Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 21. 01. 2020     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatĂ˝ roh  Náhodný citátkulatĂ˝ roh
Mark Twain:
Bůh stvořil člověka, poněvadž byl zklamán opicemi. Pak už na další experimenty rezignoval.

kulatĂ˝ roh  Hlavní menukulatĂ˝ roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatĂ˝ roh  Přehled rubrikkulatĂ˝ roh

kulatĂ˝ roh  NejčtenějšíkulatĂ˝ roh
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2669x)
Mayský sněm promlouvá
(01. 04. 2017, 2547x)
Jsme bytostmi Země
(01. 02. 2017, 2427x)
Cesta dále
(27. 02. 2017, 2357x)
Mayský sněm
(12. 03. 2017, 2317x)

kulatĂ˝ roh  Počasí, Slunce, LunakulatĂ˝ roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatĂ˝ roh  O Jitřní zemikulatĂ˝ roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Zážitky mystického světla (2.)


Ukázka z knihy (M. Eliade: Mefisto a androgyn) - Duchovno - 29. 12. 2008 (3925 přečtení)

Pokračování ukázky z knihy M. Eliade: Mefisto a androgyn.



Mysterium Zlatého květu

K lepšímu pochopení tohoto procházení obrazu uvnitř těla připomenu některé taoistické metody. Jejich vysvětlení je v neotaoistickém pojednání Mysterium Zlatého květu, které do angličtiny s komentářem C. G. Junga přeložil R. Wielhelm.58 Protože je tento text znám, upozorním jenom na některá pojetí, která se týkají přímo našeho tématu.

?Podstatu života nelze spatřit: je obsažena v srdečním světle. Toto srdeční světlo nelze spatřit: je obsaženo v obou očích.?59 Proto se obě oči používají k vnitřnímu vhledu. Při meditaci, trochu podobné jóginské (protože se rytmicky dýchá), se víčka zavírají ? oči už nehledí ven, ale ozařují vnitřní prostor. Pak lze odhalit toto světlo.60 Jiné cvičení spočívá v soustřeďování myšlenek na prostor mezi očima, což dovoluje světlu proniknout hlouběji do těla.61 Podstatou není ani tak objevení světla, jako jeho procházení vnitřkem těla. Doporučuje se několik postupů, ale nejdůležitější, jak se zdá, je cvičení, které tento text nazývá ?zpětný pohyb? či ?plout proti proudu?. Tímto psycho-fyziologickým cvičením se myšlenky soustřeďují v místě Nebeského vědomí či Nebeského srdce ? tam, kde je toto světlo Nejvyšším vládcem.?62

Nemohu siřeji pohovořit o této metodě, která se podobá tantrické technice ultasádhana (doslova ?plout proti proudu?)63 či taoistickým metodám ?návratu k počátku?.64 Poznamenávám pouze, že při tomto cvičení obíhá vnitřní světlo tělem, a ponechá-li se delší čas v tomto kruhovém pohybu, krystalizuje; to znamená, že dává vznik tomu, co se nazývá ?přirozené duchovní tělo?.65 Oběh tohoto světla vytváří uvnitř těla ?skutečný zárodek?, který se proměňuje v embryo. Když se po dobu jednoho roku toto embryo zahřívá, vyživuje a pečuje se o něj metodou, která je určitě alchymistická (neboť text se zmiňuje o ohni), dozrává, to znamená, že se rodí nová bytost.66

Další odstavec upřesňuje, že se při kruhovém oběhu světla dosahuje krystalizace kosmických sil, symbolizovaných Nebem a Zemí, do podoby semene a že se po sto dnech uprostřed tohoto světla vytváří ?semínko-perla?.67 K této krystalizaci světla uvádí text několik obrazů: Zlatý květ, který raší a rozkvétá; zárodek, který se rozvíjí a stává se embryem; nebo perlu. Kosmologický, embryologický a alchymistický symbolismus se spojuje a doplňuje. Konečný výsledek je elixír nesmrtelnosti, ztotožňovaný se Zlatým květem.

Rozvití Zlatého květu na sebe však upozorňuje prožitkem světla. ?Jakmile je žák klidný, začíná světlo z očí tak planout, že všechno, co je před ním, září, jako kdyby byl ve světelné záplavě. Když otevře oči a hledá své tělo, nic nenachází. Tomu se říká: v prázdném pokoji se rozsvítilo. Je to příznivé znamení. Když usedne do meditace, třpytí se jeho hmotné tělo jako hedvábí či nefrit. Je pro něj obtížné sedět; cítí se jakoby unášen vzhůru. Tomu se říká: duše se zotavila a tíhne k nebi. Tato zkušenost časem tak zintenzivní, že se skutečně vznáší vzhůru.?68

Text Zlatého kvetu je složitější, než jsem ho mohl v krátkosti vyložit. Nás zajímá hlavně zkušenost vnitřního světla. Jak tento zážitek hodnotí taoisté? Je pozoruhodné, že tyto techniky nepředpokládají pomoc ani přítomnost nějakého božství. Toto světlo přirozeně sídlí v lidském srdci. Probouzí se a uvádí do oběhu mystickou kosmo-fyziologickou metodou. Jinými slovy, tajemství života a nesmrtelnost těla jsou vepsány do samotného uspořádání kosmu, a tudíž také v uspořádání mikrokosmu, kterou je každá lidská bytost. Taoisté zdůrazňují praxi, ne metafyzické poznání či mystické rozjímání. Pro taoismus je však praxe sama o sobě mystériem, protože nejde o úsilí, vůli a techniku v obvyklém slova smyslu, ale o opětné dosažení prvopočáteční spontánnosti, kterou člověk ztratil v dlouhém civilizačním vývoji; jde o znovuodhalení přirozené moudrosti, to znamená, že zdůrazňují jak instinkt, tak to, co by se mohlo nazvat ?mystickou sympatií?, kterou mudrc nevědomě v nejskrytějších hlubinách svého bytí oživuje harmonií s kosmickými rytmy.

Írán

Jak poznamenal R. Wilhelm, hlavní úloha světla v Mystériu Zlatého květu připomíná Persii.69 Zjistil íránské vlivy také v tibetských mýtech o prvním člověku, které jsem uvedl výše.70 Nechci se zabývat složitou otázkou íránského vlivu na Střední Asii a Dálný východ. Rád bych přesto poznamenal: 1) íránský původ se nemusí přičítat všem podobám dualismu či antagonismu, s nimiž se lze v Asii setkat;71 2) íránským vlivem se nemusí vysvětlovat představy, které ztotožňují čistou duši či bytí se světlem. Viděli jsme, že v Indii už na úrovni bráhman a upanišad byly bytí a duše přirovnávány k tomuto světlu, íránské hloubání ale propracovalo jinde neznámé odstupňování protikladu světlo-tma, které v tomto světle chápe nejenom dobrého a tvořivého boha, Ahuru Mazdu, ale také podstatu tvoření a života, a zejména duši a duchovní energii. Henry Corbin na několika přednáškách v Eranosu znamenitě rozvedl různé stránky a pojmy theologie tohoto světla v zarathuštrismu a izmaelském poznání, a bylo by zbytečné, abych se k výsledkům jeho práce vracel.72

