Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 04. 10. 2024     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Aldous Huxley:
Skutečně efektivní totalitní stát může existovat, bude-li všemocná vláda složená z politických bosů a armády jejich manažerů budou ovládat populaci otroků, kteří nemusí být za mřížemi, protože své otroctví milují.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Vzpomeňte si, kým jste
(04. 05. 2022, 1775x)
Rok 2022 a budoucnost
(13. 12. 2021, 1657x)
Láska vítězí
(28. 02. 2022, 1625x)
Cesta duše a cesta člověka
(13. 03. 2022, 1573x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Víra

* Traktát „Sestra Katrei“ (1.)


Miloš Dostál - Víra - 01. 12. 2005 (6062 přečtení)

Čili „O duchovní dceři zpovědníkově“

[…]
 
Setkání druhé
 
Duchovní dcera: „Pane, poučte mne o přímé cestě k mé věčné blaženosti.“
Otec zpovědník: „Dcero, buď spokojena s tím, co máš.“
Dcera: „Nikdy nebudu spokojena, dokud si nebudu jista svou věčnou blažeností.“
Otec: „Dcero, buď si tedy jista věčným životem.“
Dcera: „Pane, ukážete mi tedy mou přímou cestu?“
Otec: „Na tu tě odkazují všechna stvoření, když společně volají: ´Jen jdi dál, my nejsme Bůh´.[1] S tímto učením si musíš, dcero, vystačit.“
Dcera: „Pane, to mi nestačí!“
Otec: „Nechceš-li tedy věřit mně, pak uvěř alespoň slovům našeho Pána Jezu Krista, když říká: ´Vezměte na sebe svůj kříž a následujte mě!´ (Mt 16,24). On neříká: ´Vezmi můj kříž a následuj mne!´ Tomu rozuměj tak, že když uděláš všechno, co můžeš, máš se tím spokojit s vědomím, žes učinila Bohu zadost.“
Dcera: „Ach, kdybych tak dokázala učinit, co chci.“
Otec: „Co chceš dělat víc?“
Dcera: „Chci zanechat cti a statků a přátel a příbuzných a veškeré vnější útěchy, která mi může přijít od stvoření.“
Tu se zpovědník otázal: „To chceš opustit i mě?“
Dcera: „Ano, pane, mám-li opustit všechna stvoření, pak musím opustit i vás.“
Otec: „Do toho se nepouštěj! To je nad ženské síly.“
Dcera: „Já dobře vím, že žádná žena nikdy nemůže přijít do nebe, pokud se nejdříve nestala mužem.[2] Tomu vy rozumíte asi tak, že ženy musí vykonat mužná díla a musí mít mužná srdce plná síly, aby se dokázaly postavit samy sobě a všem špatnostem.“
Otec: „Teď si asi připadáš hodně silná! Udivuje mě, jak si můžeš myslet, že jsi schopna trpět víc, než jsi trpěla.“
Dcera: „Já mohu snést všechno, co Kristus pro mě snášel.“[3]
Otec: „To jsou řeči!“
Dcera: „Říkám pravdu.“
Otec: „Jak mi to chceš dokázat?“
Dcera: „Velice snadno. Slyšela jsem, že se říká, že božství nikdy nepřišlo na pomoc Kristovu lidství v žádném jeho utrpení, které kdy Kristus vytrpěl.“[4]
