Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 28. 10. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Winston Churchill:
Na Američany se můžete spolehnout, vždycky udělají, co je správné. Nejprve ale vyzkoušejí všechno ostatní.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Aktuální stav
(12. 01. 2018, 2878x)
Svět se mění
(19. 11. 2017, 2815x)
Naslouchejte si každou vteřinou
(02. 11. 2017, 2804x)
Váš rok
(02. 01. 2018, 2477x)
Mayský sněm promlouvá
(15. 11. 2017, 2433x)
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2394x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Rostliny, biologie

* Syrská routa


JiHo - Rostliny, biologie - 28. 12. 2003 (17323 přečtení)

Známá magická rostlina Středního východu, možná i bájná sóma védských textů, vykuřovadlo, afrodisiakum, ale také... (aktualizováno)

Routa syrská, nazývaná také Harmala (Peganum harmala), pochází ze suchých oblastí západní a střední Asie, zasahuje až do Tibetu a Mandžuska. Roste i v oblasti Středomoří a v severní Africe, zdomácněla na jihu Francie a snad zasahuje až do Maďarska. Je to vytrvalá, 20 - 50 cm vysoká bylina se silným mrkvovitým kořenem. Roste pospolitě a je charakteristická pronikavým pachem. Lodyhy jsou poléhavé, rozkladité, listy jsou dělené v jemné kopinatě čárkovité úkrojky, v mládí bělavě plstnaté. Bledě žluté květy vyrůstají jednotlivě, plodem je trojpouzdrá tobolka s mnoha drobnými šedočernými semeny.

Harmala se dá pěstovat i v našich podmínkách, ale na zimu je vhodné uložit kořeny v písku v chladném sklepě. Pravděpodobně by s ochranou přezimovaly i ve volné půdě (přikrýt polystyrénem před mrazem a sněhem), ale zatím je vše ve stádiu experimentů. Semena poměrně spolehlivě klíčí, jestliže je nasypeme do tenké vrstvy na navlhčený substrát a lehce je zatlačíme dovnitř. Umístíme je na slunce (trochu zastíníme) a udržujeme vlhkost. Během klíčení potřebují teplo. Klíčící semena nepřemisťujeme, i když jsou na sebe natlačená; vyrušení může mít pro klíčící rostlinky osudné následky. Když už se zdá, že mají pevné stonky, můžeme je opatrně přesadit. Dáváme při tom pozor na to, aby jemné kořínky zůstaly obaleny půdou a aby se neodlomily. Při přesazování je sázíme o něco hlouběji. Po nějakou dobu je nedáváme na přímé slunce a zaléváme je, aniž bychom to přeháněli. Pokud se chceme vyhnout tomuto obtížnému přesazování, vyplatí se drobná semínka vyset po dvou do rašelinových květináčků. Semena si uchovávají klíčivost několik roků. V podmínkách přirozeného rozšíření se ujme vždy jenom pár semen, přestože jich mateřské rostliny kolem sebe vysemení během léta a podzimu tisícovky. Semenáčky často rostou v prostředí se zvláštním mikroklimatem. Je to třeba stopa dobytka v půdě, poskytují patrně větší vlhkost a částečné zastínění. Při domácím pěstování obvykle semena dobře vyklíčí, ale semenáčky jsou poměrně choulostivé. Vkaždém případě by půda měla být dobře propustná a obsahovat větší podíl písku. Zaléváme velmi opatrně jen pokud to rostlina zřetelně potřebuje, vyvarujeme se přemokření! Rostliny umístíme na co nejsvětlejší stanoviště, pouze částečně stíníme před přímým poledním sluncem. Udržujeme v teple. V jejím přirozeném prostředí může být v noci velmi zima, ale to se děje během suché sezóny. Na podzim necháme rostliny zatáhnout a zaschnout a můžete je umístit třeba do chladného sklepa. Mrkvovité kořeny přezimují a na jaře opět vyraší a pokračují v růstu.

Routa syrská 1

Pokud chceme pěstovat rostliny venku ve volné půdě, musíme si připravit sušší záhon s dobře propustnou písčitou půdou. Sazenice vysázíme po zmrzlých a ponecháme je venku až do podzimu, kdy v našich podmínkách samy zaschnou. Potom sklidíme jejich mrkvovité kořeny, které uložíme v suchém písku k přezimování do chladné místnosti, případně do sklepa a příští rok e můžeme opět vysadit do volné půdy. Za pokus by stálo i přezimování venku, které by pravděpodobně v našich podmínkách vyžadovalo přikrýt záhon polystyrenem, případně dostatečnou vrstvou mulče.