Rád bych řekl, že některé obrazy používané zarathuštrismem k vyjádření stejné podstaty duše-světla připomínají indické, a hlavně buddhistické obrazy. Denkart upřesňuje, že záření Zarathuštry v matčině břiše, které trvalo tři dny před jeho zrozením, bylo tak intenzivní, že osvětlilo celou vesnici jeho otce.73 Moudrost, svatost, zkrátka čistý duchovní život jsou zde ? jako v Indii ? symbolizovány nejintenzivnější září. Stejně jako učení upanišad přirovnalo átmana k vnitřnímu světlu, ztotožňuje jedna kapitola Velkého bundahišnu duši s xvarnahem;74 se ?světlem glorioly?, ?s nejčistší září, která představuje Óhrmazdovo tvorstvo jeho počátku?.75 Na rozdíl od Indie však víme relativně málo o zkušenosti tohoto vnitřního světla ve starém Íránu.76

Zdá se jisté, že Íránci považovali zjevení tohoto světla, zejména objevení nadpřirozené hvězdy, za předzvěst narození Kosmického vládce a spasitele. A protože zrození budoucího krále a vykupitele tohoto světa nastane v jeskyni,77 rozzáří se nad touto jeskyní hvězda nebo světelný sloup. Je dost pravděpodobné, že si křesťané od Párthů tento obraz o zrození Kosmického vládce a vykupitele vypůjčili a přenesli na Krista.78 Nejstarší křesťanské prameny, jako je původní Evengelium svatého Jakuba (XVII,1), mučedníka Justina a Origéna,79 kladou jeho zrození do jeskyně. Justin dokonce napadá stoupence mystérií Mithry, kteří ?popoháněni ďáblem chtějí uskutečnit svá zasvěcení v místě, které nazývají speleum?.80 Tento výpad potvrzuje, že si už ve 2. století křesťané uvědomovali podobnost mezi Mithrovým speleem a jeskyní betlémskou.

Zejména hvězda a světlo, které září nad touto jeskyní, mají v křesťanské náboženské víře a ikonografii důležitou úlohu. Jak ukázal Monneret de Villard a Widengren, je tento motiv velmi pravděpodobně íránský. Původní Evangelium svatého Jakuba (XIX,2) hovoří o oslepujícím světle, které naplnilo jeskyni betlémskou. Když začalo slábnout, narodil se Ježíš. To znamená, že toto světlo mělo stejnou podstatu nerozlučně spjatou s Ježíšem či bylo jedním z jeho zjevení.

Anonymní autor díla Opus imperfectum in Matthaeum81 vnáší do této legendy nové prvky ? pravděpodobně íránského původu. Podle něj žilo v sousedství Hory Vítězství dvanáct králů-mágů. Znali tajné zjevení Setha o příchodu Mesiáše. Každý rok vystupovali na tuto horu, kde byla jeskyně se stromy a prameny. Tam se tři dny mlčky modlili k Bohu a očekávali zjevení hvězdy. Konečně se objevila v podobě malého dítěte. To jim řeklo, aby se vydali do Judeje. Dva roky cestovali tito králové vedeni hvězdou. Když se vrátili domů, vyprávěli o zázraku, jehož byli svědky. Když apoštol Tomáš po zmrtvýchvstání přišel do jejich země, požádali ho, aby je pokřtil.82

Velmi sugestivně je tato legenda líčena v Kronice Zuqnín, syrském díle známém spíše pod názvem Pseudo-Dionysios z Tell Mahru. Kronika Zuqnín končí roky 774-775, ale její vzor (jako ostatně i pro Opus imperfectum) musí být starší, než je konec 6. století. Stručně uvedu několik pasáží k našemu tématu. Když Seth zaznamenal do knihy všechno, co mu Adam sdělil o příchodu Mesiáše, uložil ji do jeskyně pokladů okultních mystérií. Obsah těchto mystérii pak prozradil svým synům a přikázal jim, aby každý měsíc vystoupili na horu a vstoupili do jeskyně. Těchto ?dvanáct králů-mudrců ze země Shyr?, ?králů, synů králů?, věrně vystupovalo rituálně na horu a očekávali naplnění Adamova proroctví. Jednou spatřili nevídaný světelný sloup, nad nímž byla hvězda, jejíž jas by zastínil několik sluncí. Hvězda vnikla do jeskyně pokladů, která se rozzářila. Jakýsi hlas vybídl krále, aby vstoupili. V jeskyni byli oslepeni světlem, a proto poklekli. Světlo se zkoncentrovalo a za chvíli se objevilo v podobě malého a skromného muže, který jim oznámil, že ho posílá Nebeský otec. Poradil jim, aby vyzvedli poklad, který do jeskyně uložili jejich předci, a vydali se do Galileje. Vedeni tímto světlem přišli králové do Betléma. Tam našli jeskyni podobnou jeskyni pokladů. A zázrak se opakoval. Světelný sloup a hvězda sestoupily a pronikly do jeskyně. Když králové zaslechli hlas, který je zval dál, vstoupili do jeskyně. Poklonili se před blahořečeným dítětem a položili mu k nohám své koruny. Ježíš je pozdravil jako ?syny z východu nejvyššího světla?,... ?hodný spatřit věčné prvotní světlo?. Po celou dobu jeskyně zářila. Dítě, ?syn světla? k nim dlouze hovořil a nazval je ?ti, kteří přijali světlo a jsou hodni přijmout dokonalé světlo?. Králové se pak vydali na zpáteční cestu. Při první zastávce, zatímco pojídali své zásoby, měli znovu světelné zážitky. Jeden spatřil ?velké světlo, ničemu na světě nepodobné?, druhý ?hvězdu, která zastínila svou září slunce? atd. Když se vrátili do své země, vyprávěli, co viděli. Po čase přišel do země Shyr apoštol Juda Tomáš a začal šířit víru. Králové přijali křest a dítě světla opět sestoupilo z nebes a hovořilo s nimi.83

Z tohoto rozvláčného a prostého vyprávění se přidržím motivů, které se týkají našeho tématu: 1 ) převaha světelných zjevení (světelný sloup, hvězda, světelné dítě, oslepující světlo atd.) odráží pojetí Ježíše jako nevýslovného světla; 2) zrození v jeskyni; 3) jméno země nazývané v Kronice Zuqnín Shyr je zkomolenina Shyzu, místa, kde se narodil Zarathuštra;84 hora Vítězství je v zemi Shyz;85 4) ?hora Vítězství? je, jak se zdá, obdobou íránské kosmické hory Hara Barzaiti, to jest Axis Mundi, která spojuje Nebe a Zemi.86 Ve ?středu světa? tedy skrývá Seth proroctví o příchodu Mesiáše a právě tam oznamuje hvězda zrození Kosmického vládce a vykupitele. Podle íránské tradice je xvarna zářící nad touto posvátnou horou předzvěstí Saošjanta ? Vykupitele zázračně zrozeného ze semene Zarathuštry. Zmíním se ještě o symbolismu periodických výstupů na ?horu Vítězství?: toto eschatologické světlo se napřed objeví nad tímto ?středem světa?.

