Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 16. 05. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Romain Rolland:
Nejhorší chorobou, kterou svět trpí, není síla zlých, ale slabost dobrých.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2970x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2367x)
Párové duše
(01. 02. 2019, 2305x)
Věřte ve svou jedinečnost
(27. 07. 2018, 2167x)
Co je pro naše dobro
(24. 08. 2018, 1974x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Příběhy

* Krásny sen


Ukázka z knihy - Příběhy - 09. 03. 2010 (4805 přečtení)

Keď gymnazista Martin Haberland ako sedemnásťročný zomrel na zápal pľúc, každý vravel o ňom a o jeho veľkom talente s ľútosťou, pokladal za nešťastie, že zomrel skôr, ako mohol svoje nadanie prejaviť, zúročiť a získať zaň peniaze.


Musím priznať, že smrť pekného nadaného mladíka aj mňa skormútila a s istou ľútosťou som si myslel: ako nezvyčajne veľa talentov musí byť na svete, že si ich príroda len tak zahadzuje. Lenže prírode je jedno, čo si o nej myslíme, a pokiaľ ide o talenty, v skutočnosti je ich naporúdzi toľko, že naši umelci by už čoskoro nemali nijaké publikum.

Ja však nemôžem žalostiť nad mládencovou smrťou preto, žeby sám bol utrpel škodu a pretože by ho osud kruto ozbíjal o to najlepšie a najkrajšie, čo naňho čakalo.

Kto v zdraví a šťastí dovŕšil sedemnásty rok a mal dobrých rodičov, ten v mnohých prípadoch nesporne prežil najkrajšiu časť svojho bytia. Ak sa život končí tak zavčasu, vyhne sa veľkým bolestiam a krutým zážitkom a divému životnému víru, nestane sa beethovenovskou symfóniou, ale malou haydnovskou komornou hudbou, a to veru nemožno povedať o živote mnohých ľudí.

V Haberlandovom prípade som o tom celkom presvedčený. Mladý človek naozaj prežil to najkrajšie, čo vôbec mohol prežiť, zavnímal niekoľko taktov takej nepozemskej hudby, že musela prísť smrť, lebo ďalší život už nemohol zaznieť iným, iba disharmonickým tónom. Žiak prežil svoje šťastie iba vo sne, to však zaiste neznačí, že bolo menšie, lebo väčšina ľudí prežíva sny oveľa plnšie ako život.

Na druhý deň po onemocnení, tri dni pred smrťou, mal gymnazista v začínajúcej horúčke takýto sen:

Otec mu položil ruku na plece a povedal: »Dobre viem, že u nás sa už toho nemôžeš veľa naučiť. Musíš sa stať dobrým a veľkým človekom a dosiahnuť mimoriadne šťastie, a to sa nezíska v rodnom hniezde. Počuj, čo ti poviem: najprv musíš vystúpiť na horu poznania, musíš vykonať čin a potom musíš nájsť lásku a byť šťastným človekom.«

Keď otec vravel posledné slová, akoby sa mu pretiahla tvár a zväčšili oči, na chvíľočku vyzeral ako starý kráľ. Nato bozkal syna na čelo a pobádal ho, aby šiel, a syn zostupoval po krásnych širokých schodoch ako z paláca, a keď šiel ulicou a práve sa chystal opustiť mestečko, stretla ho matka a zavolala: »Martin, vari chceš odísť a ani sa so mnou nerozlúčiš?« Ohromene na ňu pozrel a hanbil sa jej povedať, že si myslel, že už dávno zomrela, lebo ju videl pred sebou živú, krajšiu a mladšiu, ako si ju uchoval v spomienkach, áno, mala v sebe čosi dievčenské, a keď ho pobozkala, oblial ho rumenec a neodvážil sa jej bozk vrátiť. Hľadela mu do očí jasným modrým pohľadom, ktorý ním prenikol ako svetlo, a zakývala mu, keď zmätene odchádzal.

