 | Náhodný citát |  |
|
Karel Čapek:
Pravými otci zákonů jsou darebáci, ne právníci. |
| Hlavní menu | |
| Přehled rubrik | |
| Nejčtenější | |
| Počasí, Slunce, Luna | |
Solar X-rays:
Geomagnetic Field:
|
| O Jitřní zemi | |
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl. Jitřní země byla založena na podzim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jóga, witchcraft (wicca), kult Bohyně, posvátná sexualita a tantra, mystika, New Age, šamanismus ale také třeba zdravá výživa, vegetariánství, léčivé rostliny a ekologie.
|
|
|
 Zachraňte Ježíška
Od čtenáře - Společnost a vztahy - 30. 11. 2005 (5276 přečtení)
Od našeho čtenáře jsme dostali zajímavý text o duchovním symbolu Vánoc... Duchovní symbol Vánoc – narozený Ježíš Nazaretský se opět ocitl v ohrožení. Co se nepodařilo komunistickým ideologům pomocí ruského Dědy Mráze s červeným nosem, dnes se může podařit západnímu Santa Clausovi. Tato „poameričtěná“ vánoční figurka s neodmyslitelným červeným kabátcem a sobím spřežením totiž tradiční křesťanské pojetí stále více vytlačuje z našeho povědomí.
Stvoření legendy
Postava Santa Clause se začala formovat zhruba od 10. století, především v zemích se západokřesťanskou kulturou. Jedná se vlastně o anglosaské pojetí svatého Mikuláše (270 – 343 n.l.) – biskupa z maloasijského městečka Myra (dnešní Turecko), který představoval vzor ctností a příkladného života. Svatý Mikuláš proslul především jako světec, jehož život byl podle legend a dochovaných obrazů (ikon) plný zázračných skutků, včetně vzkříšení několika mrtvých. Zpočátku byl svatý Mikuláš uctíván pouze ve východních křesťanských církvích, po 10. století se jeho kult uchytil i v západních zemích. Ve Francii vystupuje jako Noël (Vánoce), u nás si jeho svátek připomínáme 6. prosince.
Svatý Mikuláš jako ničitel
Dějiny píší vítězové a mocní tohoto světa a tak možná oslavujeme ne tak úplně příkladného hrdinu. Svatý Mikuláš vstoupil do historie totiž také jako horlivý bijec pohanů a dalších představitelů jiné než ortodoxní víry. Podrobnější záznamy o jeho nesmiřitelných tažení proti „nevěřícím“ a pronásledování stoupenců přírodních kultů (wicca) bohužel zmizely, ale s určitostí víme o jeho účasti na ničení pohanských chrámů. Svatému Mikuláši je v této souvislosti připisováno zničení Artemidina chrámu v Efesu – jednoho ze sedmi divů světa. Přírodní bohyně Artemis (latinsky Diana) byla uctívána 6. prosince – v den jejího narození. Ve snaze zastínit tento oblíbený pohanský svátek, byl proto právě tento den zvolen jako oslava života svatého Mikuláše (údajně podle dne jeho úmrtí).
Santa Claus v barvách Coca-Coly
Pro mnohé bude asi velkým překvapením, kdo se zasloužil o konečnou populární podobu Santa Clause. Nebyl to nikdo jiný než společnost Coca-Cola, která na začátku třicátých let minulého století, v době velké hospodářské krize, přišla ve Spojených státech s originálním nápadem, jak zvýšit prodej svých nápojů. V rámci rozsáhlé reklamní kampaně převlékla své pracovně nevytížené zaměstnance za Santa Clause v červenobílých firemních barvách. Do té doby barevně nejednotné pojetí vánočního Santa Clause tak dostalo zcela novou podobu, která s úspěchem přežívá dodnes.
Buďme bdělí a ostražití
Myslím, že není zcela od věci připomenout, že červená je především barvou výstražnou. Kromě bolesti a utrpení symbolizuje také pekelné sféry a hmotné otěže. Červenými praporci se oháněli jak komunisté, tak fašisté. Dnes nadnárodní společnost Coca-Cola se proslavila limonádou obsahující kokain, později nahrazený jinou zákeřnou drogou – cukrem. Jako by se pomalu uzavírala určitá skrytá paralela, naznačená před dvěma tisíci lety: Ježíš Kristus jako spasitel světa a Syn Boží, je oděn v bílé roucho potřísněné rudou krví…
Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na
Celý článek |
Zpět |
Komentářů: 19 |
 
Komentovat článek
Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.
|
|
| Přihlášený čtenář | |
| Aktuality | |
|
16. 11. 2020: Profesor dr. Ivo Budil: "Bylo by nespravedlivé popírat obrovské vzepětí emocí v listopadu 1989 spjatých právě s osobou Václava Havla. Ocitl se zkrátka ve správný čas na pravém místě...