Všechny tyto prvky jsou neodlučnou součástí velkého synkretického mýtu, silně íránského, o Kosmickém vládci a vykupiteli. V té či oné podobě tento mýtus určitě ovlivnil pozdější judaismus a křesťanství. Některé náboženské představy jsou přesto starší než Mithrův kult a íránsko-semitský synkretismus. Alespoň jeden příklad: podle židovské tradice se Mesiáš objeví na vrcholu hory.87 Tato představa ale vyplývá z obrazu božské hory ? Sion ? na ?severu? (srv. např. Žalm 48,3), pojetí, které už znali Kannanejští,88 ale i Babyloňané. Náboženství starověkého Blízkého východu více či méně systematicky vkloubilo do myticko-rituálního scénáře tyto prvky: kosmická hora ? ?ráj? ? palác Nejvyššího boha či místo zrození Kosmického vládce (vykupitele) ? spása světa (kosmická obnova), která nastane nástupem nového vládce na trůn. Nás ale zajímá, že v íránské představě o zrození Kosmického vládce a Vykupitele převládají obrazy světla, hvězdy a jeskyně a že tyto obrazy si vypůjčila a propracovala křesťanská lidová víra.

Starý zákon a judaismus

Není možné probrat všechny náboženské hodnoty a nejrozmanitější mystické zážitky tohoto světla v judaismu, starořeckém synkretismu, gnosi a křesťanství. Kromě toho, že toto téma je obsáhlé a špatně se shrnuje, zabývalo se jím mnoho učenců. O Starém zákoně a judaismu pojednává Sverre Aalen v knize Die Begriffe Licht und Finsternis im Alten Testament, im Spätjudentum und im Rabbinismus;89 o Filónovi a mystické zkušenosti božského světla v řeckém judaismu kniha profesora Erwina Goodenougha By Light, Light. The Mystic Gospel of Hellenistic Judaism (New Haven 1935); o symbolice tohoto světla na konci klasické antiky studie R. Bultmanna Geschichte der Lichtsymbolik im Altertum;90 a nové studie O. S. Rankina, J. Morgensterna a Werblowského o chanuce ? židovském svátku světla;91 výzkumy F. J. Dölgera o této symbolice Lumen Christi et Sol Salutis92, ? seznam je dlouhý a vyčerpávající. Pokusím se teď proniknout do neobyčejně složitého náboženského prostředí, a aby každé přirovnání nejrozmanitějších symbolů a mystických zkušeností tohoto světla bylo užitečné, vystihnout jemné rozdíly. Je třeba přihlédnout také ke kulturním rozdílům a rozporům náboženské ideologie, ale také ke složitým typům sbližování a synkretismům.

Protože nemohu o této otázce pohovořit v celé její šíři, spokojím se s několika poznámkami. Je například důležité si povšimnout, že ve Starém zákoně není toto světlo ztotožňováno s Bohem ani s jeho božskou silou: vytváří je Hospodin a není to sluneční světlo, neboť slunce bylo stvořeno čtvrtého dne.93 Na straně druhé také nelze vysvětlovat boj Hospodina s nocí či prvopočátečním oceánem dualisticky. Temnota, vodní masy i drak symbolizují sílu chaosu ? a tento Hospodinův zápas je ve skutečnosti kosmogonický čin. Výjimečně se temnota spojuje s prvopočátečním oceánem a drakem.94 Temnota nepředstavuje Božího protivníka ? jako je tomu v Íránu. Největší přínos Starého zákona je, že Hospodin stojí zcela mimo kosmické posvátno. V judaismu není toto světlo posvěceno ? představuje obdobu Ducha svatého a duchovního života ? a je posvěceno, protože je výtvorem Božím. Filón toto světlo přirovnává k Duchu svatému, ale je tomu tak proto, že přímo vyzařuje z Boha.95

Křest a Proměnění Páně

Z podobných theologických stanovisek vznikla dvě další monotheistická náboženství: křesťanství a islám. Protože nás nezajímá theologie, ale především zkušenost vnitřního světla, podívejme se, jak byla chápána a hodnocena v původním křesťanství. Jeden ze základních momentů křesťanského mystéria spočívá ve zjevení božského světla: Proměnění Ježíše. Mystické světlo je zahrnuto také v hlavní křesťanské svátosti, ve křtu.

Symbolismus křtu je rovněž neobyčejně bohatý a složitý, ale světelné a ohnivé prvky mají důležitou úlohu. Justin, Řehoř z Nazianzu a ostatní církevní otcové nazývají křest ?osvícením? (fótismos): opírají se samozřejmě o dva úryvky z Epištoly k Židům (6,4; 10,32), kde ty, kdo byli zasvěceni do křesťanského mystéria, to znamená, že byli pokřtěni (protože takový je výklad syrského překladu těchto úryvků), označuje sv. Pavel výrazem fótisthentes, ?osvícení?. Už ve 2. století se Justin (Dial. 88) zmiňuje o legendě, podle které se během Ježíšova křtu ?zapálil oheň v řece Jordán?.96 Okolo pojmu křest ohněm vykrystalizovalo mnoho vyznání, symbolů a obřadů.97 Duch svatý je zobrazován jako plamen; posvěcení je vyjádřeno obrazy ohně či záblesků. Zde máme před sebou jeden z církevních zdrojů křesťanství v tom, že duchovní dokonalost neboli svatost nejenom umožňuje duši vidět Kristovo světelné tělo, ale že ji také doprovázejí vnější projevy: tělo svatého vyzařuje světlo nebo září jako spalující oheň.

Dalším pramenem této víry je samozřejmě mysterium Proměnění Páně na hoře (později se ztotožňovala s horou Tábor).98 Protože pro křesťana je každý Ježíšův skutek příkladem, vznikl také z mystéria Proměnění Páně transcendentní vzor duchovní dokonalosti. Když svatý napodobuje Krista, zasluhuje si, aby se božskou milostí proměnil už v tomto životě; tak alespoň chápala mysterium hory Tábor východní církev. Protože tato proměna je základem celé křesťanské mystiky a theologie o božském světle, bylo by zajímavé zjistit, v jakém smyslu ji očekával a předvídal judaismus.

