Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 08. 12. 2019     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
polský básník Julian Tuwim:
"Mysleme na chudé", řekl lodžský fabrikant: "To nic nestojí."

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Hodiny odbíjejí
(30. 12. 2016, 2802x)
Mayský sněm
(07. 01. 2017, 2717x)
Mayská rada
(14. 02. 2017, 2554x)
Mayský sněm promlouvá
(01. 04. 2017, 2434x)
Být otevření
(16. 01. 2017, 2381x)
Jsme bytostmi Země
(01. 02. 2017, 2310x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh
 
Předpověď pro ČR 1.den title= Předpověď pro ČR 2.den Předpověď pro ČR 3.den
 

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Duchovno

* Zvyk, nebo svoboda


Anson - Duchovno - 14. 07. 2009 (3664 přečtení)

Setkali jsme se, abychom spolu strávili víkend. Většinu z vás znám, nejste úplní začátečníci, takže můžeme začít rovnou, bez toho, že bych vás musel nejdřív něčím upoutat a potěšit, abyste byli ochotní spolupracovat. Na semináři, kam přijde hodně nových lidí, většinou vznikají neosobní energetické konstelace. V nich si každý najde svoje místo, které je plné tiché radosti a lásky. Ale protože jsme tady dneska v takovém příhodném složení, chtěl bych vám dát něco navíc. Něco, co je součástí užší komunity.


Procesy, které se odehrávají v našem všedním životě, nemůžu zinscenovat na každém semináři. Jednak proto, že by nebyly tak pravdivé, ale hlavně proto, že by se většina nepřipravených lidí ocitla v tak neznámém prostoru, že by to jejich mysl neunesla. Naše každodenní praxe se odehrává mimo struktury, ve kterých se pohybuje většina obyvatelstva. Abychom tyhle umělé struktury překročili a abychom se osvobodili od našich stereotypů a automatismů, které nás svazují a dělají život nezajímavým, potřebujeme hodně síly, dostatek prostoru, času, a taky hodně otevřené a pravdivé vztahy s okolím.

Jeden z těch stereotypů je, že například pro tebe je typické se stále pohybovat. Nezakazuju ti to a neříkám, že je to špatné. Ale jsi na tom určitým způsobem závislá. Když se to zastaví, co bude potom? Říkáš, že nemáš důvod s tím přestat, ale že to uděláš, když si to přeju. To neděláš pro mě. Když budeš mít těžký úraz, který tě znehybní, a nebudeš mít žádnou jinou alternativu jak nakládat s energií, než že se hýbeš, ocitneš se v těžké situaci. Je pravděpodobné, že část energie, kterou v takovém případě potřebuje tělo na uzdravení, odebere zbytečně neklidná mysl na boj s nehybností.

Vím, že takový fiktivní důvod, jako je nebezpečí úrazu nebo nemoci, nikoho nepřinutí, aby zkoumal svoje stereotypy. Téměř nikdo nechce investovat tu námahu a dělat jiné, než osvědčené a zaběhlé věci, dokud to nevyžaduje nějaká životní krize. Celé dějiny duchovnosti připomínají bdělost, nelpění a vědomé učení jako základní kámen na cestě k osvobození. To nejsou jenom teorie, to jsou hluboké příběhy lidí, kteří prodělali transformaci pomocí každodenní rutiny. Učitel se jich neustále ptal: „Víš, že se ti teď klepe noha? Víš, co teď dělají tvoje ruce? Víš, kam sis dal boty? Víš, že jsi teď do svých vět přidal několik nesmyslných frází“? Možná si myslíte, že je to normální, že se to děje každému. Tak proč byste se měli nechat šikanovat? Možná je to normální, ale není to svobodné. Také jsem se zlobil na svého prvního učitele, že mi bere mou osobní svobodu a dokonce jsem ho po necelém roce opustil. Ale proces byl nastartovaný, začal jsem si těchhle automatismů sám všímat a zjistil jsem, že osobní svobodu mi berou právě ony a ne můj učitel.

K jednotlivým automatismům se váže způsob myšlení a ke způsobu myšlení se zase vážou typické zvyky těla. A to všechno nás dohání do situací, kdy může vznikat stres i z některých obyčejných všedních činností. A protože v těch stresových situacích nejednáme s rozvahou, vytváříme si další zbytečné problémy, které musíme dodatečně řešit. Tím se to celé ještě zesiluje. Možná to znáte. Je to opravdu svazující, nesvobodné. Můžete tomu říkat třeba karma.