Bylo to skutečné národní společenství, naplněné pozitivní energií a historickým optimismem. Zrodila se mobilizující a osvobozující vize, která mohla dát českému národu obrovský rozvojový impulz. To, že k tomu nedošlo, mělo několik příčin. Především jsme byli navzdory různým vzletným frázím západních státníků řazeni do mocenského bloku, který objektivně prohrál čtyřicetiletý konflikt. A jak prozíravě prohlásil keltský náčelník Brennus v roce 387 před Kristem po vítězství nad Římany: „Běda poraženým.“ Česká republika byla do nového evropského ekonomického systému začleněna jako závislá a využívaná periférie, jejíž produktivita, pracovní síly a potenciál měly primárně pomoci posílit zhoršující se výkonnost západoevropského hospodářství. Významná část místní politické elity, a to v čele s Václavem Havlem, si tuto skutečnost buď vůbec neuvědomovala, nebo zmíněné kolonizaci přímo napomáhala..."
Celý článek...
03. 11. 2020: Publicista a spisovatel Benjamin Kuras: "Mimořádně komická jsou – po všech těch neprokázaných nařčeních Trumpa – nyní naopak prokázaná odhalení hrátek Bidenova syna Huntera s Ukrajinou, Ruskem a Čínou, nalezených v porouchaném laptopu, který ten trouba nechal v opravně a zapomněl si jej vyzvednout. Figurují tam dolárky za zprostředkování kontaktu na Bidena, když byl viceprezidentem. Jako třeba měsíční padesátitisícové platby od ukrajinského energetického holdingu Burisma nebo tříapůlmilionový šek od manželky bývalého moskevského starosty. Teda bylo by to komické, kdyby na tom nebylo tragické to, že polovině Američanů to nevadí."
Celý článek...
01. 11. 2020: „Blesk ty fotografie nepořídil, Blesk ty fotografie koupil. Víte, co to znamená? Ministr zdravotnictví padl na politickou provokaci,“ řekl ve studiu ČT24 komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.
Celý článek...
27. 10. 2020: Profesor Ivo Budil: "Přiznám se, že neznám žádného novináře z Blesku, ale domnívám se, že nejde o poeticky naladěné a citlivé osoby chodící o půlnoci o samotě rozjímat na opuštěné hradby Vyšehradu o smyslu českých dějin. Ten člověk tam bezpochyby šel za určitým cílem, který splnil. Nenazýval bych ho jednoduše udavačem, protože prostě dělal svoji práci. Pan profesor Prymula náležel mezi mocné muže, kteří mají vlivné nepřátele. Podobné praktiky jsme v české politice zažili již mnohokrát, a to včetně svržení předsedy vlády. Pan profesor Prymula není prvním a ani zdaleka posledním, komu se něco podobného přihodilo...
Problém České republiky spočívá v tom, že mocenské jádro Evropské unie má zájem na tom, udržovat ji v polokoloniálním či periferním postavení, k čemuž slouží liberálně levicové a aktivistické politické strany, mainstreamová média a akademické kruhy. Jakýkoliv náznak lidového vůdce, který by české společnosti umožnil plně využít její potenciál, tedy musí být zničen či diskreditován."
Celý článek...
27. 10. 2020: Jaroslav Štefec: Něco tady smrdí. A hodně. Akce, jejímž cílem byla likvidace Romana Prymuly a jeho odstavení z postu ministra zdravotnictví má všechny atributy klasické operace bezpečnostních služeb. Prolhané, plné podivností a postavené na písku. Takže kdybych si mohl tipnout, směřovaly by moje úvahy spíše než oblíbeným „směrem Moskva“ (případně Peking) daleko pravděpodobnější českou cestou, případně směrem k našim „spojencům“. Podivností typu „agenta s kufrem plným ricinu“ je víc než dost. Počínaje otázkou, kdo poslal fotografa bulvárního plátku v daný čas na dané místo, až po „podivné“ znalosti jistého Moravce, takto naduté a arogantní hlásné trouby antibabišovské tak zvaně „veřejnoprávní“ televize...
Ten, kdo celou akci připravil a naplánoval, rozhodně počítal s reakcí „antirouškařů“ a dalších obhájců „práva na vymření půlky národa“, samozřejmě té, v níž nebudou oni...
Celý článek...
|
|
