Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 22. 11. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Karel Havlíček Borovský
Kdo si nechce hubu spálit, musí mlčet nebo chválit

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2769x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2684x)
Jako v pohádkách…
(07. 12. 2016, 2602x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2522x)
Upozornění
(28. 11. 2016, 2457x)
Mayský sněm promlouvá
(01. 04. 2017, 2404x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Společnost a vztahy

* Žáci nenávidí matematiku


Vlastimil Marek - Společnost a vztahy - 20. 03. 2007 (5543 přečtení)

Výsledky mezinárodního výzkumu ukázaly, že české děti nenávidí matematiku, a v téhle nenávisti jsou „nejlepší“ na světě. Zatímco běžný čtenář trochu zalapá po dechu a hned si pomyslí, jakáže to je škoda, že matematiku u nás, až na výjimky, neumíme učit, Miloš Čermák napsal článek, ve kterém tuhle zprávu označil za „skvělou“ (LN 9. 3. 2007) a tvrdí: „Matematika je jednou z nejkrásnějších disciplín lidského myšlení, ale není to krása, kterou uvidí každý. Abyste její krásu pochopili, musíte matematice odevzdat spoustu času a hlavně dřiny. A to není nic příjemného ani populárního.“ Takové zmatení pojmů a dojmů a zaměňování důsledku za příčinu jsem už dlouho, a to je na českém žurnalistickém rybníčku co říct, nečetl. A tak zdravě nabuzen, vytáhl jsem šanony, věnoval tomu jedno dopoledne a zkouším zájemcům a především panu Čermákovi naznačit, jak hluboce se (jsa zřejmě kdysi poškozen svým učitelem matematiky) mýlí.

Zatímco jinde ve světě roste počet učitelů, ale i úředníků na ministerstvech školství nebo mládeže, kteří vědí, nebo alespoň hledají způsob, jak žactvo pro matematiku nadchnout, a např. objevili důvod, proč se školačky s matematikou dříve spíše potýkaly (učebnice matematiky proto dnes pro dívky píší ženy a dívky pak studují matematiku se stejnými úspěchy jako chlapci), pan Čermák předkládá své osobní zkušeností a dojmy. „Vždy se směji, když někdo říká, že není chytrý na matematiku, ale že je chytrý na dějepis nebo na cokoliv jiného. Smutná pravda je, že kdo není chytrý na matematiku, není chytrý vůbec“.

Jeho hlubokou radost, když se mu podařilo vyřešit první složitou diferenciální rovnici („nevím, jestli nějaká jiná duševní činnost může takovou čistou a ničím nezpochybněnou radost poskytnout“) mu přeji, ale používat tento argument jako důkaz nutnosti, že „učitelé matematiky musí být nenáviděni a obáváni“ je podobné, jako (slabší povahy nechť prominou třeskutou metaforu, ale na hrubý pytel hrubá záplata) být pyšný na koncentrační tábory, ve kterých řada lidí objevila krásu lidské solidarity a možnost držet hladovku.

Nesouhlasím s tvrzením, že „k matematice patří i to, že její učitelé jsou často podivíni… jestli s těmi mými byla zábava, tak v takovém tom sadistickém smyslu, že se vysmívali našem nevědomostem a dávali najevo nadřazenost,“ protože dnes se už nade vší pochybnost ví, že právě na laskavosti a umění vysvětlovat pozitivně (a pochválit) je založeno to, co je skutečným učením. Však i pan Čermák, sice ironicky, ale přece jen uvádí: „Někteří učitelé se už nechali slyšet, že by matematiku šlo učit jinak. Asi mysleli zábavněji. Že prý to jde, dokazují zkušenosti ze zahraničí,“ aby ale hned pokračoval v úplně jiném duchu: „Prokrista, jen to ne! Jestli chtějí učitelé matematiky soutěžit v oblíbenosti, nechť si udělají aprobaci na tělocvik nebo hudební výchovu. Ale jako učitelé matematiky musí být obávaní a nenávidění.“

Pane Čermáku, vy neznáte slavnou písničku skupiny Pink Floyd z alba The Wall, která již v 80. letech jasně vyjádřila odpor právě proti těm učitelům (matematiky), které vy adorujete? Onen „dark sarcasm in the classroom“, tedy psychické deptání a ponižování žáků a tak časté zneužívání autority vadilo vždy, dnes ale konečně prokazatelně víme, jak devastuje dětskou psychiku.