Najednou jsem se cítil uvězněný v té mašinérii a řekl si, že to zastavím a budu konat vědomě. A první měsíce jsem se nemohl hnout z místa, všechno bylo tupé a neurotické. Říkal jsem si, že tohle přece nemůže být duchovní cesta, kterou jsem si představoval jako čtení moudrých knih a poznávání nadsmyslných světů, jak to propaguje komerční esoterika. Bohužel, tahle komerční esoterika, kterou jsem poznal v různých meditačních centrech, stejně jako nepřeberné množství učitelů a metod nabízející instantní osvícení, často stojí v cestě poctivé práci a sebere duchovním adeptům sílu a nejlepší roky života určené k transformaci.

…zase se pohybuješ. Co se stane, když se úplně zastavíš? Mně osobně nevadí, že se pohybuješ. Můžeme tenhle víkend prožít tak, že budu hodně ohleduplný k přáním účastníků. Někdo se raději pohybuje, někdo rád poslouchá lektora a někdo zase rád sedí v tichu. Každý z vás je nějak osobně nastavený a cítí se dobře v jiné situaci. Nejčastěji se rozhlídnu a podle potřeb a tendencí vyjdu vstříc většině, aby energetické hnutí bylo co nejpříjemnější. A té menšině v ústraní říkám, nebojte se toho, to je také součástí. Takový způsob vedení semináře je nekonfliktní, ale také méně plodný.

Ale když jdu přímo a říkám „zastav se!“, narazím na tvou osobnost, která se brání změnám, a vzniká diskuse o tom, co je správné, protože tvoje osobnost se cítí dotčená, kritizovaná a nesvobodná zvolit si nejpohodlnější způsob. To je reakce, kterou všichni dobře známe a která nás téměř vždycky chytí, uvězní a separuje.

Znovu opakuju, že bych se chtěl s vámi tenhle víkend posunout i do jiných úrovní, kde možná nejste všichni tak zruční, ale slibuju vám, že se v nich rychle zabydlíte, až poznáte jejich přednosti. Musíte mi ale důvěřovat, že vás nechci ponížit nebo kritizovat. Až se dostanete na úroveň, kde prohlídnete osobnost jako soubor starých zvyků, odpadne hodně vašich problémů, se kterými se v životě potýkáte, včetně otázky důvěry nebo nedůvěry ke mně. Je to mnohem efektivnější než všechna ta provizorní řešení, která musíte každý den hledat.

Většina z vás ví, že žiju na vesnici v malé komunitě, kde je láska a otevřenost součástí našeho fyzického prostředí. Není to žádná romantika nebo sexuální orgie, jak si mnozí představují pod těmito pojmy. Někdy je to drsné a syrové, ale stále podložené láskou a pravdivostí, jinak bychom zkrachovali. Citlivější člověk, kterému v dnešním světě chybí šťáva, si musí za tyhle luxusní energie připlatit na nějakém semináři a ještě si nikdy nemůže být jistý, že je tam ochutná. Musí zaplatit za něco, co by mělo být přirozené a plně dostupné všude a vždycky.

Aby se přirozenost stala skutečností, musí se projevit na úrovni těla. To je nezbytné a snadno pochopitelné. Určitě dobře znáte situaci, kdy na vás někdo chrlí pozitivní myšlenky ze zamrzlého nebo zamračeného obličeje. Nepřirozené. Politici na to mají speciální kurzy, kde se naučí nosit masky, které lépe odpovídají emočnímu náboji svých projevů. Ale to je všechno, co mohou udělat, pokud se nechtějí konfrontovat s realitou svého těla, jeho napětími a postoji.

Emoční i myšlenkové mechanismy jsou totiž velice odolné vůči změnám. A každý pokus ovlivnit je jiným typem emocí nebo myšlenek jenom posiluje jejich tvrdost. Je to jako s puberťákem, čím větší je tlak, tím větší má odpor a pocit pravdy. Jediné, co mohou tyhle struktury následovat, je tělo, protože je neutrální, nemá přehnané požadavky a je reálnější, než představy a pocity. A proto je nejvýhodnější začít u něho.