Harald Riesenfeld ve své knize Jésus transfiguré (Lund 1947) zdůraznil židovské pozadí tohoto mystéria. Některá jeho vysvětlení, jež se týkají kulturních stránek království Izraelitů, jsou sporná, ale to nemá přímý dopad na naše téma. U židovského pozadí Proměnění Páně se pozdržím: 1) představa světla je obsažena v pojetí ?Boží glorioly? a setkat se s Hospodinem znamená vstoupit do světla této glorioly; 2) Adam byl stvořen jako zářivá bytost, ale svým hříchem o tuto gloriolu přišel; 3) ta se znovu objeví s Mesiášem, který bude zářit jako slunce, protože Mesiáš je světlo a světlo přináší; 4) spravedliví budou mít v budoucím světě zářivé tváře, protože světlo je charakteristický rys budoucího obnoveného světa; 5) když Mojžíš sestoupil z hory Sinaj (Ex 34,29 nn.), jeho tvář tak zářila, že Áron a celý národ z toho měli strach.99

Je důležité oživit tyto starozákonní a mesiášské souvislosti Proměnění Páně; protože pak lze lépe pochopit historické kořeny ?původního? křesťanství. Ale přihlédneme-li blíže, povšimneme si, že starozákonní a mesiášská ideologie obsažená v mystériu hory Tábor, ač historicky souvisí s náboženskou zkušeností Izraele a do určité míry s náboženskou protohistorií Blízkého východu, není zcela cizí jiným náboženským prostředím. Že světlo je příkladným zjevením boha to je, jak jsme viděli, jedna z indických theologických představ. K zářícímu Adamovi lze přirovnat prvního světelného člověka íránských a indo-tibetských mýtů; stejně i zář těch, kdo dosáhli duchovní dokonalosti nebo se jim dostalo milosti hledět tváří v tvář bohu, je v Indii častým motivem.

Rozumějte mi dobře: nejde o dokonale rovnocenné a totožné náboženské obsahy či ideologická vyjádření ? ale o podobnosti, souznačnosti a symetrie. Všechno nakonec závisí na theologické či metafyzické hodnotě, která je připisována mystické zkušenosti tohoto světla ? a za okamžik se zmíním o tom, že v rámci jednoho a téhož náboženství, křesťanství, mohou být tyto hodnoty rozdílné a protichůdné. Je víceméně důležité konstatovat, že mezi božskými postavami, symboly a ideologiemi asijských náboženství a náboženstvím zjeveným v pravém slova smyslu, židovským monotheismem, a tudíž i křesťanstvím, existuje určitá shoda a symetrie. Toto zjištění vede k předpokladu, že kromě určité jednoty na úrovni samotné mystické zkušenosti existuje skutečná rovnocennost obrazů a symbolů používaných k vyjádření tohoto mystického zážitku. Rozdíly se ukazují až v pojmovém zachycení tohoto mystického prožitku, na této úrovni pak dochází k rozporům.

?Zářící mniši?

Vrátím se k této otázce na závěr. Pokračuji v rozboru křesťanských představ. Ponechám stranou obrazy a slovník mystického světla v původní křesťanské literatuře a patristické theologii. Jako u jiných náboženství nás zajímají především dvě oblasti: osobní zkušenost tohoto světla a objektivní jevy, to jest světlo nestranně vnímané jinými osobami. Jestliže je křtem člověk ?osvícen?, jestliže Duch svatý je vizualizován jako zjevení ohně, jestliže apoštolové spatřili světlo Proměnění Páně na hoře Tábor, představuje tato viditelná podoba Kristovo božství ? a dokonalý křesťanský mystický život by se měl logicky také vyznačovat světelnými jevy. Tento důsledek byl u egyptských duchovních otců samozřejmý. Kniha o ráji říká, že ?mnich vyzařuje světlo milosti?.100 Abba Joseph prohlašuje, že se člověk může stát mnichem pouze tehdy, když plane jako oheň. Když jednou jeden z bratří navštívil Abba Arsèna v poušti, povšiml si oknem jeho cely, že se ?podobá ohni?.101 Toto světlo vydával mnich hlavně při modlitbě. Když se Pisentius ponořil do modlitby, jeho cela zářila.102 Nad místem, kde se modlili poustevníci, viděli lidé úžasný světelný sloup. V asketické literatuře této doby se dokonalý člověk považoval za ohnivý sloup ? tento obraz odhalí svůj skutečný význam, když připomenu, že zjevení Hospodina a Ježíše v podobě ohnivého sloupu je v gnostické a asketické literatuře velice časté. Když jednou Abba Joseph pozvedl ruce k nebi, jeho prsty vzplály jako deset ohnivých pochodní. Pak se obrátil k jednomu mnichovi a pravil: ?Jestli chceš, vzplaneš jako oheň.?103

V Životě svatého Sabase Cyril ze Skythopole vypráví, že Justinien (v roce 530) spatřil ?na hlavě tohoto starce (Sabasovi bylo víc než devadesát let) blýskavě jasnou korunu božské milosti, která vrhala sluneční paprsky?.104 Když Abba Sisoés umíral, sesedli se okolo něj církevní otcové, jeho tvář se rozzářila jako slunce a řekl jim: ?Přichází abba Antonín.? Za chvíli: ?Přichází sbor proroků.? Jeho tvář se rozzářila ještě víc. Pak řekl: ?Přichází sbor apoštolů,? a zář jeho tváře se zdvojnásobila. Nakonec Sisoés ?vypustil duši, a bylo to jako blesk?.105

Bylo by zbytečné uvádět další příklady. Křesťanská sekta Messalienů mimochodem šla tak daleko ve velebení tohoto mystického světla, že poměřovala stupeň dokonalosti duše s tím, jak je schopna vnímat v představě světelné město Jeruzalém nebo nebeské roucho Pána. Pro Messalieny bylo konečným cílem extatické spojení duše s Kristovým světelným tělem. Někteří oficiální theologové před touto extází mystického světla varovali.

Palamas a táborské světlo

Ve čtrnáctém století obvinil kalábrijský mnich Barlaam hesychasty z hory Athos z mesalianismu; opíral se o jejich vlastní tvrzení, a to, že se oddávají vizi nestvořeného světla. Tento kalábrijský mnich ale nepřímo poskytl obrovskou službu východní mystické theologii, protože dal příležitost velkému theologovi Řehoři Palamasovi, arcibiskupovi z Thessaloniky, aby se hesychastů z hory Athos na Konstantinopolském koncilu (roku 1341) zastal ? a vypracoval mystickou theologii o táborském světle.

Palamas snadno ukázal, že Písmo svaté oplývá zmínkami o Božím světle a gloriole Boží a že sám Bůh je v něm nazýván světlem. Nebo lépe, volně naložil s bohatou mystickou a asketickou literaturou ? od otců z pouště po Syméona Nového Theologa ?, aby ukázal, že zbožňování Ducha svatého a viditelné projevy milosti Boží se liší vnímáním nestvořeného světla neboli vyzařováním tohoto světla.

?Pro Palamase,? napsal Vladimír Losskij, ?je toto božské světlo darem mystické zkušenosti. Je to viditelný rys božství, energie, kterými se Bůh spojuje a zjevuje těm, kdo očistili své srdce.?106 Toto božské a zbožnělé světlo je milost Boží. Proměnění Ježíše představuje samozřejmě hlavní mysterium Palamasovy theologie. Spor s Barlaamem se týkal zejména tohoto bodu: Je světlo Proměnění Páně stvořené nebo nestvořené? Většina církevních otců považovala toto světlo jako apoštolové za nestvořené a božské a Pala mas se snažil tento bod rozvinout.107 Podle něj je toto světlo svou povahou Bohu vlastní, existuje mimo prostor a čas a ve Starém zákoně se objevovalo při zjeveních Božích. Na hoře Tábor nenastala změna u Ježíše ? ale proměna apoštolů: ti ? z milosti Boží ? získali schopnost spatřit Ježíše takového, jaký byl, oslepujícího ve svém božském světle. Tato schopnost, kterou měl Adam před pádem, bude u člověka obnovena v eschatologické budoucnosti. To znamená, že vnímání Boha v jeho nestvořeném světle je spojeno s dokonalostí počátku a konce, s rájem před historií a s eschatonem, kterým skončí historie. Ale ti, kdo jsou hodni království Božího, se mohou už teď těšit z tohoto nestvořeného světla jako apoštolové na hoře Tábor.