Ve své domovině je Harmala používána především jako vykuřovadlo s prokazatelným baktericidním a insekticidním účinkem. Semena se používají jako prostředek pro pocení a proti střevním parazitům, olej ze semen má v Egyptě pověst afrodisiaka. Osemení obsahuje ß-karbolinové alkaloidy harmalin, harmin, harmol, harmatol, tetrahydroharmin a peganin (vasicin - alkaloid chinazolinové řady). Harmin se za druhé světové války zneužíval jako sérum pravdy, v dnešní době slouží při výzkumu duševních nemocí. V malých dávkách má stimulační a terapeutický účinek na mozek (používá se při léčení následků encefalitidy), při předávkování působí na CNS depresivně, vyvolává halucinace, křeče až ochrnutí. Harmin i harmalin patří mezi inhibitory enzymu monoaminooxidasy (MAO). Byly zjištěny také v liáně ayahuasce (Banisteriopsis caapi), používané jihoamerickými šamany k přípravě obřadního nápoje.

Někteří badatelé považují harmalu za bájnou sómu Árjů, i když někteří jiní nesouhlasí a za sómu považují Muchomůrku červenou (Amanita muscaria). Z toxikologického hlediska je zajímavé, že výtažek ze semen má na psychiku větší účinky než čistý harmin.

K tomuto článku se v budoucnu ještě vrátíme a doplníme další fotografie.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Kupředu do minulosti - Jiří Kuchař: přírodní a syntetická antibiotika (30.03.2019)
Ako prestať fajčiť (13.01.2012)
Kombucha, "pěstování", obsahové látky, účinky (02.04.2011)
Koloidní stříbro a argyrie (27.01.2011)
Jak je to se zákazem prodeje bylin v EU? (18.01.2011)
Ještě pár údajů k "prasečí" chřipce (11.12.2009)
Prasečí chřipka - "historie" nemoci a možností jejího léčení (02.12.2009)
Očkování a zdraví (30.11.2009)
Prasečí chřipka (26.11.2009)
Léčení emocí (10.04.2009)
M. Norbekov: Na co je nám držení těla a úsměv? (20.09.2008)
Timothy B. McCall, M.D.: Když si lékaři odporují (19.09.2008)
Vysokofrekvenční elektromagnetická pole – reálná hrozba pro lidské zdraví? (29.04.2008)
1. říjen - Světový den vegetariánů (01.10.2007)
Slunce je nebezpečné! (18.07.2007)
Aktualizace textu Vegetariánská výživa v kostce (22.05.2007)
Ryby pro zdraví? (15.05.2007)
Jak na zdravou výživu u vegetariánů? (09.05.2007)
Vánočním cukrovím proti nervozitě (18.12.2006)
Další babský recept (17.12.2006)
Ruský recept na nachlazení (08.12.2006)
Babský recept na bolest v krku (17.11.2006)
Mimoběžné roviny (12.11.2006)
Rakytník řešetlákový Hippophaë rhamnoides L. (10.10.2006)
Thiomersal (thimerosal) v očkovacích látkách (31.08.2006)
Kurzy praktického poznávání léčivých rostlin - nový termín (06.06.2006)
Sojový podvod ? (03.06.2006)
Přihláška na kurz praktického poznávání léčivých rostlin (25.04.2006)
Sladký vrah - Aspartam (19.04.2006)
Afrodisiaka II. (08.04.2006)
Afrodisiaka I. (05.04.2006)
Aromaterapie (26.03.2006)
Extáze vytahuje na světlo skryté deprese (24.03.2006)
Omega-3 kyseliny ovlivňují naší náladu a impulsivnost (18.03.2006)
Homeopatická léčba ptačí chřipky (10.03.2006)
Kurzy praktického poznávání léčivých rostlin (09.03.2006)
Dost blábolů o "ptačí chřipce" (25.02.2006)
Rozhovor s Ivanem Kostovem (29.01.2006)
Vegetariánská výživa v kostce (13.01.2006)
Co je to schizofrenie? (16.12.2005)
Antiperspiranty (09.09.2005)
"Nadupaná" vakcína (08.09.2005)
Zlatá rýže (01.08.2005)
Kotvičník zemní a možnosti jeho pěstování (06.07.2005)
Karcinogeny ve stravě (05.07.2005)
Kdy vlastně vzniká nový člověk? (02.07.2005)
Šišák bajkalský (13.06.2005)
Marihuana a osteoporóza (10.06.2005)
Objeven gen pro návyk k heroinu (09.06.2005)
Psychedelika jako lék? (4.) (07.06.2005)
Psychedelika jako lék? (3.) (05.06.2005)
Psychedelika jako lék? (2.) (04.06.2005)
Psychedelika jako lék? (1.) (02.06.2005)
Ájurvéda: nejstarší medicína na světě (28.05.2005)
Znáte knolau? (03.04.2005)
Rostlinné adaptogeny (10.03.2005)
Která "Éčka" ano a která ne? (02.03.2005)
Skryté nebezpečí drog (27.02.2005)
Šankhaprakšálana (23.02.2005)
Léčba závislosti pomocí ibogainu? (19.02.2005)
Tabulka "Éček" (18.02.2005)
Sedm kroků k očistě našeho těla (13.02.2005)
Arálie madžuská (Aralia mandshurica RUP. et MAXIM.) (09.02.2005)
Žen-šen (27.01.2005)
Marihuana - zvracení po 30 jointech denně?! (19.10.2004)
Šalvěj a kotvičník (18.10.2004)
Urinoterapie (05.10.2004)
Neracionální ignorace „iracionálních“ systémů. (10.09.2004)
Nad šálkem kávy (24.03.2004)
Zdravá výživa v barvách (20.03.2004)
Příznivý vliv horečky (01.03.2004)
Syndrom X (26.02.2004)
Začíná postní doba (23.02.2004)
Melaleuca alternifolia - Tea Tree Oil (20.02.2004)
Aloe arborescens (12.02.2004)
Je vakcinace proti přírodě a proti Bohu? (09.02.2004)
Homocystein (14.01.2004)
Rozchodnice růžová (27.12.2003)
Eleuterokok ostnitý (14.12.2003)
Klanopraška čínská (14.12.2003)
Kotvičník zemní (27.11.2003)
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 1 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
27. 10. 2020:

Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován.
"

Celý článek...


27. 10. 2020:

Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...

Celý článek...


26. 10. 2020:

Zdeněk Troška: "...budou dělat haury do chvíle, než jim zemře (na covid pozn.red.) někdo blízký, někdo, koho měli rádi. Mám pocit, že snad nesledují televizi a nevidí záběry ze všech států světa, kde je to stejné, ne-li horší. Musím chránit sebe a své blízké, to je přece moje povinnost a nějaké frajerské pózy nejsou namístě. Stejně mi vadí to věčné fňukání, že nebudou mít na nájem, na jídlo, na toto a tamto, že jsou finančně úplně na dně – ale hned jak se v červenci rozvolnilo, na 105 tisíc Čechů vyrazilo do Chorvatska k moři. A na to peníze najednou měli?..."

Celý článek...


25. 10. 2020:

Exsenátor Jan Veleba: " V nadcházejícím týdnu jde v podstatě o všechno a pokud se nezklidní situace ve společnosti a na postu ministra zdravotnictví se rychle neobjeví kvalitní osobnost, pak opoziční demoblok a mediotelevizní žumpa ČT využijí všech prostředků k likvidaci vládnoucího hnutí, speciálně premiéra Andreje Babiše. Pokud by se jim to podařilo, tak tato společnost končí...
Naše společnost je nemocná, ztratila se slušnost, ztratila se elementární úcta k jakýmkoliv hodnotám, ztratil se stud. Nenajdete normální slušnou diskusi, názor proti názoru, najdete jenom urážky, zesměšňování a útoky...
"

Celý článek...


25. 10. 2020:

Sociolog Petr Hampl: "Epidemii si nemůže řešit každý sám. Výsledek je závislý na spolupráci. Jenže jsme v situaci, kdy se lidem lže téměř neustále a téměř o všem. O migraci, dluzích, Evropské unii, školství, mezi- národních smlouvách a čemkoliv jiném vás napadne...
Být ekonomickou celebritou – to dnes znamená, že dobře vypadáte, máte kontakty v médiích, a dokolečka opakujete, že řešením všeho je snížení daní pro bohaté, snížení státních výdajů a deregulace. To se naučíte za dvě minuty. K tomu nepotřebujete číst složité studie v cizích jazycích...
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!