Například pro tebe, která jsi zvyklá se pohybovat, aby ses uvolnila, je možné objevit nečekanou svobodu a novou čerstvost, když své tělo zastavíš. Nemůžeš změnit myšlenky, emoce, nebo napětí, které se v tobě odehrávají, ale můžeš zastavit automatický pohyb těla a s ním se budou muset přenastavit i vnitřní pochody. Stačí jen vydržet počáteční nepohodlí, než si energie najde novou cestu k harmonii. Je lepší experimentovat s tím, když jste mladí a máte na to sílu a odhodlání, nenechávat to až jako poslední možnost, když už nic jiného trvale nezabírá.

Nechci ale takhle vysvětlovat celý víkend, co a proč dělám, to bychom znovu jen procvičili mozek a žádná transformace by se nekonala. Byl by to dobrý byznys, ale protože jsem mlsný po plodech života, které se nedají koupit, musím připravit energetické pole, zasít a doufat, že se osvobození projeví.

Pravá svoboda není velký prostor pro realizování choutek osobnosti. Pravá svoboda je otevřená možnost pracovat s životní energií v souladu s energiemi světa a nebýt odkázaný jen na jejich malou část. Například když žiješ se svou partnerkou v komunitě, která opravdu funguje, nejsi emočně odkázaný jen na ni, tvoje city i porozumění se tříbí a uspokojují všemi směry. I přesto, že jste si věrní a budujete rodinu, tvoje srdce je stále podporované z více zdrojů a tím je bohatší a silnější. A v případě, že jeden směr zeslábne, nezpůsobí to žádnou větší kalamitu. To nemyslím nějak ezotericky, ale přímo fyzicky, ve vztahu k ostatním lidem.

Když se ale považujete za osobnost, je těžké najít partnera, se kterým je možné dlouhodobě sdílet společný prostor a zároveň růst. A sdílet společný prostor s více lidmi je téměř nemožné. Celý život musíte bojovat za svoje vymezení vůči ostatním a paradoxně, když se izolujete a máte věci zdánlivě pod kontrolou, zůstanete odkázáni jen na jeden malý zdroj živosti, o který se bojíte, jako je dítě, zahrádka nebo práce. Na růst pak můžete zapomenout nebo o něm snít po večerech u knížek. Samozřejmě budete růst svými nezdary a bolestmi, ale neporovnatelně pomaleji a převážně jen na úrovni osobnosti.

Chcete-li zažít něco jiného, co přesahuje vaši osobnostní strukturu, první, co vám přijde do cesty, jsou automatické reakce. Jako například tvoje reakce na moje „zastav se“. Náš záměr tenhle víkend je pravdivě se setkat, přestože požadavky našich osobností na psychologické i fyzické pohodlí jsou rozdílné a neexistuje možnost vyhovět všem najednou. Potom jediná možnost bude udělat některé netypické věci, které ohrožují naše zvyky, s vědomím, že nás to obohatí a osvobodí. I když jste se už mnohokrát přesvědčili, že je to možné, vaše staré zvyky znovu vyhlásí válku rýpalům, jako jsem já, a budou požadovat nějakou slevu jízdenky na duchovní cestu.

Ve většině případů se lidé opravdu setkají jen na začátku vztahu, kdy slepá zamilovanost vytěsní ze zorného pole část osobnosti milovaného. Jeho přítomnost je tak silná a fascinující, že dokáže jako droga potlačit některé automatické reakce, a těla zamilovaných s otevřeným srdcem mohou splynout. Na to se ale nedá spoléhat, i když některé filmové hvězdy to praktikují. Mají k tomu ale příhodnější podmínky než většina z nás a jak je vidět, stejně to často končí katastrofou.

Takže zamilovanost mnoho lidí cítí jako nejsvobodnější období života a ráda na něj vzpomíná. Není to proto, že by se dramaticky změnily vnější podmínky. Je to proto, že mysl je ochotná pustit opratě v zájmu přírody. Vlastně ani možná ochotná není, ale sama příroda ji dočasně oslabí chemickými látkami vyplavenými do krve z hormonálního systému. Jsme pod vlivem drog a cítíme se šťastní. Žádné drogy nemění vnější podmínky, všechny primárně ovlivňují mysl a její stereotypy, a proto jsou tak oblíbené a zároveň z nich jde strach.

Osvobození, o kterém tady mluvím je trochu podobné zamilovanosti, jenomže nejste zamilovaní do jednoho konkrétního člověka, ale do života samotného. Neovlivňuje vás jen jeden nepatrný fragment života, na který se zaměříte, přímo se koupete v živoucí energii celého světa. To ale vyžaduje vědomou změnu postoje vaší mysli bez použití drog, včetně jídla, televize, alkoholu atd. A to je, jako kdybyste měli pohnout horou. Horou předsudků, zvyků a tendencí k automatismům.