Ani sa nezačudoval, keď pred mestom namiesto hradskej a doliny s jaseňovou alejou uvidel morský prístav. Veľká staromódna loď s hnedastými plachtami čnela až po zlaté nebo ako na jeho obľúbenom obraze od Clauda Lorraina a čoskoro sa na nej plavil k vrchu poznania.

Loď a zlaté nebo však nenazdajky zmizli z dohľadu a žiak Haberland o chvíľu putoval po hradskej, ale už ďaleko od domova, k vrchu, ktorý v diaľave horel ako večerné zore, no ani zamak sa k nemu nepriblížil, čo ako dlho už putoval. Našťastie kráčal vedľa neho profesor Seidler a otcovsky mu riekol: »Tu nehodno použiť nijakú inú konštrukciu, iba ablativus absolutus. Iba s ňou sa zrazu ocitnete in medias res.« Hneď ho poslúchol a zišiel mu na um ablativus absolutus, ktorý akoby v sebe obsiahol celú minulosť jeho samého i minulosť sveta a so všetkou minulosťou skoncoval tak dôsledne, že Martina obklopovala už iba rozjasnená budúcnosť. A z ničoho nič sa našiel na vrchu, ale vedľa neho stál aj profesor Seidler a zrazu mu začal tykať, a aj Haberland tykal profesorovi a profesor sa mu zdôveril, že on je vlastne jeho otec, a kým hovoril, čoraz väčšmi sa na otca ponášal a láska k otcovi a láska k vede v žiakovi splynula a obaja boli mocnejší a krajší, a kým žiak sedel a rozmýšľal a obklopovali ho samé tušené zázračnosti, otec vedľa neho riekol: »Tak a teraz sa poobzeraj.«

Všetko naokolo bolo nevýslovné zrozumiteľné a všetko na svete bolo v najlepšom poriadku a jasné ako slnko, Martin dôkladne pochopil, prečo zomrela jeho matka, a predsa bola nažive; pochopil v samej podstate, prečo sú ľudia výzorom, zvykmi a rečou takí rozdielni, a predsa sú z jednej podstaty a takmer bratia, pochopil, že bieda a bolesť a mrzkosť sú preveľmi potrebné, bohom chcené a dané, že sa napokon stanú krásnymi a jasnými a nahlas vravia o poriadku a radosti na svete. A ešte kým si jasne uvedomoval, že teraz bol na vrchu poznania a že tam zmúdrel, cítil sa povolaný na čin. A hoci o rozmanitých povolaniach rozmýšľal už dva roky a ani pre jedno sa nerozhodol, teraz s určitosťou vedel, že je staviteľom. Nádherné bolo vedieť to a nemať o tom ani najmenšiu pochybnosť.

A už tu ležal biely a sivý kameň, brvná a stroje, naokolo stálo veľa ľudí a nevedeli, čo robiť, on však ukazoval rukami a vysvetľoval a rozkazoval, držal plány a stačilo mu iba kývnuť a naznačiť a ľudia už pribehli a boli šťastní, že robia rozumnú prácu, dvíhali kamene a posunovali vozíky, dvíhali tyče a otesávali balvany a vo všetkých rukách a v každom oku sa zračila staviteľova vôľa. Dom sa postavil a stal sa z neho palác, ktorý klenbami a predsieňami, dvormi a oblúkovitými oblokmi zvestoval celkom prirodzenú, jednoduchú, radostnú krásu; bolo jasné, že treba postaviť ešte niekoľko takých stavieb, aby utrpenie a bieda, nespokojnosť a mrzutosť naveky zmizli zo sveta.

Keď Martin dokončil stavbu, pocítil ospanlivosť a nebedlil už nad všetkým tak dôkladne. Počul, ako okolo neho znie niečo ako hudba a slávnosť a vážne, s pocitom zriedkavej spokojnosti, sa oddal hlbokej a krásnej únave. Jeho vedomie precitlo až vtedy, keď pred ním znovu stála matka a chytila ho za ruku. Vedel, že s ním teraz pôjde do krajiny lásky a on stíchol a čakal a zabudol na všetko, čo už na tejto ceste vykonal a prežil. Z vrchu poznania a z jeho palácovej stavby žiaril jas a žiarilo v ňom až do hĺbky precítené svedomie.