Americký psycholog Noel McInnis popsal již v 80. letech vyučování takto: „Dvanáct let vězníme dětské tělo v omezeném prostoru, jeho energii v omezených aktivitách, jeho smysly v omezených situacích, jejich sociabilitu v omezeném množství kamarádů, jeho mysl v omezených zkušenostech o světě kolem nich. Co je naučíme? Neučit se to co chtějí.“ Jakoby přesně popisoval hodiny matematiky na většině českých škol (o čemž svědčí právě výsledky výše zmíněného výzkumu).

Pan Čermák totiž asi hezky dlouho nečetl nic z oblasti nejnovějších objevů na poli neurověd. Netuší, že dnes je, právě co se týká obávaných pedagogů a otců, všechno jinak. Netuší, že jak děti do šesti let, a zvláště chlapečci, tak všichni školáci i poté, by měli být spíše chváleni a povzbuzováni, a že neustálá kritika a tresty za chyby, a dlouhodobý stres školáků, kteří se třesou strachy před každou hodinou matematiky, s sebou přináší celou řadu psychických, někdy i celoživotních traumat.

Cituji (Martin Uhlíř: Mami já tě zastřelím, Respekt 2007): „Lidé, kteří měli stresující dětství, trpí zvýšeným výskytem rakoviny, ischemické choroby srdeční, častěji páchají sebevraždy a upadají do závislostí na návykových látkách. Jejich mozek se mění – ubývá nervových spojů, zvětšují se dutiny vyplněné mozkomíšním mokem, slábne paměť a podobně.“

Když na děti křičíte, reakce bude přesně opačná,“ ví i Peer van der Kreeft z univerzity v Gentu, který řídí evropské preventivní programy pro práci s drogově závislými dětmi.

Psychologové dnes vědí, že když se dítě bojí, nepamatuje si, co by si jinak zapamatovalo. Pokud v dětech převládá strach (jako na hodinách matematiky s učiteli, které chválí pan Čermák), dochází k postupnému vytváření necitlivosti a k posunům v emočním vnímání. Citově otupělý člověk pak mimo jiné ztrácí soudnost, schvaluje násilí a snáze se stává bezcitným násilníkem. Jsme-li totiž vystaveni situaci, kdy se máme nějak zachovat, náš mozek sahá (podvědomě) do repertoáru předem připravených modelů, který se buduje v dětství. Agresivní jedinci mají tento repertoár velmi chudý, s převahou násilných řešení.

„Mozek se zasekne,“ prožívá-li stres, i když „slepota ke změnám“ může někdy být užitečná (Eva Hníková, LN 10. 9. 2005).

„Nejvíc škodí, když vraždí kladný hrdina“, tvrdí článek na téma násilí v médiích, a naznačuje, jak asi musí škodit dítěti, které se do školy těšilo, učitel (matematiky), který vzbuzuje neustálý strach (MF Dnes, 30. 10. 2004). Také dětská psychiatrička Dana Janotová ví velmi dobře, že „v prvních ročnících školy se dítě začíná citově orientovat a více než vzdělání jsou pro něj důležité vazby. V učitelích hledá vzor a je velmi citlivé na křivdy. Jsou-li jeho první zkušenosti špatné, má to negativní vliv na celý jeho budoucí vztah ke škole a učení“.

Dítě přitom ze školy nemůže utéct a musí celé roky žít v podřízeném, dlouhodobý stres přinášejícím postavení. Ono stálé napětí (např. z obávaného učitele a jeho hodin matematiky) prokazatelně přináší celou řadu konkrétních a sledovatelných zdravotních potíží (negativně ovlivňuje i strukturu mozku, oslabuje imunitní systém, zatěžuje srdce a oběhový systém, čehož důsledkem je vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, zpomalené vylučování a zpomalené uklidnění stresových hormonů atd.). Dnes navíc víme, že když se nesmíte obhajovat, srdeční tep se zvyšuje: „Psychologové dospěli k poznatku, že lidé, kteří musí dlouhodobě zastírat skutečné pocity, a nesmí se obhajovat, trpí tzv. emocionální disonancí, která může vyvolávat deprese nebo tzv. syndrom vyhoření.“

„Kde se v dětech bere zločin? Morální chování se rodí z bezpečné vazby mezi matkou a dítětem,“ soudí v článku na toto téma psychiatři (MD Dnes, 6. 11. 2004). Bezpečná vazba mezi školákem a jeho učitelem, jak z logiky věcí a zkušeností rodičů vyplývá, je ovšem právě tak důležitá, a obávaní učitelé matematiky čermákovského typu k ní zcela jistě nepřispívají, právě naopak.