Tak, to byla hora teorie. Jak to vypadá v praxi, co všechno se musí stát, než se člověk postupně osvobodí a jak moc na tom musí pracovat, to nejde vysvětlit. Pro každého je to jiné. Jiné, než si představujete, jiné, než o tom čtete v duchovní literatuře. Ale vždycky to zasahuje místa, kde jste to nejméně čekali, kterými se neradi zabýváte.

Dlouho jsem se pohyboval v různých komunitách a meditačních centrech. V každém z nich je standardně jeden nebo několik duchovních hrdinů, kteří jsou ochotní podstoupit těžké duchovní zkoušky, terapie tmou, psychodramatické zátěže a podobné techniky, ale kteří často nejsou ochotní provádět obyčejné práce v domě, nebo je nedělají láskyplně a pečlivě.

Mnoho duchovních hledajících také podlehne automatismům své mysli tak, že zaplatí třicet tisíc korun za dvoudenní seminář amerického léčitele na pražském veletrhu s představou, jaké zázračné schopnosti tím získají. Automaticky chtějí koupit nejlepší zboží, nejen nejlepší prášek na praní, nejlepší auťák, ale taky nejlepší, rychlý a výkonný způsob vlastní transformace, pokud možno bezbolestný a certifikovaný. Co kdyby to fungovalo.

Když se jednou rozhodnete pro opravdovou duchovní transformaci, tak se na začátku a ještě několik let poté budete často cítit jako blázni. Doteď všechno nějak fungovalo, sice jste měli hodně nepříjemných starostí a stavů, ale občas jste vyrazili na hory, k moři, nebo na nějaký zážitkový seminář. Takže jste se neměli zase tak špatně. Proč tedy podstupovat úplné zhroucení hodnot a cítit se jako cvok, proč se tím vůbec zabývat. Jeden pádný důvod k tomu je. A to je smrt. Není zase tolik času, abychom mohli plýtvat náhodnými pokusy. Tloustnout a hubnout, zhulit se a vyvádět, potom kázat morálku, být pro a být proti čemukoliv a pomalu ztrácet sílu a ostrost vnímání. A hlavně se nenechte nachytat na komerční esoteriku, která se tváří jako moderní, legální spojení s druhým břehem. To už se raději zhulte, ať je vám špatně, to je reálnější než si pěstovat fantazie o jemnohmotných světech.

Trochu vám vysvětlím, jak jednoduše se můžete zaplést do svých automatických reakcí. Během dětství přeberete stereotypy svých rodičů a lidí z nejbližšího okolí, které vám umožňují orientovat se a přežít. Pak následuje období, kdy si uvědomíte omezení těchto stereotypů a hodláte se jich zbavit, aniž byste měli jiné základy pro orientaci a přežití. Takže v záchvatu odporu jen přeberete jiné druhy stereotypů z jiného prostředí. Když se však dostatečně unavíte, většinou se v průběhu let vrátíte k osvědčeným rodinným stereotypům, protože jsou nakonec nejvíc prověřené a zaryté pod kůží. V nejlepším případě je obohatíte a vyladíte na novou, vylepšenou verzi.

Sám bych skončil stejně, kdybych nepotkal lidi, kteří nejsou pod nadvládou stereotypů a kteří mi nedovolili navazovat na svou historii ani přecházet do opozice vůči ní. Bylo to šílené období, které rozkládá osobnost. Názory, postoje, paměť, všechno selhává a ztrácí se půda pod nohama. Na začátku to vypadalo hodně nestabilně, ale když uhnily všechny zdánlivé opory pro mysl, ucítil jsem pod sebou skutečnou půdu a její živočišnou podstatu.

Všechny tradice takhle pracují, ale každá má jiný způsob, jak postupně opracovat duchovního adepta, aby byl připravený setkat se s realitou a neutéct k mamince. Nejdříve musíte přesnou technikou uklízet chodby kláštera, modlit se nebo meditovat, poodstoupit z osobnosti a zvykat si na ticho, protože kdybyste šli rovnou za opatem, mistrem nebo učitelem a on by to řekl rovnou, nepochopili byste to, nebo byste to nepřijali. Potřebujete nějakou neosobní filozofii, nebo technologii, která obrousí vaše vyhraněné postoje, abyste mohli vidět věci přímo a přímo se s nimi setkat. A pak to, co dříve pociťujete jako rány a nespravedlnost, později můžete cítit jako dary a milost. Zase se nezmění vnější podmínky, jen postoj mysli.

