Abyste tady mohli být opravdu šťastní, musí vás bavit být tělem. Všimli jste si, že mladí a krásní lidé se převážně baví vlastním tělem a vypadají u toho šťastně? Jsou plní energie, rychlí, divocí a dávají svoje těla na obdiv. Žádný kněz ani filozof se jim v tom nemůže vyrovnat, protože mají tak těžkou hlavu, že by ty rychlé pohyby nezvládla. Musí si dávat pozor, aby jim neupadla, a úsměv už není zdaleka tak přirozený. Dobře se poslouchají, ale pohled na ně už není tak radostný, jako na mladé lidi, plné energie.

Mladí lidé jsou osvícení, ale nepřemýšlí o tom. Staří lidé přemýšlí o osvícení, ale osvícení nejsou, protože mají mrtvé tělo, které je nebaví, jen ho občas udržují, aby nepáchlo.

Ty jsi jedna z mála, kdo sem přijde jako tělo. Hoří každá tvoje buňka. Tvoje tělo stárne, ale oheň zůstává, energie proudí jako u zdravých dětí. Takové tělo tě může bavit do smrti a vlastně nikdy nemůže zemřít. Jako tělo Ježíše Krista, který je mnohem víc nahým tělem, než převážná část jeho vyznavačů v kutnách. Jeho tělo také hoří a je plné energie, ducha. Není divu, že vstal z mrtvých. I vy můžete vstát z mrtvých. Znáte ty hořící starce a stařenky, kteří jsou samá vráska, ale mnohem živější a přitažlivější, než některé neurotické děti, které jejich rozumní rodiče už uhasili.

Ale ty hoříš a to je celá ta věda. Pracoval jsem roky s lidmi a myslím, že jsem byl dobrý terapeut. Všechno bylo srozumitelné, odehrávali se velké změny v jejich životech, ale tenhle živoucí oheň jsem tenkrát zapálit nedokázal. Byl jsem svázaný konvencemi a požadavky společnosti.

Zapomeňte na konvence i na duchovní pravidla, zapomeňte na všechno umělé a vymyšlené. Jestli chcete být skutečně šťastní, tak věřte svému tělu, ne své ustrašené, upjaté mysli. Běžte tam, kde jsou mladí krásní lidé a přiznejte se jim, že jste se zapomněli radovat ze svého těla. Že jste si dlouho hráli na důležité a udusili v sobě oheň, aby vám nechytla kancelář nebo bavorák. Třeba se slitují a dovolí vám, abyste se jich dotkli, a zapálí ve vás vyhaslý oheň. A potom se teprve zajímejte o duchovní cestu, s touhle pochodní, která vám osvětlí víc, než všechny svaté knihy.

Duchovní cesta začíná od těla. Když si začnete uvědomovat svoje tělo, tak uděláte pro svůj duchovní rozvoj mnohem víc, než když přečtete všechnu dostupnou literaturu. Když milujete svoje tělo, tak vás nikdy nezradí. Nikdy nebude úchylné, nikdy nebude cítit něco, co byste nechtěli. To jen vaše mysl se bojí, že když dáte tělu svobodu, vymkne se kontrole, protože soudí podle sebe a svých zvrácených představ.

Tělo nerozlišuje slušná a sprostá místa. Místa, kde by měla proudit energie naplno a místa, na které si máte dát pozor. Tělo je nestranné, nezávislé a vždycky bdělé. Tělo je osvícená nádoba pro vaši neurotickou, ďábelskou mysl, posedlou rozlišováním.

Můžete být šťastní a nemusíte znát vůbec nic z psychologie nebo esoteriky. Ale nemůžete být šťastní, když nejste ve svém těle rádi, i kdybyste znali všechny fígle, které psychologie doporučuje.

Nejdříve se staňte prostým tělem, nasákněte tělo živoucí energií a nechte jí proudit do všech koutů. Potom nechte energii proudit mezi vámi, propojte se a ztraťte hranice. Nenabádám vás ke skupinovému sexu, kde proudí jen malá část energie a zbytek spí, to by byla cesta z bláta do louže.