„Teror v české škole: české školství neumí připravit žáka pro život v moderním světě a co víc, znepříjemňuje jim učení navždy“, tvrdí titulek článku Jany Donovan (LN, 28. 5. 2005), ve kterém vypráví jedna maminka, jak „celou základní školu zažívali neustálé stresy, např. když paní učitelka dala Jakubovi dvojku z tělocviku s odůvodněním, že nestojí v řadě.“

„Děti jsou vojensky podřízeny absolutní autoritě učitele. Jejich přirozené instinkty jsou potlačeny,“ napsal i Martin Komárek (MF Dnes, 5. 9. 2006), a dospěl k závěru: „Moderní stát už nepotřebuje vychovávat potravu pro kanóny. Základní škola? Zrušit!“

Přitom přibývá i českých učitelů, kteří také na vlastní kůži zjistili, že „škola poškozuje děti“, ale začali s tím i něco dělat. Např. Michal Mieziva (Očima učitele): „Nejenže na léta školní docházky neradi vzpomínají, ale shodují se, že jako žáčci často nechápali smysl toho, co se učili… Respektují vůbec učitelé způsob myšlení dítěte?“

Na setkání PAU (Přátelé angažovaného učení) ve Vodňanech na jaře roku 2004 třicet učitelů z celé republiky došlo k závěru, že „mnoha dětem dnes brání být sebou samými málo kvalitní komunikace, příliš autoritativní vedení a kritika, manipulace dospělými a málo bezpečí, nedostatek citové odezvy a opory atd. S tím vším tihle „angažovaní“ učitelé bojují denně a jednou z jejich nejúčinnějších zbraní jsou hry. Děti se díky vhodně voleným a vedeným hrám stávají vyrovnanější, jistější, lépe komunikují slovy i mimoslovně, uzavřenost se učí vyvážit otevřeností a stud odvahou. Získávají nové informace a obavu být sami sebou vystřídá radost z objevování vlastních schopností… Třída je zrcadlem svého učitele. Klidný, pevný a laskavý třídní mívá obvykle ve třídě dobrou atmosféru. Ten, kdo prožívá dlouho neřešený vnitřní konflikt, může být jako člověk velmi vzdělaný a přátelský, v jeho/její třídě se však většinou nedá učit.“

Přibývá i pozitivních zkušeností. Jedna studentka popsala své zkušenosti z vysoké školy na universitě v Nottinghamu: „Přednášel nám třeba skvělý profesor, který dokázal všechno srozumitelně vysvětlit, a příjemné bylo, že nás chválil za každou druhou věc a to dodá člověku sebevědomí… Semináře stály za to, vždycky probíhala diskuse, a když jsem odcházela, měla jsem skvělý pocit. Ne jako v Česku, když odcházíte znechucený z toho, že vám zopakovali to, co na přednášce, a vy zase víte, kolik toho nevíte.“

Rostoucí počet psychologů a učitelů si navíc konečně začíná uvědomovat to, co tibetští lamové věděli již před tisíci lety: žáci plní i podvědomá očekávání pedagogů. To, že vědomě vnímáme jen méně než 20% ze všeho toho, co registrují naše smysly, se snad již všeobecně ví. Programy v mysli vybírají a třídí, co je pro člověka v tu chvíli důležitější, a zabarvují vše navíc v závislosti na právě převládající emoci. Ukazuje se ovšem také, že náš mozek registruje a zaznamenává vše, co prožijeme. Vypadá to, že máme na harddisku své mysli přesně a do detailů nahranou každou vteřinu svého života. Vypadá to, že právě tak máme v jakési imaginární databázi zaznamenanou každou, zvláště negativní, emoci.

Důsledky všeobecně panující ignorance dospělých, rodičů a učitelů k vnímavosti dítěte či školáka, jsou nedozírné. Ukazuje se, že když do třídy vstoupí apatický učitel, kterému je jedno, co a jak bude učit, který si chce předepsanou látku jen „odučit“, jeho žáci jsou za několik let apatičtí, bez zájmu. Když učí učitel, nebo učitelka, který(á) dokonce své povolání a žáky nesnáší, s nevyslovenou myšlenkou, že „rostou leda tak pro partu a vězení“, klidně se může stát, že za několik let její žáci vytvoří agresivní party, jejichž vůdci brzy začnou s kriminálními přečiny.