V buddhismu mají základní pilíře na cestě. Učitele, nauku a společenství. Stačí si sednout před učitele a převzít pochodeň. Ale to udělá málokdo. A tak tady taky musí být nějaké mumlání, aby mysl důvěřovala, že ten oheň není nebezpečný a taky nějaká motivace od kamarádů z branže. Můžete z toho udělat vědu a tvářit se důležitě, ale pak přijde učitel a trochu vás srovná. A kruh se uzavře.

Nebyl bych poctivý, kdybych sliboval zázraky o víkendu. Budeme se mít dobře a nebude se vám chtít domů, to můžu slíbit. Možná dostanete víc extáze, než jste zvyklí, ale to nejsou zázraky. Skutečné zázraky se dějí nečekaně, v každodenním životě, když poctivě pracujete na své transformaci.

Jeden takový zázrak se stal u nás doma. Moje žena je autoritativní a má tendenci komandovat. A další obyvatelka komunity, která teď sedí vedle ní, má úplně jinou povahu. Je lítostivá a nesebevědomá a nemá ráda konflikty. A přesto spolu mohou bydlet v jednom domě, vařit spolu a řešit obyčejné záležitosti, aniž by se jedna z nich cítila v nevýhodě a druhá nadřazená. To je skutečný zázrak. Všechny bouře, které byly na začátku, ustoupily, a už se objevují jen v malých vlnách, spíš pro obveselení. Tohle je skutečná svoboda. Samozřejmě jsem mnohokrát ztrácel sílu a naději, že to dokážeme, ale ono to jde a stále do větší hloubky.

Když tady na semináři uděláme kruh a budeme se pohybovat jen v energetické úrovni, tak vůbec nedojde k setkání osobnostních rozdílů. To je na takových seminářích úžasné a zároveň neúplné. Pak se zdá všechno ideální, protože na energetické úrovni jsme všichni totožní, není mezi námi žádný rozdíl, žádný rozpor. Dýcháme stejný vzduch, vnímáme teplo, o tom nemůžeme diskutovat nebo to odříct. Nemůžeme to někomu vzít. Zkuste mi vzít vzduch nebo teplo. Jsme všichni spravedlivě krmeni energiemi, jsme v nich zakotveni a čerpáme z nich sílu a živost. Na energetické rovině jsme totálně propojeni, nemůžeme z toho uniknout, takže by bylo absurdní to spojení hledat nebo o něm rozumovat.

Hodně učitelů pracuje jen s touhle energetickou úrovní, jsou neosobní. Přijdou, přinesou a užijí si krásu a odejdou. Někteří dávají za příplatek osobní konzultace, protože je to nesrovnatelně těžší práce. Ale nevěřte prosím, že se tím něco podstatného změní. Sám si teď podřezávám větev pod zadkem a kazím si byznys. Ale nemám to srdce zabalit skutečnost do hezkých slibů a zdržet vás pár let na cestě.

Poznal jsem zblízka výtečné učitele i lidi, kteří se deset nebo patnáct let snaží o osvobození skrze nové a nové metody a dobré rady. Každé doporučení, které sedne, může být impulzem k odlehčení. Naše neurózy jsou pestré a rada, že urovnat si vztah s tatínkem, aby ses mohla otevřít mužům, může být někdy inspirující. Vždycky je možné něco analyzovat, něco doladit a na pár měsíců se znovu uvést do hypnózy, že na sobě dostatečně pracujete. Ale ty automatismy, které jsou přímo v krvi, nedovede hlava moc ovlivnit a kontrolovat. Ty jsou uvnitř celého těla.

Mám hodně přátel a známých, kteří dlouhodobě meditují, cvičí, učí nějakou metodu nebo analyzují sny. Ale jen výjimečně narazím na živou bytost, která když sedí vedle mne, tak je plně tady, nehraje si a nedumlá svoje mozkové závity. Možná to přijde, ale za celou dobu, kdy jsem se svou nejužší komunitou, jsem nepocítil nudu. Nemáme televizi, neposloucháme hudbu, nehrajeme karty nebo lílu. A někdy si ani nepovídáme. Sama existence je dost dobrá, abychom se nenudili. Je to jako na letním táboře, nebo u babičky na chalupě, kde je pořád co zkoumat a objevovat. Jenomže to nekončí za týden nebo za měsíc. Přitažlivost energií, které vznikají z nových vztahů, žabo-myších tanečků nebo válek, brzy vyprchají. Ale energie, která podporuje samotné bytí, je přitažlivá neustále.