Matka sa usmievala a držala ho za ruku, kráčala dolu vrchom do večernej krajiny, mala modré šaty a idúcky mu zmizla a belasosť jej šiat sa stala belasosťou hlbokej vzdialenej doliny, a keď si to uvedomil, už nevedel, či matka naozaj bola pri ňom, alebo nebola, pochytil ho smútok, sadol si na lúku a rozplakal sa, bez bolesti, oddane a vážne ako predtým v tvorivom nadšení budoval a v únave odpočíval. Slziac cítil, že teraz stretne to najsladšie, čo človek môže zažiť, a pokúšal sa o tom uvažovať; hoci vedel, že je to láska, nevedel si ju dobre predstaviť a dospel k pocitu, že láska je ako smrť, že je naplnením a večerom, po ktorom už nesmie nič nasledovať.

Ešte to ani celkom nedomyslel, a už bolo znovu všetko iné, dolu v modravej doline hrala vzdialená utešená hudba a cez lúku prichádzala slečna Vosslerová, dcéra starostu mesta, a on zrazu vedel, že ju má rád. Mala tvár, akú vždy mávala, ale celkom jednoduché šaty ako Grékyňa, a sotva prišla, už sa zvečerilo a na oblohe žiarilo veľa veľkých jasných hviezd.

Dievča s úsmevom zastalo pred Martinom. »Tak tu si?« rieklo láskavo, akoby ho bolo čakalo.

»Tu,« riekol Martin, »matka mi ukázala cestu. Už som všetko dokončil, aj veľký dom, ktorý som mal postaviť. Musíš v ňom bývať.«
Dievčina sa jednostaj usmievala. Mala div nie materský výzor, bola rozvážna a trochu smutná, akoby bola dospelá.

»Čo mám teraz robiť?« pýtal sa Martin a položil ruky dievčaťu na plecia. Naklonilo sa dopredu a hľadelo mu do očí tak zblízka, že sa trochu zľakol, a už nevidel nič, iba veľké pokojné oči dievčaťa a nad ním v zlatej hmlovine veľa hviezd. Srdce mu bilo prudko a spôsobovalo mu bolesť.

Krásne dievča položilo svoje pery na Martinove pery, a kým sa jeho bytosť rozplývala a opúšťala ho všetka vôľa, hore v modrej tme sa tíško rozozvučali hviezdy; a zatiaľ čo Martin cítil, že teraz okusuje lásku a smrť a to najsladšie, čo človek môže prežiť, počul svet okolo seba znieť a pohybovať sa v jemnom krúživom tanci a s perami na ústach dievčaťa pocítil, že jeho a ju a všetko unáša krúživý tanec, privrel oči a v tichom ošiali letel po rozozvučanej, vekmi predurčenej ceste, na ktorej už viac naňho nečakalo nijaké poznanie a nijaký čin a nič dočasné.

Hermann Hesse (1911)
 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
07. 05. 2021:

Sociolog Petr Hampl: "Ať se snažíte, jak se snažíte, pořád žijete ve strachu. Agresivní dav sestávající z byrokratů a intelektuálů se může v příští minutě otočit proti vám. Dnes je to Hamáček, zítra to může být Fiala, Pekarová nebo Bartoš. Každý žije ve strachu. Nikdo si nemůže dovolit ukázat nedostatek horlivosti. Svým způsobem je to varování podobné tomu, jako když byl v 50. letech občas popraven nějaký příslušník politbyra. Všichni to vidí a nikdo si nemůže být jistý. Nekřičíš dost hlasitě? Neurážíš prezidenta vlastní země dost agresivně? V příští minutě můžeš být označen za zrádce ty..."

Celý článek...