Otec: „To je pravda. Božství je bez utrpení, neboť nikdy (nic) netrpí a ani (nikdy) nemá čím trpět, protože se ho nic nemůže dotknout.“
Dcera: „Všechno, co Kristus vytrpěl, mohu stejně tak snést i já.“
Otec: „To mi objasni!“
Dcera: „To učiním. Vím dobře, že Kristus je nejvznešenější člověk, který se kdy narodil: Byl z pokolení dvaasedmdesáti knížat (Lk 3,23; Mt 1,1n). A říkám dokonce: Byl z té nejurozenější krve, která kdy mohla vyjít z Mariina srdce. Vězte, že to vidím tak, že lehce snesu všechno to, co on zakusil kvůli mně. Lidé se poznají podle urozenosti: Čím jsou urozenější, tím jsou jemnější. Podle toho poznám, že mohu snést víc než Kristus.[5] Kdybych měla vyslovit všechno to, co vím, o jeho vznešeném počátku a konci jeho života v čase[6] v pravé dobrovolné chudobě, vězte, že by mi srdce muselo puknout.“
Otec: „Dcero, poradím ti lépe!“
Dcera: „Pane, vždycky jsem si dala dobře poradit a vězte, že dokud budu žít, chci následovat rady Ducha svatého.“
Otec: „Co ti tedy Duch svatý radí?“
Dcera: „Radí mi, abych se spustila do mocné ruky Boží a abych zanechala veškerého lpění na stvořených věcech.“
Otec: „Nepočínáš si dobře!“  
Dcera: „Proč?“
Otec: „Protože se nechceš řídit radou. Měla bys vědět, že poslušnost je ctnost!“
Dcera: „Já chci být poslušna až do své smrti.“
Otec: „A komu?“         
Dcera: „Kristu a nebeskému Otci, jemuž byl poslušen Jan na poušti, a Maria Magdalena, Maria Egyptská a Maria Salome.“[7]
Otec: „Teď vidím, že už se mou radou řídit nehodláš!“
Dcera: „To je pravda! Je mi ze srdce líto, že jsem se tak dlouho řídila lidskou radou, a radě Ducha svatého jsem vzdorovala.“
Otec: „Dcero, teď mě poslouchej! Čím si myslíš, že jsem ti uškodil?“
Dcera: „Bráníte mi v mé věčné blaženosti!“
Otec: „V čem?“
Dcera: „Že mně hned nechcete ukázat mou přímou cestu!“
Otec: „To je vyhrazeno Duchu svatému. Neumím ti poradit jinak, než jsem ti poradil.“
Dcera: „Kdybyste mě vy a další duchovní lidé od toho neodrazovali, byla bych svůj čas lépe využila, než jsem činila dosud. Myslela jsem také, že všechno, o čem ti duchovní mluvili, bylo z evangelia!“
Otec: „Evangelium je sepsáno v Duchu svatém o dokonalém životě našeho Pána Jezu Krista a podle jeho vznešených výroků. Evangelium čteme a kážeme veřejně. Kdo je chce následovat, může s ním dojít až k tomu nejvyššímu.“
Dcera: „Bůh se slituj, jestli jsem to nečinila po všechny dny svého života!“
Otec: „Že mi teď dáváš za vinu, že ti bráním, to je mi líto.“
Dcera: „Ano, dávám vinu vám a všem stvořením!“
