Od našeho čtenáře jsme dostali zajímavý text o duchovním symbolu Vánoc...
Duchovní symbol Vánoc – narozený Ježíš Nazaretský se opět ocitl v ohrožení. Co se nepodařilo komunistickým ideologům pomocí ruského Dědy Mráze s červeným nosem, dnes se může podařit západnímu Santa Clausovi. Tato „poameričtěná“ vánoční figurka s neodmyslitelným červeným kabátcem a sobím spřežením totiž tradiční křesťanské pojetí stále více vytlačuje z našeho povědomí.
Stvoření legendy
Postava Santa Clause se začala formovat zhruba od 10. století, především v zemích se západokřesťanskou kulturou. Jedná se vlastně o anglosaské pojetí svatého Mikuláše (270 – 343 n.l.) – biskupa z maloasijského městečka Myra (dnešní Turecko), který představoval vzor ctností a příkladného života. Svatý Mikuláš proslul především jako světec, jehož život byl podle legend a dochovaných obrazů (ikon) plný zázračných skutků, včetně vzkříšení několika mrtvých. Zpočátku byl svatý Mikuláš uctíván pouze ve východních křesťanských církvích, po 10. století se jeho kult uchytil i v západních zemích. Ve Francii vystupuje jako Noël (Vánoce), u nás si jeho svátek připomínáme 6. prosince.
Svatý Mikuláš jako ničitel
Dějiny píší vítězové a mocní tohoto světa a tak možná oslavujeme ne tak úplně příkladného hrdinu. Svatý Mikuláš vstoupil do historie totiž také jako horlivý bijec pohanů a dalších představitelů jiné než ortodoxní víry. Podrobnější záznamy o jeho nesmiřitelných tažení proti „nevěřícím“ a pronásledování stoupenců přírodních kultů (wicca) bohužel zmizely, ale s určitostí víme o jeho účasti na ničení pohanských chrámů. Svatému Mikuláši je v této souvislosti připisováno zničení Artemidina chrámu v Efesu – jednoho ze sedmi divů světa. Přírodní bohyně Artemis (latinsky Diana) byla uctívána 6. prosince – v den jejího narození. Ve snaze zastínit tento oblíbený pohanský svátek, byl proto právě tento den zvolen jako oslava života svatého Mikuláše (údajně podle dne jeho úmrtí).
Santa Claus v barvách Coca-Coly
Pro mnohé bude asi velkým překvapením, kdo se zasloužil o konečnou populární podobu Santa Clause. Nebyl to nikdo jiný než společnost Coca-Cola, která na začátku třicátých let minulého století, v době velké hospodářské krize, přišla ve Spojených státech s originálním nápadem, jak zvýšit prodej svých nápojů. V rámci rozsáhlé reklamní kampaně převlékla své pracovně nevytížené zaměstnance za Santa Clause v červenobílých firemních barvách. Do té doby barevně nejednotné pojetí vánočního Santa Clause tak dostalo zcela novou podobu, která s úspěchem přežívá dodnes.
Buďme bdělí a ostražití
Myslím, že není zcela od věci připomenout, že červená je především barvou výstražnou. Kromě bolesti a utrpení symbolizuje také pekelné sféry a hmotné otěže. Červenými praporci se oháněli jak komunisté, tak fašisté. Dnes nadnárodní společnost Coca-Cola se proslavila limonádou obsahující kokain, později nahrazený jinou zákeřnou drogou – cukrem. Jako by se pomalu uzavírala určitá skrytá paralela, naznačená před dvěma tisíci lety: Ježíš Kristus jako spasitel světa a Syn Boží, je oděn v bílé roucho potřísněné rudou krví…
Zachraňte Ježíška