A naopak, když učí nadšený učitel, který ve svých žácích vidí budoucí lékaře, vědce, vrcholové sportovce nebo dokonce nositele Nobelovy ceny, výsledky jsou neuvěřitelné. Marilyn Fergusonová v do češtiny dosud nepřeložené knize Spiknutí vodnářů (Aquarian Conspiracy, 1984) v kapitole Nové formy učení uvádí příklad jedné učitelky prvních tříd v jedné malé kanadské škole, která nastartovala na úspěšnou vědeckou dráhu celou řadu svých prvňáčků.

Tak jako se nedá prolhat k pravdě, tak jako nepolepšíte drzého a neposlušného synka tím, že ho budete trestat a zakazovat mu jeho záliby, tak nenaleznete příčinu toho, že čeští školáci nenávidí matematiku, a už vůbec ne řešení krizového stavu společnosti, pomocí vypočítávání negativních jevů, nebo adorací „podivínů“, ze kterých jde strach. Mozek totiž mění nastavení svých programů podle toho, jaké je zadání a jak dlouho v tom kterém modu pracuje. Výsledky jeho činnosti podle

toho také vypadají. A „zadání“ učitele (matematiky), ze kterého jde strach, pravděpodobně vychová z potenciálního Gándhího potenciálního Bin Ládina.

Tvrdím již roky (spolu s rostoucí řadou dalších), že právě tak jako příliš medikalizované porody, je to právě příliš autoritativní výchova (včetně oněch obávaných podivínských učitelů matematiky), jenž je jednou z hlavních příčin politických, sociálních, ekologických hrozeb současnosti.

Nejsmutnější na tom je, že v zemi Jana Ámose Komenského už více jak dvě a půl století tupě sledujeme linii, nařízenou již Marií Terezií, stereotypně vykonávanou učiteli, kteří neumí učit (nikdo je to nenaučil), a propagovanou a tím i udržovanou špatně vyučenými žurnalisty typu pana Čermáka, kteří vydávají své nouze za ctnosti a nadále dezinformují veřejnost.

Karel Havlíček Borovský totiž napsal již v roce 1851 (viz Neviditelný pes, 3. 11. 2001):

Nechceme míti učené poddané, chceme míti hodné (rozuměj: hloupé) - to jest velmi známý výrok jistého nepříliš dávno zemřelého císaře. Kdybychom nežili ve státním spojení, dávali by rodičové své děti, kterým by dobrého vzdělání opatřiti chtěli, k mužům známým pro svou učenost a moudrost a u těch by se jistě za polovici času a za polovici útrat dvakrát tolik naučily, co se naučí nyní, kdežto stát jako všechno jiné i vyučování vzal do svého monopolu a skrze 18 let (od 6-24) nechá mládež mořiti z většího dílu nepotřebnými vědomostmi a svěřuje vedení její z velké části lidem, kterým nejde nikdy tak velice o rozšíření vědomostí, o zvelebení národu, jako vlastně o své zaopatření, a kteří také se obyčejně vyznamenávají jen otrockou oddaností k velmožům než láskou k vědám.

Problém není v žácích, pane Čermáku, ale v učitelích, kteří v nich i na počátku 3. tisíciletí vyvolávají a udržují strach (z matematiky) a pěstují nenávist (k učení vůbec).

http://marek.blog.respekt.cz/c/1933/Marilyn-Fergusonova-Nove-zpusoby-uceni.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/1528/Hluboky-pocit-strachu.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/1477/Skola-jako-zrada-dospelych-na-detech.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/970/Drezura-ve-skolach.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/1404/Tlupa-simpanzu.html
http://marek.blog.respekt.cz/c/1371/Rozmazleni-kluci.html
http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=3265   (Fiala)

