Toleranci provází odvaha, duševní síla a inteligence, jež nás ušetří zbytečných myšlenkových útrap a zabrání nám upadnout do zlovůle.

Budeme-li  se řídit zákonem stejné odplaty "oko za oko, zub za zub", pak, jak  podotkl Gándhí: "Bude svět brzy slepý a bezzubý". Násilí přináší násilí  a téměř vždy s katastrofálními  následky. Je tudíž třeba  vyhnout se mu pomocí všech prostředků a vyřešit konflikty vyjednáváním a dialogem.

 Jeho Svatost Dalajláma  často hovoří o toleranci. Tolerance nespočívá v prohlášení : "Jen pokračujte, ubližujte mi!", není ani podřízením, ani  neodporováním zlovůli. Nejedná se ani o pasivní odevzdání se do libovůle našich agresorů, ani o pokus zničit je silou. Jsme-li předmětem zneužití nebo nespravedlnosti, máme nalézt vhodné prostředky, jak jim čelit. Je třeba rozbít kruh nepřátelství, agresivity a nenávisti.

V nejhlubší vnitřním já je třeba uchovat nezdolné soucítění a nevyčerpatelnou vnitřní sílu. Rozhodující je motivace, která  inspiruje naše činy a konečný  výsledek těchto činů.  Pronášení líbezných slov se záměrem klamat podobá se přívětivosti, ale je to  nesporně agrese. Naopak – jestliže matka brutálně vrazí do svého dítěte, aby zabránila jeho sražení autem, vypadá to jako agrese, ale ve skutečnosti je to ne-násilí.

Komentář překladatelky: Při překládání textu Matthieu Ricarda jsem si vzpomněla  na poučku z nauky Květoslava Minaříka – na první pohled  trochu vzdálenou, podle mě ale právě v daném kontextu výstižnou. Dovolím si ji poněkud nepřesně shrnout: "Mystik nesmí být hlupák a musí se snažit umět rozpoznat realitu světa, ve kterém žije".