Na straně druhé Palamas rozvedl tradici egyptských mnichů a tvrdil, že vizi tohoto nestvořeného světla doprovází objektivní zář svatého. ?Ten, kdo se podílí na této božské energii [...], se sám jaksi stává světlem; je s tímto světlem spojen a vidí jím za plného vědomí všechno, co je skryto těm, kdo neobdrželi tuto milost.?108

Palamas se opíral hlavně o mystickou zkušenost Syméona Nového Theologa. V Syméonově životě, který sepsal Nicétas Stéthatos, je o této zkušenosti několik neobyčejně přesných údajů. ?Když se jedné noci modlil a jeho očištěná inteligence byla spojena s první inteligencí, spatřil nad sebou světlo, vrhající na něj z nebeských výšin záblesky, čisté a nesmírné světlo vše ozařující a vytvářející nádheru podobnou dennímu světlu. Když byl ozářen tímto světlem, zdálo se mu, že celý dům s jeho celou, v níž byl, zmizel, propadl se do nicoty. Měl pocit, že je unášen vzduchem a že úplně zapomněl na své tělo.? [...] Při jiné příležitosti ?se zhůry rozlilo jitřní světlo [...]; pozvolna rostlo, stále víc prozařovalo vzduch, celým tělem cítil, že se všechny pozemské věci vytrácejí. Protože světlo zářilo stále víc a podobalo se slunci za poledního žáru, povšiml si, že je uprostřed tohoto světla a že se všechno naplňuje radostí a slzami odevzdanosti, která téměř zaplavovala celé jeho tělo. Viděl toto světlo, jak se neuvěřitelně spojuje s jeho tělem a pozvolna proniká do všech údů [...]. Nakonec spatřil, jak pozvolna zaplavuje celé tělo, srdce i vnitřnosti a sám se stává ohněm i světlem; a jako se to stalo s domem, tak i teď ztratil pocit tvaru, polohy, váhy a podobu svého těla.?109

Toto pojetí se u ortodoxní církve udrželo až do dnešní doby. Uvedu slavný příklad tělesného záření svatého Séraphima ze Sarov z počátku 19. století. Žák, který později sepsal Zjevení tohoto svatého muže, vypráví, že se na něj nemohl ani podívat, jak zářil. Volal na něj: ?Nevidím vás, otče. Vaše oči vrhají blesky, vaše tvář oslňuje víc než slunce. Špatně vás vidím.? Séraphim se nato začal modlit, aby na něj mohl pohlédnout. ?Spatřil jsem ho a byl jsem dojat zbožnou hrůzou. Představte si uprostřed oslepujících slunečních paprsků tvář člověka, který k vám hovoří. Vidíte pohyb jeho rtů, proměňující se výraz očí, slyšíte jeho hlas, cítíte jeho ruce, které vás drží za ramena, ale nevidíte ruce ani jeho tělo ? nic než oslňující světlo, které se šíří několik sáhů okolo a ozařuje svou září louku pokrytou sněhem a bílé vločky, které nepřestávají padat...?110 Bylo by vzrušující srovnat tuto zkušenost Séraphimova žáka s Ardžunovým vyprávěním v XI. zpěvu Bhagavadgíty při zjevení Kršny.

Připomínám, že Šrí Rámakršna, současník svatého Séraphima ze Sarov, také někdy zářil či byl obklopen plameny. ?Jeho tělo se zdálo větší a lehčí než ve snu. Když zářil, jeho hnědé zabarvení těla se proměnilo v čistou barvu... Okrová barva jeho šatu splývala se září jeho těla. Člověk měl dojem, že ho obklopují plameny.?111

Mystika světla

Fenomenologické zkoumání mystického světla by mělo přihlédnout jak ke světlu, které oslepilo svatého Pavla na cestě z Damašku, tak k nejrozmanitějším zkušenostem se světlem svatého Jana z Kříže, slavnému a tajuplnému listu Pascalovu se slovem OHEŇ, o extázi Jakoba Böhmeho vyvolanou rozjímáním o slunci na talíři a následovanou intelektuálním osvícením tak dokonalým, že snad pochopil všechna mystéria; a k mnoha méně známým případům jako například ctihodné Serafiny di Dio, karmelitánky z Capri (zemřela roku 1699), jejíž tvář po přijímání a při modlitbě zářila jako plamen a jejíž oči jiskřily jako oheň;?112 nebo zážitky nešťastného otce Surina z Loudunu, který tolik let trpěl ďábly, aby až na konci svého života poznal několik oblažujících hodin: když se jednou procházel po zahradě, bylo sluneční světlo tak intenzivní, tak oslňující, ale mírné, že mu připadalo, jako by se procházel v ráji.113 Stejně důležité jsou světelné vize u muslimských mystiků při různých fázích dhikru: buď asketa vnitřním zrakem ve stadiu dhikru srdce postupně vnímá sedm ?barevných světel?,114 nebo seslané světlo, k němuž se při dhikru přistupuje zevnitř a jež je božským světlem, které už nevyhasíná.115 Oba dhikry může doprovázet viditelná záře.

Spontánní zážitky světla

Musím však přerušit příklady náboženských zážitků obsahující toto světlo. Rád bych také uvedl několik zajímavých případů osob nábožensky nezaujatých nebo těch, kdo o mystickém životě a theologii téměř nic nevědí. To znamená, že se vracím k duchovnímu zážitku amerického obchodníka na začátku. Neobyčejně poučný je případ dr. R. M. Buckeho (1837-1902), jednoho z nejslavnějších kanadských psychiatrů své doby. Přednášel v Ontariu na Western University o nervových a duševních chorobách a v roce 1890 byl předsedou American Medico-Psychological Association. Ve třiceti pěti letech měl zvláštní zážitek, o němž se zmíním a který naprosto změnil jeho pojetí života. Před smrtí vydal knihu Cosmic Consciousness, ve které William Jones viděl ?významný přínos pro psychologii?. Bucke se domníval, že některé osoby mohou dosáhnout vyšší úrovně vědomí, kterou nazval ?kosmické vědomí? a o jehož skutečnosti se sám přesvědčil na vlastní kůži. Jeho kniha přináší mnoho podobných zkušeností počínaje Buddhou a svatým Pavlem až k jeho současníkům. Jeho rozbory a výklady jsou sice průměrné, ale kniha je cenná svými doklady: uvádí mnoho neznámých zážitků, shromážděných zejména mezi jeho současníky.

