Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 29. 03. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Aischylos:
Nenazývej nikoho šťastným, dokud není mrtev.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Základní kámen budoucnosti
(17. 06. 2021, 2055x)
Spojení s bytostmi Země
(29. 04. 2021, 1968x)
Vzkříšení víry a naděje
(05. 04. 2021, 1777x)
Trhliny v mlze
(30. 03. 2021, 1689x)
Důležitý mezník
(27. 05. 2021, 1572x)
Dveře do blízké budoucnosti
(16. 04. 2021, 1524x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Jóga

* Tantrická bohyně Čhinnamastá a jejích 108 jmen v Šákta-pramódě


Převzato (www.siddhaika.org) - Jóga - 04. 11. 2010 (7973 přečtení)

Následující text jsme dostali z webu www.siddhaika.org. SIDDHAIKA o.s. je neziskovou organizací, registrovanou v ČR, se sídlem v Plzni. Jejím posláním je podpora staroindické kultury, filozofie, umění a jazykovědy.



Tantrická bohyně Čhinnamastá
a jejích 108 jmen v Šákta-pramódě

napsal a hymnus ze sanskrtu přeložil © Rasa Ravi

 

převzato z bulletinu Nétra č. 2 se svolením autora

exkluzivně pro Jitřní zemi, výběr, upraveno pro web
zákaz přebírání textu a obrázků třetí stranou

 

Bohyně Čhinnamastá

Foto © Jan Strnad, 2010. Detail bohyně Čhinnamasty u vstupu do chrámečku Durgy, Čintapúrní, Himáčal Pradéš.

 

Čhinnamastá je ryze ezoterní bohyně – její pravá role je specificky jógická, nikoliv náboženská. Jinými slovy se její „oblast působení“ nachází uvnitř mikrokosmu jógina a ne na vnějším oltáři. Postupem času, jak to v Indii bývá, si samozřejmě „našla“ cestu do příslušné literatury, kde nacházíme její popisy, vizualizace a také mytologické příběhy o ní. Tato fáze je sekundární a je příznačná všem bohyním, které z ezoterního statutu „kráčí do náruče“ náboženství, ať již z „vlastní“ iniciativy nebo postupem času přirozenou asimilací. Jako taková je často zahrnuta do různých seznamů mahávidjí – zpravidla, zná-li vůbec někdo její jméno, tak jako jedné z mahávidjí. Tato skupinová podrole její podstatu a účel sice částečně připomíná, nedokáže však podat skutečný rámec dění, jež se odehrává v mikrokosmu a jehož specifickou „sekci“ bohyně ovládá. Ovšem, tuto stránku samotné texty jen nechají vytušit.

V hinduistické literatuře Čhinnamastu poprvé nacházíme až v upapuránách jako Mahádévíbhágavata-purána a šaktická Mahábhágavata-purána, jež obsahuje již skoro standardní výčet deseti mahávidjí. Benard uvádí, že šaktická Mahábhágavata-purána pochází nejspíše z doby kolem roku 950. Zde je ale dobré vědět, že datování purán a jejich jednotlivých částí je velmi problematické. Jiní autoři udávají, že inkriminovaná část s mahávidjemi v této puráně je zřejmý pozdější dodatek z 15. století nebo z doby ještě mladší.

Kinsley ve svých poznámkách předpokládá, že skupina mahávidjí by mohla být známá již v rané periodě 10. století, což zakládá na Mahákála-samhitě, již takto datuje a kde v seznamu 51 bohyň nachází jména devíti z deseti mahávidjí. Goudriaan & Gupta však tento text datují až do 14.–15. století.

Koncepce deseti mahávidjí je nejspíše šaktickou adaptací deseti avatárů Višnua. V Guhjátiguhja-tantře nacházíme seznam mahávidjí, kde se tvrdí, že každý z avatárů má svůj původ v konkrétní mahávidji, bez níž by se ten na světě nemohl projevit-objevit. Čhinnamastá dává zrod Narasimhovi. Podobně poslední kapitola Todala-tantry (datována do 14. století).

Čhinnamastá je součástí konceptu slavného primárního díla šáktů Déví-máhátmja, jež stálo u zrodu formování celého šaktického hnutí. Déví-máhátmja tvoří 81. až 93. kapitolu v Márkandéja-puráně, pocházející přibližně ze 6. století, čímž se řadí mezi nejstarší sanskrtské purány. Těchto třináct kapitol je rozděleno na tři akty či příběhy (čarita). V první čaritě je hlavní satí Mahákálí a saptasatí jsou: Kálí, Tárá, Čhinnamastá, Sumukhí, Bhuvanéšvarí, Bálá a Kubdžiká.