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Proč ženy (24.01.2009)
Nezvládnuté hormony (19.01.2009)
Změny (14.01.2009)
V pytli (11.01.2009)
Emancipovaná (21.12.2008)
Otázky (16.12.2008)
Čtyři pravdy (pro pokročilé) (14.12.2008)
Čas se zrychluje (12.12.2008)
Duchovní probuzení (ve čtyřech minutách) (10.12.2008)
Čtení o koláči (07.12.2008)
Black-out (04.12.2008)
Indie aneb Šivanandovo dvacatero (20.11.2008)
Syndrom seminářové bohyně (16.11.2008)
Nedorozumění (08.11.2008)
Shoda (01.11.2008)
Být sama (sebou) (29.10.2008)
Mysl je potvůrka (25.10.2008)
Skvrny na Slunci a vztazích (22.10.2008)
Rozhovor s Henry Marshallem (28.09.2008)
Případ Hykes (27.09.2008)
Šetři (ČEZky) (16.09.2008)
Vtípky? (13.09.2008)
Omleté pokrytecké moudrosti (11.09.2008)
Žolík (09.09.2008)
Omega-3 (31.08.2008)
Pro člověka (28.08.2008)
Psychopatologie na internetu (25.08.2008)
Děti vědí (18.08.2008)
Z penze nevyžiju (15.08.2008)
Rané Extempore (z let 1974 a 1975) (11.08.2008)
Pochvala (08.08.2008)
Radost z blogování (06.08.2008)
Vypustit (01.08.2008)
Já tomu moc nevěřím (27.07.2008)
Pocit vítězství (22.07.2008)
Agnihotra (20.07.2008)
Tajemství (18.07.2008)
Lepší časy (15.07.2008)
Zesilovač (08.07.2008)
Proč znovu? (04.07.2008)
Litera nebo literatura? (25.06.2008)
Cesta ženy ze Západu za osvícením (20.06.2008)
Kulhající muž (15.06.2008)
Na větvi (14.06.2008)
2012 jinak (13.06.2008)
Svobodná a volná (09.06.2008)
Užívejme si života, dokud to ještě jde (07.06.2008)
Násilí v médiích (28.05.2008)
Zvedám ruku (23.05.2008)
Trhlina v realitě (20.05.2008)
Bohyně se dvěma obličeji (19.05.2008)
Co (píp) my jen víme? (15.05.2008)
Bludné balvany (14.05.2008)
Zázrak jménem voda (12.05.2008)
Good for you (07.05.2008)
Emil Pospíšil a sítár (04.05.2008)
Letěl? Neletěl? (25.04.2008)
Kostely bez Boha (22.04.2008)
Bez komentáře (19.04.2008)
Demagogie (16.04.2008)
Bigoti a šatnářka (14.04.2008)
Vrabci a dravci (09.04.2008)
Nebijme své děti (02.04.2008)
Obchodníci s žumpou (31.03.2008)
Kostel (29.03.2008)
Rozpaky (26.03.2008)
Kde končí svoboda a začíná žumpa (22.03.2008)
Proč funguje proutek (19.03.2008)
Háj moudrosti 2008 (13.03.2008)
Respekt (12.03.2008)
Líbí, nelíbí (08.03.2008)
To jsem si dal (06.03.2008)
Stranovláda (04.03.2008)
Tanečnice z Filipín (01.03.2008)
Teplý únor (28.02.2008)
Zkreslený pohled na zázrak zrození (25.02.2008)
Zázrak (23.02.2008)
Chvála dočasnosti (09.02.2008)
Hovořit s anděly (04.02.2008)
Dudy techna (24.01.2008)
Noblem (20.01.2008)
Muška jenom zlatá (16.01.2008)
Něha, ne sex (13.01.2008)
Nedomazlení (08.01.2008)
Nepasuje (06.01.2008)
Burdychova sauna (03.01.2008)
Hudba buněk a tkání (01.01.2008)
Dalajlama (28.12.2007)
Přijetí (25.12.2007)
Mozek nás šálí (23.12.2007)
Těžké odbourávání (21.12.2007)
Ani písničkáři už nejsou, co bývali (19.12.2007)
Prostřený stůl (17.12.2007)
I guru je jen člověk (13.12.2007)
Kvalita (na které záleží) (04.12.2007)
Druhé strany mincí (01.12.2007)
Lež jako norma (29.11.2007)
Zvuky (27.11.2007)
Mozek dítěte, obliny a pokleslá prsa (22.11.2007)
Bůh je sloveso (20.11.2007)
Podzim v Hudlicích (17.11.2007)
Slepé střevo a ovulace (14.11.2007)
Gejts a stěhování (08.11.2007)
Skryté důvody (15.10.2007)
Pasteur kontra Bechamp (13.10.2007)
Zužitkování náhod (09.10.2007)
Slyšet tvary (06.10.2007)
Pleš a bomba (04.10.2007)
Ani rouru (22.09.2007)
Koncept kontinua (20.09.2007)
Tuňák v olivovém oleji (18.09.2007)
Vystrčit hlavu (16.09.2007)
Homo sapiens emocionalis stupidus (politicus) (14.09.2007)