Otec: „Jsi nespravedlivá! Tobě nemůže nikdo bránit, leda ty sama sobě. Věz, koho se dotkne Bůh, tomu nemůže nikdo odporovat! Za něho se berou všichni svatí na nebesích, a všichni dominikáni a františkáni, kteří na zemi jsou, nemohou nikterak odporovat tomu, koho se dotkla sama Pravda. To jediné slovo však, které řekl Kristus k onomu mládenci, když zatoužil po dokonalém životě, ho odežene. Kristus řekl: ´Zachovávej deset přikázání!´ Mládenec řekl: ´Pane, zachovávám je po všechny své dny.´ Kristus řekl: ´Chceš-li být dokonalý, prodej všechno, co máš, a rozdej to chudým a následuj mě!´ (Mt 19,21). Tak nás tedy Kristus zkouší, zda se osvědčíme v pravdě s Petrem a s dalšími jeho učedníky, které k sobě zavolal, aby s ním (šli) do dobrovolné chudoby. Věz, dcero, že to musí být pravda, co Kristus vykonal slovy a skutky, neboť on je Pravda sama, a věz: Kdo chce přijít k Otci, ten musí Krista následovat v jeho šlépějích až k tomu nejvyššímu.“
Dcera: „Ejhle, milý otče, pročpak vy to tak zhurta odmítáte?“
Otec: „Protože tento život je natolik nuzný, že člověk potřebuje, aby mu přišel na pomoc Bůh, má-li v něm obstát.“
Dcera: „Já dobře vím, že Bůh neuteče ani tam, ani jinam. Dobře vím, že kdo se do něho spustí, že ho dozajista podrží ve všech jeho potížích.“
Otec: „Copak chceš udělat, až budeš v opovržení od všech tvorů?“
Dcera: „Toužím po tom, abych se stala nejmenším z tvorů v našem Pánu Ježíši Kristu, které má mezi všemi tvory, abych mohla říci spolu s Pavlem: ´Raduji se, všechna stvoření jsou mi křížem, a já jsem křížem všem stvořením!´“ (Gal 6,14).
Otec: „Dcero, na to jsi příliš mladá!“
Dcera: „Maria byla mladší než já, když odešla do pouště a pustiny kvůli lupičům a vrahům.“ 
Otec: „Bůh byl s ní!“
Dcera: „Jsem si jista, že je se mnou Bůh!“
Otec: „Ale on s ní byl pořád!“
Dcera: „A se mnou je duchovně bez přestání!“
Otec: „Ona měla velkou oporu v jeho přítomnosti. Tu ty nemáš, milá dcero!“
Dcera: „Mám-li být připravena o veškerou útěchu, tak ať přijdu i o tu vnější přítomnost. Toužím po tom, aby se v mé duši rodil bez přestání!“
Otec: „Rozvaž ještě, chceš-li se do toho pustit!“
Dcera: „Mlčte, ušetřete mě těch řečí! Že se mnou vedete tolik řečí, právě tím mi bráníte!“
Otec: „Věz, že kdyby se tě dotkla Pravda, nic bys kvůli mně nedělala ani neopouštěla! Víš přece dobře, že jsem bytost stvořená: Dokud ti nějaká stvořená věc může dávat a brát, pak věz, že nežiješ v Pravdě. Pravda má v sobě takovou moc, že dovede člověka až k tomu nejvyššímu, bez pomoci jakéhokoli stvoření. Proto mě nesmíš obviňovat. Neboť věz, že kdo je zasažen Pravdou, tomu je sám Duch svatý mistrem, aby vyučoval toho, kdo jej chce následovat do té nejvyšší školy, která kdy byla. Tam se člověk naučí v jediném okamžiku víc, než všichni mistři dovedou vyslovit.“
Dcera: „Mluvíte pravdu!“
 