Ve třetí osobě vypráví o tom, co se mu přihodilo jednoho jarního večera: strávil jej s přáteli četbou básníků ? Wordswortha, Shelleyho, Keatse a zejména Whitmana. Odešel asi kolem půlnoci a dlouho se projížděl v dvoukolovém kočáře (bylo to v Anglii): ?Byl ve stavu klidné, téměř pasivní radosti. Náhle se bez jakékoli výstrahy ocitl v barevné záplavě plamenů. Na chvíli pomyslel na oheň, na náhlý požár ve městě, ale brzy si uvědomil, že světlo bylo v něm samotném. Okamžitě ho zaplavil pocit vytržení, pocit nesmírné radosti doprovázené nepopsatelným intelektuálním osvícením. V jeho mozku probleskla zář brahma, která osvítila celý jeho život; do jeho srdce dopadla kapka blaženosti brahma, která zanechala jednou provždy pachuť nebes [...]. Viděl, poznal, že kosmos není mrtvá hmota, ale živoucí přítomnost; že lidská duše je nesmrtelná [...]; že základní princip tohoto světa je to, co nazýváme láska, a že štěstí každého je v něm nakonec absolutně zajištěno. Jak nám řekl, dozvěděl se v několika vteřinách osvícení víc, než se naučil za měsíce a roky dřívějšího studia. Dozvěděl se mnoho věcí, které by ho žádné studium nenaučilo.?116

Dodává, že po zbytek svého života už neměl podobný zážitek. Zde jsou jeho závěry: uvědomění kosmického vědomí se projevuje buď pocitem, že se člověk noří do plamene či narůžovělého mraku, nebo spíše pocitem, že mysl (mind) sama je naplněna radostí, důvěrou, vítězstvím, ?spásou?. Tuto zkušenost současně, či ihned poté, doprovází nepopsatelné intelektuální osvícení. Okamžitost tohoto osvícení lze přirovnat jenom k oslepujícímu záblesku uprostřed temné noci, zaplavujícímu světlem ztemnělou krajinu.117

O této zkušenosti lze říci mnoho, ale jen několik poznámek: 1) toto vnitřní světlo vnímal dr. Bucke nejprve jako vnější; 2) když pochopil jeho osobní charakter, poznal nevyslovitelnou blaženost a intelektuální osvícení, které přirovnává k blesku zaplavujícímu jeho mozek; 3) toto osvícení definitivně změnilo jeho život, nastalo nové duchovní zrození. Typologicky lze tento zážitek osvícení přirovnat k prožitku eskymáckého šamana, a až do určité míry k samovolnému zjevení átmana. Bucke, přítel a obdivovatel Whitmana, hovoří o ?kosmickém vědomí? a ?záři brahma?, což jsou retrospektivní představy poplatné jeho vlastnímu názoru na svět. Transpersonální a současně blahovolná povaha jeho zkušenosti připomíná spíše buddhismus. Jungovský psycholog či katolický theolog by řekli, že jde o uvědomění si svého Já. Z mého pohledu je ale podstatné, že Bucke touto zkušeností vnitřního světla dosáhl duchovního světa, o jehož existenci neměl ani tušení, a že přístup k tomuto transcendentálnímu světu byl pro něj začátkem nového života, incipit vita nova.

Zajímavý je rovněž případ ženy, u níž Bucke uvádí pouze iniciály A. J. S. Jako dítě si při pádu poranila páteř. Měla talent ke zpěvu, tvrdě pracovala, aby se stala umělkyní. Ale její křehké zdraví bylo velkou překážkou. Po sňatku trpěla nervovou depresí a její zdraví se začalo navzdory veškeré péči nebezpečně zhoršovat. Bolesti páteře byly tak nesnesitelné, že nemohla spát a musela být převezena do sanatoria. Když nenastalo zlepšení, čekala na vhodný okamžik k sebevraždě. Po nepodařeném pokusu jednou pocítila v posteli obrovský klid. ?Usnula jsem a probudila jsem se až za několik hodin v záplavě světla. Byla jsem vyplašená. Potom se mi zdálo, že neustále slyším slova: Klid, buď klidná! Nemohu říci, zda to byl hlas, ale slyšela jsem ta slova jasně a zřetelně [...]. V tomto stavu jsem byla nějakou dobu, zdála se mi dlouhá. Pak jsem se postupně propadala do tmy.?

Po této noci se její zdraví náhle zlepšilo. Zesílila fyzicky i duševně. Změnil se i její způsob života: do té doby měla ráda ruch společenského života, teď dávala přednost klidnému životu s několika přáteli. Objevila v sobě schopnost léčit druhé, když se jich dotkla či se jim pouze podívala do očí. Přinášela spánek těm, kdo trpěli nespavostí. Toto světlo spatřila ve věku dvaceti čtyř let a během svého života je viděla ještě dvakrát. Jednou byl u ní manžel: zeptala se, zda ho také vidí, ale nic neviděl. Ve svém autobiografickém vyprávění, které poslala Buckemu, uznává, že je nemožné vyjádřit slovy, ?co jí bylo zjeveno při tomto zážitku a bezprostředně po tomto světle [...]. Je to, jako kdyby se člověk díval vnitřně a snad slovo harmonie vyjadřuje část toho, co člověk vidí. [...]? A dodává: ?Duševní zkušenost, která následovala po tomto světle, je vždy stejná; je to intenzivní přání odhalit člověka sám v sobě a pomoci těm, kdo se snaží najít něco, co zasluhuje být prožíváno v tom, co nazývají ,tento život?.?118

Co je pozoruhodné na této zkušenosti, není jenom její nenáboženská povaha, ale zejména její moderní rys, dalo by se říci ?lidský?. Toto světlo nebudilo hrůzu a hlas, velice lidský, ve skutečnosti nepřinesl transcendentální poselství, ale zcela prostě doporučil klid. Rychlé, skoro zázračné uzdravení znamenalo také počátek nového života, ale toto druhé zrození omezilo své plody na úroveň lidské činnosti: tato mladá žena získala schopnost léčit, zejména lidi trpící nespavostí, a duchovní poselství jejího osvícení spočívalo v přání pomoci lidem najít nějaký smysl svého života.

 