Přál bych si, abyste si z tohoto víkendu odnesli něco podstatného, nějakou dimenzi života, kterou jste zatím neobjevili. Nemyslím nějakou duchovní, nadpřirozenou dimenzi. Chtěl bych, abyste ochutnali prostou realitu, že i tady jste úplně a bezpodmínečně doma. Nejenom jako pocit, který způsobí energetická konstelace a dobrá hudba. Ale jako skutečné smíření, skutečný domov, který nevychází z prožitku kontrastů můj - cizí, ale který pramení z čistého uvědomění bez vztahování.

Lunapark pocitů a jejich kombinací můžete navštívit kdykoliv se vám zachce. Celý svět je připravený v úhledném kabátku klanět se vám jako zákazníkům zábavy srdce i mysli. Když jdete po sté na rodinnou konstelaci a lektor vám říká, že už víte všechno a mohli byste to už nechat plavat, nechcete se vzdát toho opakovaně probouzeného pocitu smíření.

Většina lidí žije z kontrastů, živost pociťují jako pohyb z extrému do extrému. Nežijí z prosté skutečnosti, že ráno vstanou, usídlí se v těle a začnou se vědomě dotýkat prostoru a pracovat s materiálem života, který se jim nabízí. To je pro většinu nezajímavé, příliš obyčejné. A protože jejich představy o vlastní výjimečnosti nesouhlasí s tělesnými ani psychickými dispozicemi, nakonec se zamotají a shoří na tom, že si vezmou větší sousto, než mohou zvládnout.

Ano, v každém z nás spí tygr, který je silný a nesmrtelný. Ale ten tygr spí na jiné úrovni, než ve které se běžně pohybujete. Když se snažíte toho tygra v sobě vzbudit a poslat do války za vymyšlená přání a sny, které produkuje vaše automatická mysl, můžete lehce skončit jako duševně nemocní. Úkol tygra není rvát se za vaše pohodlí a důležitost. Úkol toho tygra je sedět jako aristokrat, který si nepotřebuje dokázat, že je král, nepotřebuje vyhrát válku s manželkou, nepotřebuje obsadit místo ve firmě. Jeho přítomnost je znakem důstojnosti člověka a jeho schopnosti být v klidu za každých okolností. To je pravá síla.

Chtěl bych, abyste byli ochotní, schopní a vytrvalí být tím tygrem a zároveň si říkám, o co se to tady pokouším, kolik z vás to ocení a kolika z vás jenom přidělám starosti. Můžu vůbec něco pro vás udělat? Něco urychlit? Ti, co jsou už na hraně a stejně jim nic jiného nezbývá, než onemocnět nebo se probudit, nepotřebují tolik slov, aby získali více důvěry. Vezmou cokoliv, protože potřebují akutní zásah. A ti, kteří se přijdou bavit nebo vykrást myšlenky, s tím stejně naloží podle svého. Sám jsem nebyl schopný přijmout a ocenit pomoc, dokud jsem měl alespoň mizivou naději, že to dokážu sám.

Takže pokud máte nějaké problémy, které vás tíží a přivádějí na cestu, třeba nějaké trauma z dětství, nějaké bloky, které vám neumožňují si dobře pokecat nebo zasouložit, můžete jedině poděkovat, že vás společnost do téhle kritické situace dostala. Protože potom se nespokojíte s nějakou psychologickou údržbou své osobnosti, budete se chtít jejích manýrů zbavit jednou provždy.

Budete ochotní dotknout se smrti, jako jediné reálné věci, o které nikdo nepochybuje. A to je dobrý základ pro vědomý život, protože se můžete opřít o něco, co je hodně spolehlivé. Nemyslím tím, že máte spáchat sebevraždu, protože stejně nic nemá cenu. Pokud si uvědomíte tak jistou a spolehlivou realitu, že život je křehký a vzácný, pokud si to uvědomíte, nejen když jste slabí a nemocní, ale v plné síle, dokážete život použít. Nepromarníte ani okamžik hrou na důležité, výjimečné osoby, půjdete přímo ke kořenům lidství, abyste poznali a prozkoumali, co člověk také je. Jedině potom budete připraveni a ochotni zemřít, splnili jste misi.