(pokračování...)

[1] Srv. Augustin, Vyznání X, 6,9: „Tázal jsem se země a ona řekla: ´Já to nejsem.´ A vše, co na ní jest, vyznalo totéž. Tázal jsem se moře a propastí a živočichů tam žijících a odvětili: ´Nejsme tvým Bohem, hledej ho nad námi!´ Tázal jsem se vanoucích větrů a celé ovzduší se svými obyvateli odpovědělo: ´Anaximenes se mýlí; nejsem Bohem.´ Ptal jsem se nebe, slunce, měsíce a hvězd a řekly: ´Ani my nejsme Bohem, jehož hledáš.´
I řekl jsem všem těm věcem, jež obklopují smysly mého těla: ´Řekly jste mně o mém Bohu, že vy jím nejste; řekněte mně alespoň něco o něm!´ A zvolaly hlasem velikým: ´On nás stvořil!´ Ptal jsem se, pozoruje stvořené věci, a ony mně odpovídaly hlasem vlastní krásy. I obrátil jsem pozornost k sobě samému a řekl sám sobě: ´Kdo jsi?´ A odpověděl jsem: ´Člověk.´ Neboť mám tělo a duši; ono vně, tuto uvnitř. A pomocí kterého z nich měl jsem hledat svého Boha, jehož jsem již marně hledal svými smysly, počínaje od země až k nebi, jak daleko jsem vůbec dovedl vyslat své posly, totiž pohledy svých očí? Leč lepší je, co je uvnitř. Neboť mému nitru, jakožto svému pánu a soudci, přinášeli všichni tělesní poslové zprávy o odpovědi nebe a země a všech věcí, které na nich jsou, volajících: ´Nejsme Bohem, Bůh však nás učinil.´“ Přel. M. Levý, Praha 1926 a dále, s. 308–309.
[2] Pavlovo „hlavou ženy má být muž, hlavou muže Ježíš Kristus, hlavou Kristovou pak Bůh“ (1 Kor 11,3; Ef 5, 23) přejímá i středověký symbolismus do své filosofie a spirituality. „Mužem v duši“ je vnitřní člověk, Adam - jako původní neporušená přirozenost v člověku, obraz a semeno Boží v nás, intellectus, ratio superior – tedy vyšší rozum, intelekt, duch. Srv. např. Eckhartův traktát „O vznešeném člověku“, ed. Sokol2, s. 190 a dále ed. Quint, DW II, s. 211,1–3: „Ta jiskérka ducha (vernünfticheit), to je ta hlava v duši, která se nazývá ´mužem´ duše a je tolik co jiskérkou božské přirozenosti, božským světlem, paprskem a vtisknutým obrazem božské přirozenosti“; dále srov. pseudoeckhartovské kázání ed. Pfeiffer II, Nr. 37, s. 127, 24nn: „Mistři učí, že když se ´muž´ duše vzpřímí, že už je to jiný muž. To nechápejte tak, jako by šlo o jinou duši – jde o jiné bytí duše; stará zvyklost od ní odpadla a je mrtvá. Duše na sebe vzala své pravé bytí a stojí tak ve své prvotní nevinnosti. ´Muž´ duše stojí dokonce nad bytím andělů, řídí se podle ducha a vniká do zdroje, z něhož duše vyplynula. Tady musí rozum zůstat venku a zrovna tak všechny věci, které mají nějaké jméno. Zde je duše spojena s čirou jednotou. To nazýváme ´mužem´ duše, který toto všechno završuje, aniž by potřeboval nějaké pomoci. Co on dosud konal, to teď Bůh koná v něm. Bůh ho poznává, jako on poznával Boha; Bůh ho miluje, jako on miloval Boha. Tak koná Bůh všechny skutky za něho a muž duše je svobodný a volný od všech věcí.
Vězte: O člověku, který k tomuhle dospěl, se může právem říci: ´Tento člověk je Bůh a člověk!´“ – Srovnej pozdější nadšené zvolání dcery: „Stala jsem se Bohem!“.
[3] Dcera jako by naznačovala, že má určitý přístup k oné nejvyšší síle, ´muži´ v duši, když dále tvrdí, že snese tolik, ba víc než Kristus. Anebo lze tyto výroky chápat jako výraz velkého duchovního nadšení a rozhodnosti jít novou cestou; proto chce i všeho „víc“. Nechce jít obvyklou – podle ní zdlouhavou – cestou k Bohu, chce víc: přímou cestu k zakoušení Boha, více Boha do svého nitra, více svobody, více ducha – a tedy i více utrpení. Z následujícího vyplývá, že má již za sebou první hlubší, avšak spíše krátkodobé, duchovní zážitky, které jí dodávají velkou smělost a sebevědomí začátečníků v duchovním životě.