Pro jsou Židé nejchytřejší? (12.09.2007)
Muži ještě netuší (09.09.2007)
Hugo (06.09.2007)
Kouzlo (04.09.2007)
Hlásím se o Nobelovu cenu (27.08.2007)
Kde končí hudba? (25.08.2007)
Hloupost (23.08.2007)
Ach ti vědci (07.08.2007)
Oka mžik (03.08.2007)
Jistota (29.07.2007)
Nocebo skeptiků (26.07.2007)
Nirvána z walkmana (23.07.2007)
Děti a ekologie (12.07.2007)
Plácnutí (10.07.2007)
"Duševní" práce (07.07.2007)
Proletářem (02.07.2007)
Pod nos (23.06.2007)
Požitek z násilí (10.06.2007)
Magické obřady (08.06.2007)
Akce s Tamarou a Vlastimilem Markovými v létě 2007 (05.06.2007)
Korálky zadostiučinění (31.05.2007)
Středověk trvá (30.05.2007)
Milovice (27.05.2007)
Stojící ženy (26.05.2007)
Štafle (23.05.2007)
Zamrzlí vědci (19.05.2007)
Zpomalit (18.04.2007)
Poučení (17.04.2007)
Štěstí (15.04.2007)
Mantry III. kategorie (14.04.2007)
Události před narozením a jejich důsledky (04.04.2007)
Šmouhy na nebi a IQ (02.04.2007)
Temné proudy (31.03.2007)
Prohrou k vítězství (26.03.2007)
Povolání: žena v domácnosti (24.03.2007)
Lékař léčí, příroda uzdravuje (22.03.2007)
Obřízka na rádiu Jerevan (19.03.2007)
Bubliny (18.03.2007)
Porod a jeho důsledky (17.03.2007)
Po porodu se změnil? (16.03.2007)
Interpretace (15.03.2007)
Kdo řídí? (14.03.2007)
Sjíždět (13.03.2007)
Bohužel, bohudík (20.02.2007)
První vztahy (15.02.2007)
Á (11.02.2007)
Odpočinek (31.01.2007)
Velké matení pojmů (18.01.2007)
V pubertě (15.01.2007)
Holotropní terapie (13.01.2007)
Chůze přes oheň (11.01.2007)
Alkohol nemůže za alkoholismus? (20.12.2006)
Může (17.12.2006)
Flop a horečka omladnic (15.12.2006)
Hlas jako zázrak (05.12.2006)
Ladění (29.11.2006)
Chybějící dialog (27.11.2006)
Sedm let (24.11.2006)
Lucidní snění (22.11.2006)
Osvícení (28.10.2006)
Nelehké téma (20.10.2006)
Nepožehnal (18.10.2006)
Vakcína (31.08.2006)
Vypadá to (aneb nepřekážejme svým dětem) (29.08.2006)
Pasti tantry (16.08.2006)
Nemoc je jen špatná písnička (14.08.2006)
Kde domov můj (06.08.2006)
Něco navíc (31.07.2006)
Cesta muže a ženy: žebřík a kruh (24.07.2006)
Podfuk (23.07.2006)
Prkýnko (20.07.2006)
Trénink (06.07.2006)
Posun (02.07.2006)
Fotbal i politika (25.06.2006)
Vědecké nocebo (22.06.2006)
Století bez lásky (18.06.2006)
Respekt (15.06.2006)
Příště zvolte ženy (06.06.2006)
Změňme zadání (03.06.2006)
Kroužkování a preference (29.05.2006)
Hudba v kostele (26.05.2006)
Kouzlo žen (24.05.2006)
Nezodpovědnost (20.05.2006)
Špína na síti (11.05.2006)
Což takhle pozitivní lobbing? (11.05.2006)
Nepoučitelní (07.05.2006)
Souvislost (04.05.2006)
Žena in (02.05.2006)
Mluvené a psané (30.04.2006)
Recenze na amatérský způsob (25.04.2006)
Zaplatí za sex (23.04.2006)
Zatím dobrý? (20.04.2006)
Hlavní podezřelý (17.04.2006)
Příčiny a následky (14.04.2006)
Holčičky (11.04.2006)
Mužské (po)hnutí (09.04.2006)
Ženské časopisy škodí (06.04.2006)
Nemůžeš mít všechno (02.04.2006)
Není cesta k duchovnosti, duchovnost je Cesta (31.03.2006)
Pindy o nádherných zážitcích (29.03.2006)
Duchovní puberta (27.03.2006)
Hladina mysli (25.03.2006)
Vy v něco věříte? (22.03.2006)
Chvála kóanů (19.03.2006)
Makyo a Ježíš (17.03.2006)
Chybějící obliny a HNP (15.03.2006)
Volte ženy (06.03.2006)
Marek vysílá na Vltavě (18.09.2005)
Kdo s čím zachází (26.05.2005)
Pětiminutová a půlvteřinová mája (22.05.2005)
Holka z Playboye (13.05.2005)
Menstruace (09.05.2005)
[Akt. známka: 1,60 / Počet hlasů: 5] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Informační e-mailVytisknout článek