A nezabývejte se tím, jak jsou připraveni ostatní, nespadněte do starých zvyků soutěžit a porovnávat. Zvenku to nepoznáte. Je mnoho obyčejných lidí, kterých si nevšimnete, ale celé jejich bytí vibruje člověčenstvím. A je mnoho duchovních učitelů, kteří se jen baví tím, že strhávají pozornost. Není měřítko, za koho se kdo prohlásí, kdo umí chytře mluvit a má tisíce posluchačů. Důležité je, jak je na tom každý z nás. Není to otázka soutěže nebo hierarchie, je to otázka reality.

Takže pokud jsem jenom kecal, se kterým ujdete jen krátký kus cesty a ukážete mi záda, budu se od vás učit. A nepochybuju, že i tohle o víkendu nastane. Ale nesuďte předem. Zůstaňte zvědaví a otevření, nic tím nemůžete ztratit. Udělejte první krok a všimněte si svých automatismů. To je prospěšné pro každého. I když o sobě máte představu, že už jste dál, i když jste už dlouhá léta pracovali na čtvrtém a pátém kroku a brilantně se pohybujete v astrálních světech nebo léčíte lidi a píšete knihy o Bohu, zariskujte a ochutnejte první krok.

Protože pokud jste ho někdy vynechali a nejste svobodní ve vztahu k tělu, sexualitě, nehrajete fotbal a neumíte se smát pitomostem, zaděláváte si na opravdovou katastrofu. Deziluzi, která nezbytně přijde, nemusíte unést.

Někdy mám chuť udělat velkou reklamu na svou práci, vytvořit novou duchovní školu, slíbit osvícení skrze extázi, udělat profesionální, barevné, pohyblivé webové stránky a nasadit ceny. Protože když vidím, jak to někteří umí a vyžívají se v tom, cítím závist. A potom si sednu, zatopím v kamnech, zavřu oči, usměju se sám sobě a všechno je v pořádku.

Nemusím si dělat starosti, ty stejně přijdeš, nikdy jsi nečetla moje texty, nikdy předtím jsi o mně neslyšela. Ale máš vystrčené anténky, které tě navigují do tohoto prostoru. A za půl roku přijde další. A někteří už u nás i bydlí. Neunavujeme se diskusemi o velkých duchovních pravdách a spojení se prohlubuje.

Marně jsem v Čechách hledal takové místo. Rád bych se přidal, sednul si mezi ty lidi a jednoduše byl doma. Ale všude, kam jsem přišel, vládla mysl, sice hodně lahůdková, luxusní, ale zase jenom mysl. Už jsem i zažil, jak neústupné osobnosti, včetně té mé, zničily příležitost slibně se rozvíjejícího společenství spolupracovat na hlubší, než jen mentální úrovni. To ale není důvod se vzdát.

Možná jsem nehledal dost pečlivě, tak jestli takové místo znáte a můžete mi ho ukázat, řekněte mi to, vrátím vám peníze za seminář. Zamkneme to tady a jedeme tam. Jinak teď zavřete oči, vypnu diktafon a vytvoříme takové místo tady.

Anson
Praha 18. dubna 2009
© Rozkvétání 2009

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
Útržky II (30.07.2010)
Útržky I (28.07.2010)
Extáze a řemeslo (06.08.2009)
Pravdivost (01.08.2009)
Ještě nejsi obyčejný (29.07.2009)
Smysl života (25.07.2009)
Ticho (21.07.2009)
Na zápraží (17.07.2009)
Bagrista s duší kněze (11.07.2009)
Mysl jako čerpadlo (07.07.2009)
Proud života (04.07.2009)
Kontrasty (30.06.2009)
Tělo (25.06.2009)
Jak na to? (18.06.2009)
Díra v plotě (16.06.2009)
Úvod k přednáškám a rozhovorům z Rozkvétání (12.06.2009)
[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 51 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihlášený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
13. 11. 2019:

Tereza Spencerová: "Moralesova demise přišla pouhý týden poté, co zamítl německému koncernu těžbu lithia s tím, že lithium „patří bolivijskému lidu“… západní a prozápadní mainstream mezitím dál odmítá nazývat puč pučem, očividně podle pravidla, že co je dobré pro Západ, nikdy pučem nemůže být…"

Celý článek...