Skupina deseti mahávidjí, ačkoliv je nejznámější koncepcí mahávidjí, samozřejmě není jedinou. Podle první kapitoly Mundamálá-tantry je seznam následující: Kálí, Tárá, Šodaší, Bhuvanéšvarí, Bhairaví, Čhinnamastá, Dhúmávatí, Bagalá, Mátangí a Kamalátmiká. Tento seznam vidíme i v Čámundá-tantřeTodala-tantře, i když posledně jmenovaná přináší větší výčet mahávidjí, ale obsahuje i standardních deset. V jednom výčtuSammóhana-tantra přidává tři další bohyně k deseti a v jiném výčtu šest. Sammóhana-tantra tedy přináší 13 a 16 mahávidjí. V Todala-tantře byli k mahávidjím do páru přidáni i mužští bhairavové, kromě Dhúmávatí, která je vdovou a tudíž svého bhairavu nemá.

N. N. Bhattacharyya píše, že Čhinnamastá měla svoji vlastní školu či sektu následovníků známou jako čhinnamastákrama, a sexuální kult známý jako čínáčára je s tím jejím dáván do spojitosti. Šaktisangama-tantra mahávidje rozděluje na ty, které má následovat tantrik vámáčáry a na ty, které má následovat tantrik dakšináčáry. Kálí, Tárá, Sundarí, Bhairaví, Čhinnamastá, Mátangí a Vagalá by měly být uctívány vámáčáriny. Tato tantra vyjmenovává deset mahávidjí následovně: Kálí, Tárá, Čhinná, Sundarí, Vagalá, Mátangí, Lakšmí, Šjámalá, Siddhavidjá-bhairaví a Dhúmávatí. Dodejme, známe celou řadu jiných seznamů.

Čhinnamastina sádhana je vnitřní jógou, jež je reflexí či doplňkem externího rituálu šavasádhana, uvádí Nihom, tj. praxe, kdy jógin sedí a cvičí na mrtvole. Brighenti dodává, že šavasádhana byla praktikována kápáliky, v jejichž chápání se jednalo o jógický proces, kdy jógin pránicky vstoupil do mrtvého těla a na chvíli ho „oživil“. Tato schopnost byla přičítána démonkám zv. vétála, které obývají kremační oblasti a mrtvá těla. Jejich ovládnutím dokázal kápálika-jógin správně provést šavasádhanu. Zde je nutno poznamenat, že tato praxe, pro většinu lidí sice odpudivá, vůbec nevypovídá o agresi či pomyslné vraždící mánii jóginů – to vše je především tantrické překonání „lidství“. Kdokoliv by podstoupil takovou sádhanu s velmi špatným svědomím (např. z vraždy) by okamžitě byl smeten bohyní do propasti vlastní černé duše. Spáleniště mrtvol jménem Tárápíth v Bengálsku je tantriky velebeno, a to částečně z důvodu, že je zde dostatek lebek i mrtvol, protože 60% těl je zde pohřbených namísto kremace. Jelikož je plocha omezená, dochází při dalších pohřbeních k vykopání starých kostí. Zde se již dotýkáme kultu kápáliků. Nihom jinde rozvíjí zajímavé myšlenky na základě rozboru určitých pojmů, že součástí sádhany Čhinnamasty-Vadžrajóginí (nebo i šivaistické šavasádhany) mohlo být užívání přírodního halucinogenu durmanu.

Čhinnamastino „zrcadlo“ v tantrickém buddhismu je vedle bohyně Čhinnamundy také bohyně Vadžrajóginí. Ve své podobě s třemi těly (trikája) je zvána Trikájavadžrajóginí. Vizualizaci bezhlavé Vadžrajóginí nacházíme např. v buddhistické Sádhanamále. Miranda Shaw poukazuje na zajímavou paralelu mezi vlastním useknutím hlavy a tradiční tibetskou praxí čhöd a ptá se, jestli čhöd není pokračováním a transformací Čhinnamundiny sádhany.