Diskuse ke článku je možná zde.

 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
13. 11. 2019:

Tereza Spencerová: "Moralesova demise přišla pouhý týden poté, co zamítl německému koncernu těžbu lithia s tím, že lithium „patří bolivijskému lidu“… západní a prozápadní mainstream mezitím dál odmítá nazývat puč pučem, očividně podle pravidla, že co je dobré pro Západ, nikdy pučem nemůže být…"

Celý článek...


13. 11. 2019:

Advokát Jaroslav Ortman: "Jestli odkazem listopadu 89 má být, že neuznáváme svobodné volby, že neuznáváme vítěze voleb a že mají odstoupit pod tlakem ulice, tak potom organizátorům nejde o listopad. Pak jim jde v podstatě o revoluční únor 1948, kdy ulice diktovala a vytvářela akční výbory Národní fronty, zavírala lidi, svrhávala je z funkcí, advokáty vyhazovala z Advokátní komory. To je pro mě naprosto nepřijatelné a tyhle metody neuznávám. A tvrdím, že je to faleš, faleš, faleš, a pokud někdo vyzývá k takovým krokům, tak patří buď do blázince, nebo by se nad jeho výzvami měly zamyslet orgány činné v trestním řízení."

Celý článek...


05. 11. 2019:

Nekorektní blog Petra Kubáče: "klimatický summit" se stěhuje potřetí, tentokrát do Madridu. Ve Španělsku protesty nehrozí, protože v tomto "demokratickém" státě dostanete za pořádání referenda víc než v Jižní Americe za terorismus a vraždy. Takže letecké palivo přece jen bude spáleno. Pozoruhodná je situace Grety Thurnbergové, protože plout na plachetinici (i miliardářské kevlarové) Atlantikem do Evropy v listopadu je poukázka na smrt v bouři. Proto bude zlý skřítek šetřit CO2 tak, že přijme španělskou pomoc a pojede jejich velkou, železnou (patrně vojenskou) lodí s táákhle velkým naftovým motorem běžícím nepřetžitě během celé (více než) týden trvající cesty...

Celý článek...


01. 11. 2019:

Neviditelný pes: Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku… oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem...

Celý článek...


31. 10. 2019:

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: "Co dříve řekl učitel, nebo jiná obecně vážená osobnost, bylo bráno jako jisté měřítko hodnot, obecného vkusu a morálky. Kdo je dnes takovou osobností? Považuje se za ni každý a nazývá se to svobodou. Jsem vždy spíše pobaven, kolik ústavních právníků a politologů se objeví na sociálních sítích v souvislosti s jakýmkoliv právním nebo politickým problémem. Oni neříkají svůj názor, což by jistě bylo možné a vhodné, ale soudí jiné za to, že nesdílejí jejich představu o věci...
...poněkud přehlížíme tu část nenávistných projevů, které signalizují vážnější problémy ve společnosti. Sociální rozdíly nás mohou více ohrozit než nějaké výkřiky omezených hlupáků... Stovky milionů lidí žijí v naprosté chudobě, zatímco pár desítek miliardářů neví, kam s penězi...
"

Celý článek...


28. 10. 2019:

Hudebník Petr Štěpánek: "Bé bé bé, nepozvali nás na Hrad. Bů bů, to se řekneee! Jeden by i zaplakal. Už ale nedodávají, že kdyby je pozvali, pozvání by teatrálně odmítali, případně by zase ze slavnostního aktu demonstrativně odcházeli. Že, Mirko Stojedničko?" ...

Celý článek...


19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!