[4] Božství nemuselo přicházet Kristu na pomoc v jeho utrpení, neboť dle Tomáše, S. th. III–I,46,6–8 měl Kristus i během svého utrpení trvalý styk s božstvím; viz níže.
[5] Teologicky vzato nemůže nikdo z lidí trpět více než Kristus. Toto „víc“ se patrně nevztahuje na to, že by si dcera o sobě myslila, že je již natolik produchovnělá a jemnější „víc“ než sám Kristus, a proto tedy může i více trpět – i když podobné mystické blouznění se při identifikaci s Kristovým utrpením u středověkých žen zcela vyloučit nedá –, spíše tím chce poukázat na svou „hrubost“, která snadno snese i více utrpení než Kristus. Srov. Tomáš, S. th. III–I,46,6: „…velikost bolesti lze poznat z vnímavosti trpícího. Neboť také tělesně byl nejjemnějším způsobem ustrojen, protože jeho tělo bylo zázračně utvořeno činností Ducha svatého.“ I když text traktátu zde není jednoznačný, nepředpokládáme, že by se dcera ve svém začátečnickém duchovním zápalu a smělosti cítila natolik skrze Krista spojena s Bohem, že by měla za to, že může zakoušet stejná, ba větší utrpení než Kristus, aniž by přicházela o fruitio beata, blažené zakoušení Boha, která měl Kristus navzdory svému utrpení. Podle Tomáše, S. th. III–I,46,7 totiž „trpěla Kristova duše v nižších silách, které se zabývají časnými (věcmi)…avšak intellektus (vyšší rozum, duch) v Kristu netrpěl ze strany svého předmětu, totiž Boha, neboť ten nebyl Kristově duši příčinou bolesti, nýbrž potěšení a radosti…“, a dále „co do bytnosti a vyšších částí duše požívala celá Kristova duše božství, neboť jí to přísluší“; tamtéž 46,8.
[6] Ženská středověká spiritualita se vždy silně emotivně vázala na ty okamžiky Kristova života, které v sobě měly velký citový náboj – jako bylo právě jeho narození a smrt.
[7] Motiv pouště symbolizuje záměr dcery opustit stvoření, pustit sama sebe, „spustit se do mocné ruky Boží“ a nedat ani na radu svého zpovědníka a snad i překročit církev jako zprostředkující instanci. Obraz Jana Křtitele připravujícího „cestu Páně“ na poušti je zřejmý; prvním dvěma jmenovaným Mariím se věnují dvě legendy ve slavné knize Jakuba de Voragine, Legenda Aurea, jimž je společný motiv odchodu na poušť, do pustiny, a touhy vést zde vnitřní a kající život. Maria Magdalena se měla po Kristově smrti uchýlit na třicet let do poustevny, aby se zde věnovala kontemplativnímu životu; Maria Egyptská zase odešla za Jordán na poušť, kde žila sedmačtyřicet let životem kajícnice. Blíže viz Jacobus de Voragine, Legenda Aurea, Breslau 1890, s. 407–417 a 247–249.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Jeden z příběhů "života po životě" (31.03.2011)
Rozdíly, které si neodporují (04.10.2008)
O znovuzrození Božského mužství (01.05.2007)
Rada budúcim rodičom: Výchova detí začína už pred narodením (28.03.2007)
Proč tolik neštěstí? (10.03.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (5.) (02.03.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (4.) (01.03.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (3.) (28.02.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (2.) (27.02.2007)
Nebezpečí od východních "mistrů" (1.) (26.02.2007)
