Zlo

Zlo je tady, bylo a bude. V krutých válkách je slastným ventilem muže, jeho posedlostí a vášní. Muž - dobyvatel si bere svůj dar, ZLO. Nebrání se mu, dychtí po něm. Mysl se může bránit, emoce ne. Emoce se zlem prohlubují, vybublávají a hutní. Mysl nastupuje až později, zahrne bytost vyčítkami, studem. Srazí lidskost do prachu pohrdání.

Přesto zlo nezničí. Zlo si je vědomo své úžasné přitažlivosti - když přijde čas, když je jeviště náležitě připraveno. Potom je zlo uvedeno a mysl potlačena. Zlo a strach. Věrní milenci na cestě životem lidských bytostí. Odmítněte zlo a - bude neustále ve vaší blízkosti, bude vás neustále olizovat chtivým jazykem, bude se s vámi mazlit, bude se těšit. Zlo nás miluje a dychtí po naší přítomnosti.

Protože - zlo není zlem. Není tím zlem, jak ho vidíme. Není. Zlo je vzácným nápojem moudrosti. Bude zde do té doby, dokud neotevřeme oči a nepodíváme se hluboko, do temných zřítelnic té rozkošné kamarádky. Je to nesmírně těžké. Je to strašné. Nechceme to, odmítáme, zavíráme oči. Je příjemné, byt něžným, hodným, milostivým, dobrosrdečným člověkem- příjemné a široce akceptovatelné. Ale zlo se nedá odstrčit. Je součástí vesmírné hry.

Bohyně KÁLÍ. Příšerná vizáž, lebky, dýka, krev. Je úžasná. Má poslání - zničit vše, co ztratilo smysl. Vše nepotřebné, vše co není součástí plánu existence. Neničí životy v plném rozkvětu. Ničí slabé a ztracené životy, životy bez života. Je liškou v lidském lese. Čistí, řeže a krájí. A nás obklopí hrůza, hrůza ze smrti a marnosti. Kálí je smrt. A my se smrti bojíme. Jako by nikdy neměla přijít. Smrt je potřebná. Protože věčný život by byl peklem. Senilní bažinou. Byli bychom zapomenuti. Každá smrt je novým začátkem, novou příležitostí, novým zrozením. Sejmutí nepotřebného, nepravdivého, neužitečného. Smrt je požehnáním existence. Je pomocnou rukou, nadějí. Očištěni a poučeni jsme něžně položeni zpět do hmotného světa. Existence je trpělivá a moudrá. Počká. Umí čekat. Nechá své děti dohrát své hry. Protože děti - jsou osleplé a ustrašené.

Zpátky ke zlu. Vidíme zlo svýma očima. Naivně se domníváme, že zlo nepatří k Bohu. Patří k Satanovi. To je nejzoufalejší omyl lidského pokolení. Protože Existence, Bůh vlastní vše. Není polovičatý ani impotentní. Impotentní je naše dualita a ztráta komplexního a celistvého vnímání. Zlo není a nikdy nebylo zlem, tak jak ho vidíme. Můžete páchat zlo, hrůzné zločiny - pod jednou podmínkou. Že nebudete účastni, že se nebudete ve zvěrstvech vyžívat.

Že budete bohyní Kálí. Budete konat s láskou a účastí. A to je pro nás NEMOŽNÉ. Zlo se nesmí prožívat, zlo nesmí naplňovat, těšit a vzrušovat. Nikdo, nikdo z nás nemá liščí schopnosti. Čistit les. Proto tato brána je nesmírně obtížná. Jen skutečně vyvolení jí dokáží projít. A pokud neprojdete, nedosáhnete na Existenci. Naopak dobro, přátelství, soucitnost, skromnost se MUSÍ prožívat. Zde se musíte hluboko vnořit, celé vaše tělo musí nasáknout dobrem. Ne pro dosažení sladké odměny - žádná nebude, ale pro schopnost vyzařování. Pouze tak lze překonat zlo. A pokud zlo získá navrch,vezme si vás - braňte se. Ne hlavou - tělem a silou. A pokud to nestačí a zlo vítězí, staňte se hadrovou panenkou a ochutnávejte. Protože je co ochutnávat. A ochutnání zla vsubmisivním stavu je milování se s bohyní Kálí. V určitém okamžiku Kálí změkne, protože ji skutečně poznáte, odhalíte.

Náhle uvidíte křehkou nevinnou dívku. Kálí vás začne milovat, něžně, velmi něžně. Bude se bát zkřivit vám vlásek na hlavě. Protože Existence vloží do vašich rukou glejt - budete užívat ochrany a budete součástí plánu. Má slova jsou velmi těžká, vím. Ale některé brány jsou těžké a špatně viditelné.

Pokud odmítáte, nedivím se vám. Našetříte si trochu času a zlo se vám možná nějaký čas vyhne. Třeba v tomto životě. Ale jednou - jednou tím určitě projdete. A budete tím procházet stále, a stále - dokud nepochopíte.

Pak již zlo nebude zlem.