A až bude vaše tělo hořet slastí z přímého kontaktu se životem, až budete úplně uspokojeni, bez jediného neprohřátého koutku, pak můžete být sami a šťastní. Sednete si a nebudete přemýšlet. Ani o tom, že přítomnost je krásná.

Ale dřív, než se to stane, bude všechno, co si myslíte o duchovní cestě, jen další slepá ulička, která vypadá jako elegantní klička kolem vašeho těla. Bude to jen pokus, jak si ospravedlnit, že jste se dvacet, třicet nebo padesát let nestarali o proudění ve vašem těle, které během té doby zkamenělo.

Nepotřebujete osobní, romantickou lásku, abyste znovu ožili a začali hořet. Nemusíte být závislí na dolévání oleje do ohně vašeho života z jednoho osobního vztahu, který, jak dobře víte, brzy vyhoří. Potřebujete silný, ale nezávislý vztah se všemi lidmi, celým světem a jeho nekonečnou zásobou energie. Pak nebude proudění brzděné předsudky, ublížením, obdivem nebo odporem, které jsou tak typické pro osobní příběhy. Vždycky budete v proudu života, který nezastaví ani smrt.

Vstanete z mrtvých, protože jste použili svoje tělo do poslední vteřiny jako důkaz o Boží existenci. Nebyl přerušený tok energie, snad jenom malé zaváhání, ale nikdy úplně. I Ježíš na chvíli zaváhal. Milovali jste bez podmínek, byli jste pronásledováni i obdivováni, energie proudila všemi směry, hořeli jste a ničemu se nevyhýbali.

Když máte mixer, který celý život míchal koktejly a hospodyně ho milovala, tak když mu ulítne vrtulka, je to slavnost a srdce hospodyně pocítí lásku. Ale když máte nepoužitý mixer ve skříni, vyjde z módy a odnesete ho do bazaru, je to smutné. Když nepoužijete tělo, které vám Bůh dal, tak také budete sekáčové zboží.

Čtete-li svatou knihu tělem, budete jí opravdu rozumět a převezmete poselství. Budete se třást radostí. Když budete číst svatou knihu srdcem, bude se vám zdát známá a moudrá, budete se chtít o její obsah podělit s ostatními, ale nebudete s ním v přímém kontaktu. A když jí budete číst jenom myslí, je pravděpodobné, že způsobíte napětí mezi lidmi, nebo i válku.

Můžete namítnout, že někdo to má jednodušší, protože je jeho tělo krásné, zdravé a žádané, kdežto vaše je staré, nemocné nebo deformované. Ale na tom vůbec nezáleží. Možná, že když nebude vaše tělo odpovídat módním trendům, nebudete středem zájmu. To neznamená, že lidem s vámi nebude dobře, že nemůžete zažívat extázi a spojení. Někdy naopak právě proto, že nejste takoví krasavci, budou s vámi lidé víc uvolnění.

Možná s vámi nebudou chtít plodit děti a ušetříte si tak spoustu starostí. Ale když budete proudícím, tichým tělem bez uječené mysli, mohu vám zaručit, že vám budou lidé chtít být v nablízku a dotknout se vás. Budete mít důvěru a lásku, kterou ostatní hledají v časopisech, filmech a duchovních kotrmelcích.

Váš mozek, který je schovaný v kouli na konci těla může teď spekulovat o tom, jestli mám nebo nemám pravdu. Ale zase jenom díky tomu, že mu to ta koule umožní. Nohy, ruce i zadek ví o světě mnohem víc, než ta zmačkaná látka v kouli na krku, protože mají se světem přímý kontakt.

Jsou šťastné, pokud jimi teče dostatek energie a nic ten kontakt neomezuje.

Náboženství, filozofie, psychologie a příbuzné obory, které se zabývají smyslem života, v podstatě také hledají co nejpřímější kontakt mysli se světem, aby se mohla uvolnit a odpočinout si. Hledáte smysl života, ale proč? Abyste se mohli uvolnit. Představa, že naleznete smysl života, je vždycky spojená s představou štěstí a uvolnění. A kdo se má na konci uvolnit? Především zase tělo, které napětím nejvíc trpí. Tak proč to neudělat rovnou!