Čhinnamundina sádhana v tantrickém buddhismu je spojována se ženskými siddhá (jóginí siddhá) Mékhalá, Kanakhalá a (jóginí mahásiddhá) Lakšmínkará. Z nich posledně jmenovaná je považována za nejdůležitější. Zaujímají důležitá místa v seznamu 84 mahásiddhů. Příběh Mékhaly a Kanakhaly, které asi žily koncem 9. století, vypráví, jak potkaly mahásiddhu Kršnáčárju (Kánhapu), od něhož obdržely zasvěcení. Po dvanácti letech praxe, kdy je guru pobídl, aby mu přinesly dar k oběti, ptaly se, co by mu měly dát. Guru odvětil: vaše hlavy. Poté si vzaly meč „čirého vědomí“ s ostřím „zanícené oddanosti“ a samy si usekly vlastní hlavy, které poté nabídly guruovi. Zazpívaly: „…Díky guruovým instrukcím jsme překonaly rozdíl mezi samsárounirvánou…“ Následně jim guru nasadil jejich hlavy zpátky. Z příběhu je zřejmé, že žákyně cvičily symbolických dvanáct roků sádhanu Čhinnamundy a až když to guru považoval za vhodné, byla jejich sádhana dovršena aktem, kdy samozřejmě pouze jeho úspěšný konec je evidován. Sice příběh samotný nemluví o názvu sádhany a bohyni, máme o ní však téměř jistotu nejen kvůli příliš velké podobnosti vyvrcholení příběhu s ikonografií bohyně, ale především proto, že Kršnáčárja byl považován za nositele sádhany Čhinnamasty-Vadžrajóginí. To víme z mnoha zdrojů. Např. z jeho příběhu, kdy na své smrtelné loži předával speciální nauku bohyně „Vadžraváráhí s useknutou hlavou“, nebo, a hlavně, že podle tradice zaujímá důležité místo v samvarovské linii Šavaripy, posledně který je tradicí veden jako původce samotné tradice Čhinnamasty-Vadžrajóginí.

Tyto příběhy byly napsány krátce po smrti posledního siddhy. A jelikož víme, že přibližně 84 mahásiddhů žilo v období mezi 8. a 12. stoletím, datování těchto krátkých epizod bude zřejmě někdy mezi 12. a 13. stoletím.

 

Nyní následuje překlad hinduistické Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótry.

 

 

Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótra

 

»Šrí Párvatí promluvila:

„Ó vznešený Pane, kdož štěstí přinášíš (Šambhu), řekni mi, přemožiteli všech překážek [na stezce jógy], co má člověk dělat, není-li [z nějakého důvodu] schopen odříkávat tisíc jmen [bohyně] – překrásných to tisíc [podob] Čhinnamasty –, jež si sama oblíbila? Naléhám s prosbou, ó můj bože, buď ke mně soucitný! Mistře, sděl mi prosím ze své [nezměrné] laskavosti, co a jak má [uctívač v tomto případě] recitovat!“

Šrí Sadášiva odpověděl:

„Ať tedy zpívá jejích sto a osm jmen, čímž bezpochyby dosáhne stejných výsledků, jako kdyby recitoval jejích tisíc jmen. Óm pro velebení sto a osmi jmen skvostné Čhinnamasty! Rši [hymnu] je Sadášiva, metrum je anuštubh, božstvo je vznešená Čhinnamastá. Bude-li [následující velebení uctívač] pravidelně opakovat (džapa) v [pokorné] službě [bohyni], jistě dosáhne všeobsahujícího uskutečnění.“ [verše 1–3]

[Nyní Šrí Sadášiva vyjmenovává 108 jmen bohyně, verše 4–18:]

 

Óm.

 