13. 11. 2019:

Advokát Jaroslav Ortman: "Jestli odkazem listopadu 89 má být, že neuznáváme svobodné volby, že neuznáváme vítěze voleb a že mají odstoupit pod tlakem ulice, tak potom organizátorům nejde o listopad. Pak jim jde v podstatě o revoluční únor 1948, kdy ulice diktovala a vytvářela akční výbory Národní fronty, zavírala lidi, svrhávala je z funkcí, advokáty vyhazovala z Advokátní komory. To je pro mě naprosto nepřijatelné a tyhle metody neuznávám. A tvrdím, že je to faleš, faleš, faleš, a pokud někdo vyzývá k takovým krokům, tak patří buď do blázince, nebo by se nad jeho výzvami měly zamyslet orgány činné v trestním řízení."

Celý článek...


05. 11. 2019:

Nekorektní blog Petra Kubáče: "klimatický summit" se stěhuje potřetí, tentokrát do Madridu. Ve Španělsku protesty nehrozí, protože v tomto "demokratickém" státě dostanete za pořádání referenda víc než v Jižní Americe za terorismus a vraždy. Takže letecké palivo přece jen bude spáleno. Pozoruhodná je situace Grety Thurnbergové, protože plout na plachetinici (i miliardářské kevlarové) Atlantikem do Evropy v listopadu je poukázka na smrt v bouři. Proto bude zlý skřítek šetřit CO2 tak, že přijme španělskou pomoc a pojede jejich velkou, železnou (patrně vojenskou) lodí s táákhle velkým naftovým motorem běžícím nepřetžitě během celé (více než) týden trvající cesty...

Celý článek...


01. 11. 2019:

Neviditelný pes: Pirátka Krausová se schází s trestně stíhaným šéfem reklamky JCDecaux Tenzerem, přičemž pirát Michálek se snaží svoji přítelkyni z maléru vytáhnout, což je zcela pochopitelné, důvody jsou zcela jasné, a odskákat to má z důvodů ne zcela pochopitelných Mikuláš Ferjenčík. Takto je to řečeno jazykem prostým.
Akutní případy Piráti zpravidla řeší bonzováním v Bruselu, ale v tomto případě to nepůjde. Musí si to vyřešit sami. Na to mají transparentní celopirátskou diskusi. Božínku… oni mají štěstí, že takové blbosti jsou mimo rozlišovací schopnost lidí, kteří chodí do práce, mají rodinu, řeší děti a složenky a na luštění ptydepe nemají čas. Aférku Krausové a Michálka a Tenzera nebudou voliči vnímat. Tu vnímají ti, kdo je nevolí, stejně to fungue s Babišem...

Celý článek...


31. 10. 2019:

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček: "Co dříve řekl učitel, nebo jiná obecně vážená osobnost, bylo bráno jako jisté měřítko hodnot, obecného vkusu a morálky. Kdo je dnes takovou osobností? Považuje se za ni každý a nazývá se to svobodou. Jsem vždy spíše pobaven, kolik ústavních právníků a politologů se objeví na sociálních sítích v souvislosti s jakýmkoliv právním nebo politickým problémem. Oni neříkají svůj názor, což by jistě bylo možné a vhodné, ale soudí jiné za to, že nesdílejí jejich představu o věci...
...poněkud přehlížíme tu část nenávistných projevů, které signalizují vážnější problémy ve společnosti. Sociální rozdíly nás mohou více ohrozit než nějaké výkřiky omezených hlupáků... Stovky milionů lidí žijí v naprosté chudobě, zatímco pár desítek miliardářů neví, kam s penězi...
"

Celý článek...


28. 10. 2019:

Hudebník Petr Štěpánek: "Bé bé bé, nepozvali nás na Hrad. Bů bů, to se řekneee! Jeden by i zaplakal. Už ale nedodávají, že kdyby je pozvali, pozvání by teatrálně odmítali, případně by zase ze slavnostního aktu demonstrativně odcházeli. Že, Mirko Stojedničko?" ...

Celý článek...


19. 10. 2019:

Komentátor Tomáš Vyoral: "Když se neznámá paní vyjádří na internetu vůči ilegálním imigrantům, nejvyšší státní zůstupce Pavel Zeman je pobouřen a angažuje se. Zatímco když starosta Řeporyjí Pavel Novotný opakovaně na internetu i jinde vyzývá a volá po smrti svých politických oponentů – konkrétních lidí, k močení na jejich hroby a bůhví k čemu, tak soudruh Zeman mlčí. Není hate speech jako hate speech..."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.2RC8 - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!