobírat se hloupostmi, jako jsou státní znak nebo vlajka, a tak jsem to hodil za hlavu. Anebo jsem se třeba konečně vyvlékl z vlivu nějakého duchovního či politického vůdce, který lidem slíbil svobodu, jakmile vyhraje volby a nastolí pořádek. Má však rozumová úvaha a logický závěr něco společného s volností?

Prohlásíte-li, že jste volní tím, že jste se NĚČEHO ZBAVILI, šlo o pouhou odezvu, ze které hned vzejde podřízenost vůči něčemu dalšímu, co vás znovu ovládne. Tímhle způsobem dochází k celé řadě reakcí, z nichž každou by šlo nazvat volností či svobodou, ale s opravdovou volností to nemá pranic společného: je to pouhá obměna nadále přetrvávající minulosti, k níž naše myšlení neustále tíhne.

Současní mladí lidé se bouří, jako všichni mladí lidé, proti dnešní společnosti - což samo o sobě není nic špatného. Ale vzpoura neznamená svobodu, protože je pouhou odezvou vytvářející vzory, jimiž se zase necháte spoutat. Máte sice dojem, že vytváříte něco nového, ale není tomu tak. Jsou to jen staré věci v novém balení. Každá společenská anebo politická revolta se nutně zvrhne ve staré známé měšťáctví.

Svoboda přichází, když vidíte a jednáte - ne když se bouříte. Vidět a jednat je totéž. Děje se okamžitě, jako když jste zahlédli nebezpečí. Pak není co váhat, přemítat a rozvažovat. Nebezpečí vás strhne k jednání. Vidět proto znamená jednat - a být volný.

Svoboda je stav mysli - není to OSVOBOZENÍ OD NĚČEHO, nýbrž pocit volnosti - volnosti pochybovat, klást otázky, a mít proto v sobě pořádný kus činorodosti a bdělosti, které jsou s to odvrhnout každou závislost, podřízenost a přizpůsobivé služebnictví. Svoboda znamená stát úplně sám. Může k ní však dospět mysl vychovaná v prostředí závislosti na okolí a na vlastních sklonech, jestliže svoboda znamená naprostou samotu a není v ní místo pro vůdce, tradici ani autoritu?

Samota je rozpoložení, v němž jste nezávislí na vnějších podnětech a na vědomostech. Není výsledkem zkušeností ani myšlenkových závěrů.

Většina lidí není nikdy vnitřně sama. Je ovšem rozdíl mezi samotou, tedy schopností stát sám, a mezi izolací, oddělením se ode všech. Všichni víte, co znamená stáhnout se do izolace: vytvořit kolem sebe hradbu, aby se vás nic nedotklo, aby vás nikdo nemohl zranit; vypěstovat si netečnou lhostejnost (která je pouze určitým druhem zoufalství); žít v myšlenkách, ve snové věži ze slonoviny.

Samota je něco jiného. Vy však nejste nikdy sami, protože v sobě nosíte množství vzpomínek - usazenin včerejška -, horu věcí, které vás podmiňují. Vaše mysl se nikdy nezbavila nastřádaných zbytečností. K tomu, abyste byli sami, musíte umřít všemu minulému. Kdo je sám, zcela sám, nepatří ani rodině, ani národu, ani kultuře, ani žádnému světadílu. Je čímsi jako outsiderem. Člověk, který je sám, je nevinný - a nevinnost zbavuje utrpení.

Člověk s sebou po celý život vláčí náklady slov, tisíckrát vyslovených jinými lidmi, a k tomu vzpomínky na své úspěchy a neúspěchy. Být naprosto sám, znamená odhodit to všechno a mít tak mysl nejen nevinnou, ale i mladou: ne časově, věkem, nýbrž mladou, nevinnou a živou v jakémkoli věku. Taková mysl dokáže vidět, co je pravda a co je nezměřitelné slovy.

V této samotě začnete chápat, že je třeba žít tak, jak jste, a ne jak jste byli anebo byste si přáli být. Zjistěte proto, nakolik jste schopni podívat se na sebe bez uhýbání, bez falešné skromnosti, beze strachu, bez odsudků a ospravedlňování, a žijte se sebou, jak ve skutečnosti jste.

Rozumět začnete pouze tehdy, když s něčím žijete v těsné blízkosti. Ve chvíli, kdy si zvyknete - na své trápení, na svou závist nebo cokoliv jiného -, už s tím nežijete. Kdo bydlí u řeky, zakrátko přestává slyšet její šumění, podobně jako už po týdnu nevnímáte obraz, který jste si pověsili do pokoje. A takhle přestáváte vidět hory, údolí a stromy..., manžela, rodinu, děti. Abyste však žili s něčím, jako je žárlivost, závist a vlastní vnitřní bída, nesmíte si zvyknout, nesmíte to jen tak přijmout. Je třeba si toho hledět, jako si hledíte právě zasazeného stromu, který chráníte před suchem a nepohodou. Musíte se dívat, nesoudit, neospravedlňovat; začít to mít rád. Když si něčeho hledíte, určitě si to oblíbíte. Ne že pak milujete svou závist anebo utrpení (i když i takových lidí je spousta). Záleží vám prostě na tom, abyste sledovali projevy života.