  1. Čhinnamastá – s useknutou hlavou.
  2. Mahávidjá – velká moudrost, držitelka nadlidského vědění, velká (mahá) bohyně (vidjá).
  3. Mahábhímá – ohromně děsivá.
  4. Mahódarí – s velkým břichem.
  5. Čandéšvarí – paní kruté vášně.
  6. Čandamátá – matka všech, jež ovládá chtíč, násilí a hněv.
  7. Čandamundaprabhaňdžiní – rozdrtitelka démonů Čandy a Mundy.
  8. Maháčandá – mimořádně zlostná.
  9. Čandarúpá – ztělesnění děsu.
  10. Čandiká – násilná.
  11. Čandakhandiní – likvidátorka Čandy.
  12. Kródhiní – hněvivá.
  13. Kródhadžananí – zploditelka zlovolných bytostí.
  14. Kródharúpá – ztělesnění zuřivého vzteku.
  15. Kuhú – temná jako nov Měsíce.
  16. Kalá – obratná v umění.
  17. Kópáturá – fúrie.
  18. Kópajutá – plna vzteku.
  19. Kópasamhárakáriní – ničitelka zuřivosti.
  20. Vadžravairóčaní – Sluncem oděná vadžra.
  21. Vadžrá – bohyně vadžra.
  22. Vadžrakalpá – zručná v zacházení s vadžrou.
  23. Dákiní – nebeská bohyně.
  24. Dákiníkarmaniratá – šířící spokojenost svými činy jako dákiní.
  25. Dákiníkarmapúdžitá – dákiníuctívaná skrze obřad.
  26. Dákinísanganiratá – přinášející potěšení ve společnosti dákiní.
  27. Dákiníprémapúritá – plná lásky dákiní.
  28. Khatvángadháriní – držící [šivovskou] hůl s lebkou na jejím vrchu (khatvánga).
  29. Kharvá – zmrzačená (v možném významu „bezhlavá“).
  30. Khadgakharparadháriní – držící zahnutou šavli (khadga) a misku z lebky (kharpara).
  31. Prétášaná – krmící hladové duchy préty (jiné čtení: Prétásaná – ztělesnění ásany prétů, tj. kápálikovský meditativní sed na mrtvole na pohřebišti).
  32. Prétajutá – doprovázená préty.
  33. Prétasangaviháriní – přebývající ve společnosti prétů.
  34. Čhinnamundadhará – držící svou useknutou hlavu.
  35. Čhinnačandavidjá – nelítostná bohyně (vidjá) s useknutou [hlavou].
  36. Čitriní – žena-bohyně s rozmanitými dovednostmi (resp. ztělesnění čitriní-nádí).
  37. Ghórarúpá – ztělesnění posvátné hrůzy.
  38. Ghóradrštá – divoká na pohled.
  39. Ghórarává – „bezhlavě“ řvoucí.
  40. Ghanódarí – překrásná; doslovně s krásným (ghana) pupkem/lůnem (udara), resp. s pevným (ghana) bříškem (udara).
  41. Jóginí – bohyně/démonka jóginka.
  42. Jóganiratá – oddaně józe se věnující.
  43. Džapajadžňáparájaná – esence-cíl (parájana) [všech] modliteb-manter (džapa) a obětí-uctívání (jadžňa).
  44. Jóničakramají – posvátná podoba lůna (nebo pochva jako božská podobizna nebo ta, která přebývá, tj. jejíž podoba je, v jóni-čakře).
  45. Jóni – ztělesnění pochvy/lůna.
  46. Jóničakrapravartiní – ta, jež se [po adekvátním uctění] vynoří z jóni-čakry (resp. objeví/oživí v jóni-čakře) [jakožto (meta)sexuální Síla, bohyně].
  47. Jónimudrá – bohyně jóni-mudry.
  48. Jónigamjá – přístupná/poddajná/svolná k sexu (doslovně s [lehce] dostupnou jóni).
  49. Jónijantranivásiní – v jóni-jantře přebývající.
  50. Jantrarúpá – jejíž forma je jantra.
  51. Jantramají – jantrická.
  52. Jantréší – božská paní jantry.
  53. Jantrapúdžitá – skrze jantru uctívaná.
  54. Kírtjá – slavná, proslulá.
  55. Kapardiní – s vlasy do velkého uzlu (jako Šivovy vlasy).
  56. Kálí – černá, smrt (konec časů).
  57. Kankálí – kostlivka (resp. ověnčena kostmi).
  58. Kalavikáriní – neustále se měnící, jejíž přirozeností je transformace (vikára).
  59. Áraktá – krvavá, krví nasáklá, jejíž bytí je krev (rakta).
  60. Raktanajaná – s červenýma/krvavýma očima.
  61. Raktapánaparájaná – krvežíznivá.
  62. Bhavání – dárkyně života (jiné jméno bohyně Párvatí).
  63. Bhútidá – blaho udělující.
  64. Bhúti – mocenská, samotná moc.
  65. Bhútidátrí – jógické síly poskytující.
  66. Bhairaví – úděsná.
  67. Bhairaváčáraniratá – zpřítomněna při bhairavovských (tantrických) rituálech (zejména ve smyslu praxe s mrtvolou).
  68. Bhútabhairavasévitá – obsluhována zlovolnými (bhairava) duchy (bhúta).
  69. Bhímá – nesmírně hrozivá.
  70. Bhíméšvarídéví – božská hrůzovládkyně.
  71. Bhímanádaparájaná – dlící ve [všech] strašidelných zvucích (náda).
  72. Bhavárádhjá – uctívaná (árádhja) [svým božským protějškem] Bhavou (tj. Šivou).
  73. Bhavanútá – velebena samotnou Existencí, Bhavou (tj. Šivou).
  74. Bhavaságaratáriní – převoznice (táriní) oceánem (ságara) bytí (bhava).
  75. Bhadrakálí – laskavá (bhadra) „temná bohyně“.
  76. Bhadratanu – s požehnaným tělem.
  77. Bhadrarúpá – překrásně tvarovaná.
  78. Bhadriká – sama dobrota.
  79. Bhadrarúpá – vtělení požehnání.
  80. Mahábhadrá – slovy nevyjádřitelná krása.
  81. Subhadrá – nádherně skvostná.
  82. Bhadrapáliní – ochraňovatelka dobra.
  83. Subhavjá – neobyčejně půvabná.
  84. Bhavjavadaná – s nádhernou tváří.
  85. Sumukhí – se zářícím obličejem.
  86. Siddhasévitá – komu [všichni] siddhové slouží.
  87. Siddhidá – dárkyně [všech] siddhi.
  88. Siddhanivahá – jež vede [adepty] k získání siddhi.
  89. Siddhá – nejvyšší adeptka jógy, bohyňské ztělesnění završení Cíle všech jóginů.
  90. Siddhanišévitá – [jejíž sádhana] je jóginy [hledajícími nejvyšší uskutečnění] praktikována, vyhledávána a velebena.
  91. Šubhadá – dobro (šubha) přinášející.
  92. Šubhagá – po správné [cestě] kráčející.
  93. Šuddhá – [svým bytím absolutně] čistá.
  94. Šuddhasattvá – čirá pravda (sattva), neposkvrněné bytí (sattva).
  95. Šubhávahá – radost rozdávající (ávaha).
  96. Šréšthá – nádherná.
  97. Drštamají/Drštimají – na koho svůj zrak [neustále a s neochvějnou oddaností] upíráme (dršta), na koho nelze než [s posvátnou bázní] hledět (dršta); resp. do [neustálých] vizí (dršti) ponořená.
  98. Déví – bohyně.
  99. Drštisamhárakáriní – schopna svým [jediným] pohledem (dršti) ukončit veškeré stvoření (také schopnost Šivy a jeho třetího oka).
  100. Šarvání – božská choť Šarvy (tj. Šivy).
  101. Sarvagá – všudypřítomná.
  102. Sarvá – vše.
  103. Sarvamangalakáriní – tvůrkyně veškerého blaha (mangala).
  104. Šivá – božská choť Šivy.
  105. Šántá – mírumilovná.
  106. Šántirúpá – ztělesnění duchovního klidu.
  107. Mrdání – božská choť Soucitného – Mrdy (tj. Šivy).
  108. Madanáturá – bezhlavě po lásce/vášni (madana) toužící (átura).