Mezináboženské zážitky a reflexe (06.02.2007)
Veril Buddha v Boha? (02.01.2007)
Vánoce starého velblouda (22.12.2006)
Tau Malachi: Tajné evanjelium Márie Magdalény, Ikar, 2006 (07.12.2006)
Historické pozadí „kódu da Vinci“ (3.) (16.11.2006)
Historické pozadí „kódu da Vinci“ (2.) (15.11.2006)
Historické pozadí „kódu da Vinci“ (1.) (12.11.2006)
Astrologova story (25.10.2006)
Život před životem, život po životě? (23.10.2006)
Mezináboženské vztahy (09.07.2006)
Miriam ze zahrady (2. část) (14.05.2006)
Miriam ze zahrady (1. část) (08.05.2006)
Jidáš: hvězda budoucích dní II. (27.04.2006)
Jidáš: hvězda budoucích dní I. (21.04.2006)
Modlení nepomáhá nebo je na škodu (12.04.2006)
O autorovi textu "Sen jednoho Božího přítele" (09.03.2006)
Sen jednoho Božího přítele (08.03.2006)
BARDO THEDOL - Tibetská kniha mrtvých (3.) (05.03.2006)
BARDO THEDOL - Tibetská kniha mrtvých (2.) (03.03.2006)
BARDO THEDOL - Tibetská kniha mrtvých (1.) (01.03.2006)
Bible a reinkarnace (24.02.2006)
Církve jsou si rovny. Jedna si je rovnější? (13.02.2006)
O dialogu "In principio" a jeho autorovi (02.02.2006)
Dialog In principio (Rozmluva druhá) (01.02.2006)
Dialog In principio (Rozmluva první) (31.01.2006)
Dialog In principio (Prolog) (30.01.2006)
Rozbor Výkladu Otčenáše „Náš nejmilejší Pán Ježíš“ (25.01.2006)
Výklad Otčenáše „Náš nejmilejší Pán Ježíš“ (23.01.2006)
Urvaný kříž (21.01.2006)
Kázání na Boží hod vánoční o trojím zrození (24.12.2005)
Světla v předlouhé noci - obrazy 20. století (09.12.2005)
Duchovní naučení (05.12.2005)
Traktát „Sestra Katrei“ (4.) (05.12.2005)
Traktát „Sestra Katrei“ (3.) (03.12.2005)
Traktát „Sestra Katrei“ (2.) (02.12.2005)
Sestra Katrei - úvod k textu (29.11.2005)
Jóga a církev - odpověď panu Štampachovi (08.11.2005)
Haile Selassie - král nebo Bůh? (05.11.2005)
Jóga a církev (03.11.2005)
Výklad Knihy moudrosti (30.10.2005)
Kto bol Ježišovým „Milovaným učeníkom“? (22.10.2005)
O vznešeném člověku (19.10.2005)
Traktát „O odloučenosti“ (16.10.2005)
Kázání (14.10.2005)
Mistr Eckhart (10.10.2005)
Sekty (20.09.2005)
Bratr Roger zavražděn (25.08.2005)
Pojednání o reinkarnaci (19.08.2005)
Rozporuplné okolnosti vzniku Nového zákona (5.) (21.07.2005)
Krátká historie Bible (19.07.2005)
Rozporuplné okolnosti vzniku Nového zákona (4.) (18.07.2005)
Rozporuplné okolnosti vzniku Nového zákona (3.) (16.07.2005)
Rozporuplné okolnosti vzniku Nového zákona (2.) (14.07.2005)
Duševní porucha lidského rodu (13.07.2005)
Anatomie falešného proroctví (10.07.2005)
Desatero, bible, poselství Opravdového života v Bohu (04.07.2005)
Zaznamenali jste ten paradox? (29.06.2005)
Karma a reinkarnace (24.06.2005)
Modlitba Siouxů (16.05.2005)
Aramejský Otčenáš (06.05.2005)
Ratzingerova éra (28.04.2005)
Duše Indiána (13.04.2005)
Jsme všichni věřící? (04.02.2005)
Opravdový život v Bohu. (25.01.2005)
Vánoční poselství (24.12.2004)
Nenechám se strašit morálkou :-) (13.11.2004)
Mystéria a křesťanství (15.10.2004)
O hledání Podstaty (10.10.2004)
Buddhistická meditace a křesťanská modlitba (07.10.2004)
Co je co? (22.11.2003)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Sdružení za obnovu národní suverenitykulatý roh

Kudy z krize


kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
Vzhledem současné situaci pozastaveno


Aischylos:
„První obětí každé války je pravda.“


WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!