06. 05. 2021:

Vidlák: "Existuje jen jedna jediná vyšetřovací verze. Že to odpálili ti agenti. Až na to, že existuje celá řada podverzí. Jestli měli komplice, jestli to ten komplic neudělal celé sám, jestli se druhým výbuchem nezametaly stopy, jestli se na tom nepodíleli majitelé Imexu... Chyběla ostraha, ba dokonce i ploty chyběly. BISce takový šlendrián celá léta vůbec nevadil. Tři lidé ten výbuch přežili, ale žádný Kroupa ani Kundra ani pravdomluvná ČT, nikdo s nimi neudělal žádný rozhovor. Jakoby neexistovali. Nebo by říkali věci, co se nehodí do krámu.
Když Hamáček říkal, že Vrbětice odpálili Rusové a my měli pochybnosti, tak jsme se od pravdolásky dozvěděli, že ministrovi vnitra/zahraničí se přece musí věřit. Když teď Hamáček říká, že v Moskvě handlovat nechtěl, tak jsme se od pravdolásky dozvěděli, že se mu nesmí věřit vůbec nic. Pro Babiše to platí stejně.
Informace o Vrběticích je přísně tajná, že se nesmí zveřejnit žádné podrobnosti z vyšetřování. Aby náhodou prostý lid něco nevykecal. Ale není dost tajná, aby z ní neunikaly zajímavé informace tu ke Kundrovi, tu ke Kroupovi. A nikoho to netrápí. Nikdo nekřičí, že tajné služby mají někde uvnitř krtka, který když může vynášet novinářům, možná vynáší i někam jinam...
"

Celý článek...


21. 04. 2021:

Na začátku byl požár: Ze zprávy HSZ o zásahu ve Vrběticích: "Po příjezdu jednotek HZS Zlínského kraje na místo události (sklad č. 16) provedla první jednotka HZS ZLK Slavičín průzkum ze severní strany hořícího objektu. Vzhledem k nepravidelným výbuchům nebylo možné provést průzkum i uvnitř objektu a bylo rozhodnuto o ústupu. Tato jednotka také pořídila zřejmě poslední fotografii tohoto skladu ještě před výbuchem."

Celý článek...


20. 04. 2021:

Vidlák: "Něco podobného jsem řekl v případě amerických voleb - Trump bezprecedentně zpochybnil volby a proto musí následovat další bezprecedentní krok, jinak bude odejít, odepsán a časem i umlčen. Teď to říkám i v případu Vrbětice - bezprecedentním způsobem byly rozvráceny vztahy s Ruskem. Bezprecedentním způsobem se posunulo zahraniční směřování naší země. Bezprecedentním způsobem o nás bylo rozhodnuto na dlouhá léta dopředu. Pokud nebude následovat stejně bezprecedentní zveřejnění důkazů, bude Babiš prostě a jednoduše nezvolen, pak odejít a pak možná i zničen. A stejně jako v případě Trumpa tomu bude hodně lidí tleskat. A rovnou říkám, že si vůbec nejsem jistý, jestli vůbec lze dodat dostatečně neprůstřelné důkazy, aby to veřejnost víceméně uspokojilo.
Podle mě žádné důkazy zveřejněny nebudou. Jen nám předhodí něco k věření. Jako v případě Skřípala.
"

Celý článek...


19. 04. 2021:

Senátor Jaroslav Doubrava: "Náhle obvinit nějaké agenty po 7 letech od výbuchu? Bylo využito prefabrikátu zpravodajských služeb. V politickém světě je normální, že zpravodajské služby připravují do zásoby různé prefabrikáty obvinění, aby byly ve vhodný okamžik využité k prosazení určitých zájmů. Monitorují se hovory zájmových osob, sledují tzv. zájmové osoby, cizí diplomaty, aby podle potřeby mohli být tito lidé obviněni z podvratné činnosti...
Vezměte si tu politickou tragédii, kdyby Rusko souhlasilo s velkorysými dodávkami Sputniku V, po kterém volá a chce většina našich občanů. To by Rusko bylo najednou andělem, ne klubkem teroristických zmijí. Proto připravený scénář byl spuštěn právě teď.
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!