Díky němu jsem schopná být zde, i když neustále ve stavu meditace, protože na něj se skutečně mohu spolehnout. Vždy mně ukotví na pozemské rovině. On je má životní jistota. Jistota toho, že mohu v klidu duchovně stoupat. V okamžiku, kdy začínám hodně ulítávat, vždy mně zachrání pro existenci na této úrovni bytí – bytí člověkem na úrovni pozemské existence.

Mohu si užívat svou část tvoření v rámci Stvoření bez starosti o vědomé udržení se zde. Velice mně to baví a mám pocit, že se mi i daří. Až si mnohokrát říkám, zda v okamžiku, kdy bude náš úkol pro tuto inkarnaci naplněn, zda zde budu ještě moci a nebo chtít zůstat. Zda bude mít bytí zde ještě nějaký význam. Po naplnění plánu pro tento život budu muset umřít? Budu mít pak co na práci?

Když nevím, zeptám se směrem vzhůru a moji rádcové z vyšších rovin bytí mi formou děje ve spánku odpoví.

Jsme na semináři. Jirka, náš oblíbený léčitel, baví přítomné. Zaměstnává je barevnými sklíčky různě pohozenými na stole. Přitom vypráví, co všechno lze za pomocí sklíček léčit. Proč to jde. Jaké programy jsou vloženy do sklíček – nosičů informací. Tím objasňuje co je třeba zrovna v této době řešit. Vlastně uvolňuje celou společnost, aby mohl v klidu odvádět svou práci léčitele. Dochází k vědomé meditaci a všichni lehce, nenásilnou a přitom užitečnou formou, odbourávají ono „přílišné chtění“, které tak blokuje příjem všeho dobrého, co nám život na této planetě přináší. Na něco se upneme a naší pozornosti unikne to, co opravdu potřebujeme.

Nakonec všichni, aniž by si to nějak výrazně uvědomovali, jsou relaxovaní, uvolnění a je úspěšně načato jejich léčení, které bude dobíhat v průběhu dalších dní.

Ozývá se Miluška. Je jí dobře a už teď se těší na další setkání. Pokaždé, když se společně setkáme, posunou se všichni energeticky o stupínek výše. Energeticky se překalibrováváme. Vlastně nyní nadšeně reaguje Miluščina dušička, protože je jí konečně dopřáno samotnou Miluškou pozornosti. Všichni jsme na tom stejně.

„Kdy se zase uvidíme? A budete se chtít s námi ještě setkat? Neomrzíme vás?“

Všichni se dívají na mně. A já se slyším odpovídat: „Dívat se očima lásky neomrzí nikdy.“

Pořád je to o tom jednom. V okamžiku, kdy si uvědomíme, že jediné, co má pro naši duši, pro náš duchovní vzestup, význam, v tom okamžiku se naplní smysl našeho bytí. Třeba pouhým uvědoměním si této skutečnosti. Nakročíme k aktivnímu – vědomému zapojení naší lidské bytosti do procesu duchovního vzestupu. V tomto okamžiku je naše duše blažená. A blaženost je vyšší chutí lásky.

Mise moudrosti je misí lásky, smysluplného tvoření v rámci Stvoření, které nás láskou a blažeností naplňuje. Blaženost je milostí – odměnou – jež se nám v hojné míře dostává, když plníme misi lásky, když žijeme svůj život v dobru a v lásce. Blaženost je onou hojností, jež nám předesílá svým poselstvím „Svatý grál“. To je jeho posláním i významem. Blaženost je pocit spokojenosti a naplněnosti po úspěšně vykonané práci.

Miluščin dotaz pak vyjadřuje touhu člověka po přirozeném a zdravém dopingu (úředně ještě nezakázaném) zvaném „blaženost“. Onom pocitu naplnění z hojnosti láskyplných činností. Činností na Cestě moudrosti skrze fyzickou zkušenost, skrze život.

Vidět očima lásky znamená dívat se a vidět vše, z čeho se tvoření v rámci Stvoření skládá. Chápat souvislosti a souvztažnosti všeho se vším. Vidě třeba i vinu, ale zároveň si uvědomovat prospěch, který z tohoto prožitku či díla, lidská bytost má. A radovat se z jeho úspěchu, který je zde vždy. Tedy i v případě údajného neúspěchu. Vždy se dostaví moudrost z prožitku zkušenosti na fyzické rovině bytí tady a teď. Třeba to tak někdy na první pohled nevypadá.

Získaná moudrost je vždy radost, tedy blaženost, tedy kýžený výsledek z výsledku našeho snažení – žití.

Po každé, když se díváme, díváme se očima lásky. Vidíme a cítíme moudrost, které jsme se svým pohledem v tomto okamžiku dotkli.

Dosaženou moudrostí, transformací svého života na vyšší úroveň vibrací, jsme si právě odstartovali další tvoření v rámci Stvoření. Očekáváme a již nyní vidíme, jak se formuje další moudrost, další blaženost ještě dokonalejší než ta, ze které se zrovna těšíme.

Nikdy nekončící moudrost, síla a blaženost z tvoření v rámci Stvoření.

Docela dobrý důvod k existenci na pozemské úrovni, nemyslíte?