Jinými slovy: K tomu, abyste získali silnější identitu, musíte ji někomu oslabit, označit někoho nebo něco za nesprávné. Takto můžete zpochybnit nejen hodnotu nějakého člověka, ale i situace… Patent na pravdu vám dává ve vztahu k souzené osobě nebo situaci zdánlivou pozici morální převahy. A právě díky pocitu převahy a nadřazenosti ego nejvíc roste – přímo po nich touží… 

Když jen prostě tvrdíte něco, o čem víte, že je to pravda, nemusí do toho být ego vůbec zapojeno, protože nedochází k žádnému ztotožnění s myslí a mentálním postojem. Takové sebeztotožnění může vzniknout velmi nenápadně, téměř nepozorovatelně. Když se přistihnete, jak říkáte „Věř mi, já o tom něco vím“, nebo „Proč mi vůbec nevěříš?“, můžete si být jisti, že za tím je ego. Schovává se ve slůvku „mi“. Takže prosté tvrzení „Světlo je rychlejší než zvuk“, ať jakkoliv pravdivé, se nyní stalo nástrojem ve službách ega…

Ego si bere všechno osobně. Reaguje různými emocemi, obranným postojem a někdy dokonce i agresivním útokem. Snažíte se jen hájit pravdu? Ale vždyť pravda hájit nepotřebuje. Světlo ani zvuk se nestarají o to, co si o nich ostatní myslí. Bráníte sami sebe, přesněji své falešné já, náhražku vytvořenou vaší myslí. Nebo ještě přesněji: iluze hájí sebe samu…

Ego si velice snadno plete osobní názory s fakty. Nedokáže dokonce ani rozlišit mezi událostí a reakcí na ni… mezi fakty a názory jste schopni rozlišit jen pomocí bdělého vědomí, ne pomocí mysli. Jen pomocí bdělého vědomí jste schopni vidět skutečnou událost, oddělenou od hněvu, který kvůli ní cítíte, a díky tomu si uvědomit i jiné postoje k dané situaci, různé způsoby nazírání i různá řešení...

Rozpoznání iluze umožňuje vnímat skutečnost. Dám vám příklad: chcete někomu vyprávět, co se právě stalo. "Hádej, co se stalo! Netušíš? Tak já ti to povím." Pokud byste v tu chvíli byli bdělí a dostatečně přítomní, pak byste ještě předtím, než jste začali vyprávět tu úžasnou novinu, zaznamenali chvilkový pocit uspokojení. Příčinou je prostý fakt, že v očích ega jste na chvíli získali nad tím druhým navrch. V tu chvíli jste věděli víc než on. A uspokojení, které cítíte, je uspokojení ega, protože jste v daný okamžik pociťovali, že vaše "já" je lepší než "já" toho druhého. V tu chvíli byste se cítili nadřazeně, i kdyby šlo o prezidenta nebo o papeže, protože byste prostě věděli víc než on. Mnoho lidí si užívá šíření pomluv právě z tohoto důvodu. Pomlouvání s sebou navíc většinou nese zlomyslnou kritiku a odsuzování, takže posiluje ego také skrze zdánlivou morální nadřazenost, která vykukuje v pozadí vždy, když se o někom vyjádříte v negativním smyslu.

Vaše pravá identita se skrývá za egem.

Z knihy Eckharta Tolleho "Nová země"

Vydalo nakladatelství PRAGMA