 

[Po vyjmenování 108 jmen Šrí Sadášiva dodává:]

„Přednesl jsem Ti velebení bohyně (déví-stótra), které jen za vzácných [okolností může adept] obdržet. Je to tajemství všech tajů, jež je nutno ze všech sil horlivě ochraňovat. Ó [bohyně mého srdce,] drahý živote živoucí (prána-vallabha)! To, co jsem Ti přednesl, je velmi důležité. [Toto je] nejvyšší [znalost, jež kohokoliv] povede k získání [magických dovedností jako jsou] schopnost na dálku zabíjet (márana), ovládnout druhého zatemněním jeho mysli (móhana), paralyzovat ho (stambhana) a další akty. Navíc, [poté lze získat všechny] jógické dovednosti (rddhi) a síly (siddhi). Recitací [tohoto hymnu] třikrát denně se bez pochyb staneš okamžitě [adeptem v ovládání] všech siddhi. Tento posvátný zpěv (stótra), který jsem Ti přednesl, je velevzácný – [ó má krásná bohyně,] líbezná na pohled. Bude-li nad ním moudrý člověk meditovat nebo ho s [velkou] oddaností číst, stane se vyhledávaným a mocným mužem (náróttama) a zvítězí nad svými nepřáteli.“ [verše 19–22]