Bylo by tedy možné, abychom - vy a já - doopravdy žili s tím, co jsme: se svou otupělostí, závistí, ustrašeností, lhostejností (která si nalhává velikou ohleduplnost a citlivost), se svou nudou a snadnou zranitelností, se svou touhou po uznání a chvále? Bylo by možné, abychom s tím vším žili, aniž bychom to přijali anebo odmítali? Bylo by možné, abyste to všechno pozorovali beze smutku, cynismu anebo pýchy?

A položme si ještě jednu otázku: Je tato svoboda, tato samota, toto navázání kontaktu se vším, čím jsme uvnitř své bytosti, záležitostí času? Čili, lze dojít volnosti postupně? Samozřejmě že ne, protože ve chvíli, kdy sem vpustíte čas, ještě víc se zotročíte. Volným se nelze stát krok za krokem. Svobody nelze dosahovat.

Další otázka zní: Můžeme si být svobody vědomi? Když řeknete, já jsem volný, určitě nejste. Je to jako když člověk tvrdí, že je šťastný: když to vyslovuje, žije už ve vzpomínce na to, co bylo. Svoboda se dostavuje sama sebou - ne na přání ani s touhou anebo chtěním. Nezjeví se, když si vytvoříte představu, jak má vypadat. Dospět k ní znamená učit se pozorovat život - který je obrovským pohybem bez pout času, protože svoboda je někde zcela jinde nežli pole vědomí.

úryvek z knihy Volnost, která neví, Krishnamurti

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Atma Kriya jóga - cesta z hlavy do srdce (06.04.2012)
Z člověka člověkem ... (26.10.2008)
Mantra myšlenek ve vztahu k čakrám a našemu osudu (21.01.2008)
Dýchanie na energetizovanie organizmu (13.09.2007)
Čas - Utrpení - Smrt (29.05.2007)
Pozorovatel a pozorované (21.05.2007)
Několik úvah o advaitě v ČR (11.05.2007)
Morální předpisy stanovené jógou (13.04.2007)
Co je to mysl? (2.) (30.03.2007)
Co je to mysl? (1.) (29.03.2007)
Stručne o postupoch v jogickom úsilí (26.03.2007)
Ako rozoznať majstra od podvodnika? (03.03.2007)
O dvou druzích soustředění (25.02.2007)
Karel Weinfurter (24.01.2007)
Karma (19.11.2006)
Dosažení jednobodovosti v átmanu (27.10.2006)
Vědomí je vše, vše je Vědomí II (13.10.2006)
Vědomí je vše, vše je vědomí (11.10.2006)
Osvícení (07.08.2006)
Sadhu Óm - Způsob, jak vysvitne poznání (29.07.2006)
Strach (04.07.2006)
Mistr a žák (28.06.2006)
O vztahu Mistra a žáka (13.11.2005)
Daršan od Marty Janssen - pozvánka (18.09.2005)
Cvičení jógy v Brně (12.09.2005)
Seminář náda jógy S Roopem Vermou (14.08.2005)
Bharatnatjam (30.05.2005)
Etika jógy (24.05.2005)
Podvod Sai Baba? (17.05.2005)
Jak přemoci vášně (07.05.2005)
Védántická modlitba (04.05.2005)
Poselství svámího Čitanandy čs. jogínům (03.05.2005)
Jsme mistry, nebo žáky? (15.11.2004)
Propast (04.11.2004)
O pozorovateli a vědomí Já Jsem (29.10.2004)
Duchovní cesta (04.10.2004)
Smysl života bytosti (25.09.2004)
Řádně se zmýlit v guruovi (22.09.2004)
Jóga sútra (21.09.2004)
Opičky (20.09.2004)
Blázen (18.09.2004)
Duchovní učitel a hledající (17.09.2004)
Zlá a dobrá existence (11.09.2004)
Všechny cesty jsou moje cesty... (23.08.2004)
O psychoenergetických vzorcích neboli vásánách (03.08.2004)
Emočně - pocitový impotent (27.07.2004)
O přijetí sama sebe i ostatních (24.07.2004)
O úskalích duchovního života - úvod (04.07.2004)
Odkud přichází ty myšlenky? (03.06.2004)
Práce s energií a bolesti hlavy (09.05.2004)
Dva pohledy (06.05.2004)
Světelná stanoviště Velkého Bílého Bratrstva (2.) (01.01.2004)
Světelná stanoviště Velkého Bílého Bratrstva (1.) (01.01.2004)
Mantry (3.) (23.12.2003)
Mantry (2.) (22.12.2003)
Mantry (1.) (21.12.2003)
Vývoj člověka podle tradic jógy (19.12.2003)
Učení mistrů moudrosti - základní instrukce (06.12.2003)
Šiva Natarádž - tančící Šiva (05.12.2003)
Vidění ochranného kruhu (04.12.2003)
Kayakalpa a pět tibeťanů (19.11.2003)
Meditace spojených srdcí (14.11.2003)
Čakry a sebeléčení (14.11.2003)
Čakry a jejich lokalizace (14.11.2003)
Bhakti jóga (13.11.2003)
Kozmická pamäť (13.11.2003)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 27 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
16. 11. 2020:

Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala...
"

Celý článek...


03. 11. 2020:

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."

Celý článek...


01. 11. 2020:

Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Celý článek...


27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!