58 Používám anglický překlad R. Wielhelma ? C. G. Junga, The Secret of the Golden Flower, New York 1931. Zpět
59 Tamt., str. 23. Zpět
60 Tamt., str. 40, 43. Zpět
61 Tamt., str. 40. Zpět
62 Tamt., str. 24. Zpět
63 Viz Le Yoga, str. 315. Zpět
64 Viz M. Eliade, Forgerons et Alchimistes, Paris 1956, str. 129. Zpět
65 The Secret of the Golden Flower, str. 24. Zpět
66 Tamt., str. 26. Zpět
67 Tamt., str. 34. Zpět
68 Tamt., str. 68; ale existuje nebezpečí nepravé zkušenosti tohoto světla, kdy, jak vysvětluje komentář, si člověk myslí, že ?medituje?, ale ve skutečnosti se oddává ?fantaziím?; srv. tamt., str. 53. Zpět
69 Tamt., str. 10 a uvádí P. Y. Saeiho, The Nestorian Monument in China, London 19282. Tento autor se domnívá, že ?náboženství elixíru obdařeného životem (čin tan čao)? má nestoriánský původ. Zpět
70 G. Tucci, Tibetan painted scrolls, II, str. 730. Podle M. Hermannse by mýty bönismu s dualistickou stavbou měly íránský původ; srv. Mythen und Mysterien, str. 338. Zpět
71 Několik příkladů ?dualismu? u ?přírodních? národů je v článku P. J. Henningera, L?Adversaire du Dieu bon chez les primitifs, in: Satan, Études Carmélitaines, XXVII, Paris 1948, str. 107-119. Srv. též H. Baumann, Das doppelte Geschlecht, Berlin 1955, str. 229 a U. Bianchi, Il dualismo religioso, Roma 1958, str. 57. Zpět
72 Srv. zejména Terre céleste et Corps de Réssurection d?après quelques traditions iranniées, in: Eranos-Jahrbuch, 1953, XXIII, str. 151-250. Zpět
73 Denkart, V,2,2; VII,2,56-58. Zpět
74 Toto srovnání už bylo provedeno Schraederem; srv. R. Reitzenstein a H. H. Schaeder, Studien zum antiken Synkretismus aus Iran und Griechenland, Leipzig 1926, str. 230, pozn. 1 ; srv. též H. Corbin, Terre céleste, str. 110. Zpět
75 Tamt., str. 109. Zpět
76 O věčném světle zarathuštrismu viz přeložené a komentované texty R. C. Zaehnera, Zurvan. A Zoroastrian Dilemma, Oxford 1955, str. 199, 210, 389; o theologii tohoto světla v manicheismu viz A. V. Williams Jackson, Researches in Manichaeism, New York 1932, str. 8,177,183,216. Viz též G. Widengren, The Great Vohu Manah and the Apostle of God, Uppsala 1945, str. 27; H.-Ch. Puech, Le Manichéisme, Paris 1949, str. 74, 159, pozn. 285. Zpět
77 O této otázce srv. G. Widengen, Iranisch-semitische Kulturbegegnung in parthischer Zeit, in: Arbeitsgemeinschaft für Forschung der Landes Nordrhein-Westfalen, sešit 70, Köln und Opladen 1960, str. 62. Jde o myticko-rituální scénář, který závisí koneckonců na kultu Mithry. Zpět
78 Srv. G. Widengren, cit. d., str. 70. Zpět
79 U. Monneret de Villard, Le Leggende Orientali sui Magi evangelici, str. 63. Zpět
80 Justin le Martyr, Dialogue avec Tryphon, kap. LXXVIII, citováno Monneretem de Villardem, cit. d., str. 63. Zpět
81 Patrologia Craeca (= PG), LVII, sl. 637-638. Zpět
82 U. Monneret de Villard, cit. d., str. 22. Zpět
83 Italský překlad od G. Levi Della Vida, Monneret de Villard, cit. d., str. 27-49; latinský překlad od J.-B. Chabota, Chronicon Pseudo-Dionysianum vulgo dictum, Scriptores, Syri, III, sv. I, Louvain 1949, str. 45-70. Zpět
84 G. Windengren, cit. d., str. 79. Zpět
85 L.-I. Ringbom, Graltempel und Parodies. Beziehungen zwischen Iran mni Europa im Mittelalter, Stockholm 1951, str. 243. Zpět
86 O tomto symbolismu viz M. Eliade, Mýtus o věčném návratu (= Mýtus o věčném návratu), Praha 1993, Images et Symboles (= Images et Symboles), Paris 1952, str. 52, Centre du Monde, Temple, Maison, in: Le Symbolisme Cosmique des Monuments religieux, Roma 1957, str. 14 n. Zpět
87 Srv. H. Riesenfeld, Jésus transfiguré, Lund 1941, str. 221. Zpět
88 V Ugaritu se hovoří o hoře Sápám neboli Ba?al Sapán, kde Ba?al má svůj trůn a stává se králem bohů a lidí. Zpět
89 Viz též A. M. Gierlich, Der Lichtgedanke in den Psalmen. Eine íerminologisch-exegetische Studie, in: Freiburger Theologische Studien, 4, (56), Freiburg im Breisgau 1940. Zpět
90 Philoligus, XCVII, 1948 str. 1. Zpět
91 O. S. Rankin, The Origins of the Festival of Hanukkah, the Jewisch New Age Festival, Edinburgh 1930; či The Festival of Hanukkah (ve výběru The Labyrinth, vydaný S. H. Hookem, London 1935, str. 159-209); J. Morgerstem, The Chanukkah Festival of the Calendar of Ancient Israel, in: Hebrew Union Collège Animal, XX, 1947, str. 1 nn.; XXI, 1948, str. 365; R. J. Zwi Werblowski, Hanouca et Noël ou Judaïsme et Christianisme, in: Revue de l?Histoire des Religions, leden-březen, 1954, str. 30-68. Srv. S. Aalen, Die Begriffe Licht und Finsternis im Alten Testament, im Spätjudentum und im Rabbinismus, Oslo 1951, str. 130. Zpět
92 F. J. Dölgen, Sol Salutis, Munster i. W. 1920; II. vyd. 1925; Lumen Christi. Untersuchungen zum abendlichen Licht-Segen in Antike und Christentum Die Deo-gratias Lampen von Selinunt in Sizilien und Curcul in Numidien, in: Antike und Christentum, V, 1936, str. 1-43; srv. též Die Sonne der Gerechtigkeit und der Schwarze: eine religionsgeschichtliche Studie zum Taufgelöbnis, in: Liturgiegeschichtliche Forschungen, II, Munster 1918. Viz též H. Rahner, Das christliche Mysterium von Sonne und Mond, in: Eranos-Jahrbuch, 1943, sv. X, str. 305-404. G. Widengren, Iranisch-semitsche Kulturbegegnung, str. 56. Zpět
93 Viz H. G. May, The Creation of Light in Genesis, I, 3-5, in: Journal of Biblical Literature, 58, 1939, str. 203 a zejména S. Aalen, cit. d., str. 14. Zpět
94 Srv. S. Aalen, cit. d., str. 12. Zpět
95 Srv. E. R. Goodenough, By Light, Light, str. 7. O mystické zkušenosti ?božského světla? (které Filón ztotožňuje s Bohem) viz str. 146, 166. Zpět
96 Srv. H. Usener, Das Wiehnachtsfest, 2. vyd., Bonn 1911, str. 62. Zpět
97 Viz C. M. Edsman, Le bapteme de feu, Uppsala-Leibzig 1940, str. 182. Zpět
98 Evangelia hovoří o ?vysoké hoře? (Mt 17, 1 ; Mk 9,2) nebo o ?svaté hoře? (Luk 9,28). Pro horu Tábor srv. Sd (4,6), Ž 89 (13); Évangile des Hébraux (Hennecke, str. 54). Srv. pozdější odkazy na horu Tábor (Syméon, hesychasmus atd.). V článku Maxe Pulvera, Die Lichterfahrung im Johannes-Evangelium, im Corpus Hermeticum, in der Gnosis und in der Ostkirche, in: Eranos-Jahrbuch, 1944, sv. X, str. 253-296. Zpět
99 H. Riesenfeld, Jésus transfiguré, str. 98, 110. Zpět
100 W. Budge, The Book of Paradise, I-II, London 1904, str. 1009; C.-M. Edsman, Le baptême de feu, str. 155. Zpět
101 PG, LXV, 229C (srv. W. Budge, str. 950, poz. 440; C.-M. Edsman, str. 156); PG, LXV, 95C (W. Budge, str. 798, pozn. 611; C.-M. Edsman, tamt.). Zpět
102 C.-M. Edsman, tamt., str. 162. Zpět
103 Tamt., str. 157, 159. Zpět
104Vita S. Sabae, vyd. E. Schwartz, str. 173; J. Lemaître, Dictionnaire de Spiritualité, 1850, 1952. Zpět
105 PG, LXV, 396 bcv; J. Lemaître, cit. d. Zpět
106 V. Losskij, La Theologie de la Lumière chez saint Grégoire Palamas de Thessalonique, in: Dieu Vivant, I, 1945, str. 92-118. Srv. od téhož autora Essai sur la théologie de l?Eglise d?Orient, Paris 1944, str. 214. Viz také J. Meyendorf, Saint Grégoire Palamas et la mystique orthodoxe, Paris 1959, str. 88. Zpět
107 V. Losskij, La Théologie de la Lumière, str. 110. Zpět
108 Sermon pour la féte de la Présentation au Temple de la Sainte Vierge, text, který přeložil V. Losskij, str. 110. Zpět
109 Vie du Syméon le Nouveau Théologien, pozn. 5, str. 8-10, pozn. 60, str. 94-95, texty uváděné J. Lemaîtrem, sv. 1852, 1853. Zpět
110 Révélation de Saint Séraphim de Sarov, část přeložená Losským, str. 111-112. O záření svatých srv. spisy O. Leroye, La splenduer corporelle des saints, Paris 1936. Zpět
111 Saradananda, Sri Ramakrishna, the Great Master, angl. př., 2. opravené vyd., str. 825. Zpět
112 Viz M. Sumners, The Physical Phenomena of Mysticism, London 1950, str. 71. Zpět
113 Srv. A. Huxley, The Devils of Loudun, 1952, str. 305. Zpět
114 L. Gardet, Le mention du nom divin (dhikr) dans la mystique musulmane, in: Revue Thomiste, 1952, str. 641-679; 1953, str. 197-213. O ?sedmi světelných obalech? srv. L. Massignon, Recueil de textes inédits concernant la mystique en pays d?Islam, Paris 1929, str. 143 a pozn. 1 (u ?Alã al Dawla Simnáni, č. 1336, který byl první mystický spisovatel, jenž nastiňuje typ vůdce moderní kongregace: dává pozor na roztřídění ?barevných světel při extázi a experimentuje s různými formulacemi dhikru?). Zpět
115 ?Ohně dhikru? nevyhasínají a jejich světlo nemizí [...] Stále vidíš stoupající a sestupující světlo; tyto ohně okolo tebe jsou jasné, teplé a planou? (Ibn? Atá? Alláh, jehož uvádí L. Gardet, cit. d., str. 667). ?V tomto stadiu se mohou účinky dhikru přirovnat k velkému osvícení byzantské tradice. Prozrazují okamžitě hluboké rozdíly v pojetí.? (Gardet) Zpět
116 R. M. Bucke, The Cosmic Consciousness, str. 7-8. Zpět
117 Tam t., str. 60-62. Zpět
118 Tamt., str. 300. Zpět