Těmito slovy končí velebená Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótra

 

Zbožštění negativních vlastností jako je např. hněv a chtíč jsou typickým tantrickým přístupem a neznamenají uctívání samotných těchto vlastností, ale naopak toho, kdo je úspěšně překonal (tj. jógina), resp. symbolickou rovinu bohyně, která je těmito vlastnostmi nedotčena. Vidíme zde celou řadu „démonických“ projevů. Zdůrazňujeme, že nejsou uctívány tyto „démonky“, nýbrž ztělesněný jógický stav, kde rozdíl mezi dobrem a zlem již neexistuje a kde byly všechny (resp. konkrétně vyjmenované) negativní lidské projevy přemoženy. Tantrická logika je následující: pokud tyto strašlivé a „démonické“ podoby v nás vyvolávají strach a zděšení, je to proto, že rezonují skrze naše svědomí s našimi špatnými karmami. Po očištění se od těchto karem jsme schopni přijmout tyto „démonické“ aspekty, protože nám již nemohou „ublížit“, nemají již kde v nás zapustit kořeny děsu a odporu. Tantrické techniky jsou však často loterií: pokud se necháme ovládnout těmito „démonickými“ silami, nemáme nikdy jistotu, vrátíme-li se zpět „zdrávi“ či nikoli. To je podstatou skutečného tantrického rituálu: vyhraj nebo padni. Přenecháním veškeré vůle těmto silám nemáme již žádnou kontrolu nad sebou samými a může se stát, že ony síly se nás zmocní navždy. Z výše uvedeného je jasné, že tyto techniky nikdy nemohly být masovou jógickou záležitostí a může je provádět skutečně jen ten, kdo je karmicky natolik čistý, že se nebojí stát se „démonem“. Něco jiného je teoretická „znalost“, že mezi dobrem a zlem není z hlediska Nejvyššího rozdílu a že jen lidi na základě svých karem mezi nimi rozlišují, a něco jiného pravá zkušenost oživené šakti, že se tím démonem staneme, že mu předáme všechno, čím jsme, ať si s námi dělá, co chce. Vskutku, považujeme-li se za cokoliv/kohokoliv, bitvu jsme prohráli. Tantrická zasvěcení jsou nebezpečná a divoká.

Ačkoliv ze samotné Čhinnamastá-aštóttarašatanáma-stótry na první pohled žádný drastický rituál nelze vyčíst, pozorný student tantrických nauk bude po přednesu jmen brát vážně slova Šrí Sadášivy, který říká, že „je to tajemství všech tajů“ (guhjádguhjatara). Uvidí některá klíčová jména v jiném než obecném světle, jako odrazové body komplexní sádhany. V první čtvrtině jmen se jedná o přípravné fáze meditace skrze vizualizace na její především „negativní“ aspekty. Tyto lidské vlastnosti a jejich personifikace jakožto „kosmické“ síly v podobě bohyně jsou zapotřebí vyvolat, aby byly zpřítomněny, aby si adept uvědomil svou stinnou stránku. Od 28. jména a dále je již tantrický rituál jednoznačný: jména popisují typickou ikonografii Čhinnamasty v bhairavovské technice, tj. kdy adept sedí na mrtvole na spáleništi mrtvol. V 36. jménu vstupuje do sušumny a vše negativní postupně mění v pozitivní. Od 44. jména začíná s jóni-sádhanou v podobě jantry. Z jantry vystupují další aspekty bohyně, které adept poznává sám v sobě. Posléze je adept pročištěn i z těch posledních duchovních nečistot a v poslední čtvrtině jmen bohyni již jen celým svým bytím uctívá. V bohyni nalézá vše lidské i nadlidské, ale také animální či abstraktní. Vše je bohyně.

 

Chrámeček Durgy

Foto © Jan Strnad, 2010. Chrámeček Durgy (celičký pod velkým posvátným stromem), Čintapúrní, Himáčal Pradéš.

 
Článek jsme dostali z webu www.siddhaika.org. SIDDHAIKA o.s. je neziskovou organizací, registrovanou v ČR, se sídlem v Plzni. Jejím posláním je podpora staroindické kultury, filozofie, umění a jazykovědy. Převzato z bulletinu Nétra č. 2 se svolením autora, exkluzivně pro Jitřní zemi, výběr, upraveno pro web. Zákaz přebírání textu a obrázků třetí stranou.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,80 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 9 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!