>

 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Zážitky mystického světla (3.) (30.12.2008)
Zážitky mystického světla (1.) (28.12.2008)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatĂ˝ roh  Přihlášený čtenářkulatĂ˝ roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatĂ˝ roh  AktualitykulatĂ˝ roh
13. 11. 2019:

Tereza Spencerová: "Moralesova demise přišla pouhý týden poté, co zamítl německému koncernu těžbu lithia s tím, že lithium ?patří bolivijskému lidu?? západní a prozápadní mainstream mezitím dál odmítá nazývat puč pučem, očividně podle pravidla, že co je dobré pro Západ, nikdy pučem nemůže být?"

Celý článek...


13. 11. 2019:

Advokát Jaroslav Ortman: "Jestli odkazem listopadu 89 má být, že neuznáváme svobodné volby, že neuznáváme vítěze voleb a že mají odstoupit pod tlakem ulice, tak potom organizátorům nejde o listopad. Pak jim jde v podstatě o revoluční únor 1948, kdy ulice diktovala a vytvářela akční výbory Národní fronty, zavírala lidi, svrhávala je z funkcí, advokáty vyhazovala z Advokátní komory. To je pro mě naprosto nepřijatelné a tyhle metody neuznávám. A tvrdím, že je to faleš, faleš, faleš, a pokud někdo vyzývá k takovým krokům, tak patří buď do blázince, nebo by se nad jeho výzvami měly zamyslet orgány činné v trestním řízení."

Celý článek...


05. 11. 2019:

Nekorektní blog Petra Kubáče: "klimatický summit" se stěhuje potřetí, tentokrát do Madridu. Ve Španělsku protesty nehrozí, protože v tomto "demokratickém" státě dostanete za pořádání referenda víc než v Jižní Americe za terorismus a vraždy. Takže letecké palivo přece jen bude spáleno. Pozoruhodná je situace Grety Thurnbergové, protože plout na plachetinici (i miliardářské kevlarové) Atlantikem do Evropy v listopadu je poukázka na smrt v bouři. Proto bude zlý skřítek šetřit CO2 tak, že přijme španělskou pomoc a pojede jejich velkou, železnou (patrně vojenskou) lodí s táákhle velkým naftovým motorem běžícím nepřetžitě během celé (více než) týden trvající cesty...

Celý článek...


01. 11. 2019:

Neviditelný pes: Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku? oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem...

Celý článek...


31. 10. 2019:

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: "Co dříve řekl učitel, nebo jiná obecně vážená osobnost, bylo bráno jako jisté měřítko hodnot, obecného vkusu a morálky. Kdo je dnes takovou osobností? Považuje se za ni každý a nazývá se to svobodou. Jsem vždy spíše pobaven, kolik ústavních právníků a politologů se objeví na sociálních sítích v souvislosti s jakýmkoliv právním nebo politickým problémem. Oni neříkají svůj názor, což by jistě bylo možné a vhodné, ale soudí jiné za to, že nesdílejí jejich představu o věci...
...poněkud přehlížíme tu část nenávistných projevů, které signalizují vážnější problémy ve společnosti. Sociální rozdíly nás mohou více ohrozit než nějaké výkřiky omezených hlupáků... Stovky milionů lidí žijí v naprosté chudobě, zatímco pár desítek miliardářů neví, kam s penězi...
"

Celý článek...


28. 10. 2019:

Hudebník Petr Štěpánek: "Bé bé bé, nepozvali nás na Hrad. Bů bů, to se řekneee! Jeden by i zaplakal. Už ale nedodávají, že kdyby je pozvali, pozvání by teatrálně odmítali, případně by zase ze slavnostního aktu demonstrativně odcházeli. Že, Mirko Stojedničko?" ...

Celý článek...


19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů ? konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!