Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 07. 05. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
George Orwell:
Každá revoluce končí tím, že se nová prasata dostanou ke korytům.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2939x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2339x)
Párové duše
(01. 02. 2019, 2276x)
Věřte ve svou jedinečnost
(27. 07. 2018, 2141x)
Co je pro naše dobro
(24. 08. 2018, 1954x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Společnost a vztahy

* Je naše společnost připravena na výrazné změny?


Převzato (www.miroslav-zelenka.cz) - Společnost a vztahy - 23. 04. 2011 (3843 přečtení)

Myslím, že není pochyb, že většina občanů naší země již po výrazných změnách touží. Pokud bychom však provedli výzkum, jak si dané změny představují, tak se trochu obávám, že opět většina se nebude lišit od představ mas provádějících „revoluce“ v arabských zemích.


   Jsem přesvědčen, že na rozdíl od občanů arabských zemí, je většina lidí u nás podstatně více v obraze o tom, co je „shnilého ve státě Českém“. Dokonce bych řekl, že panuje i relativně dostatečná shoda v tom, co lidé nechtějí. Výrazně horší situace je v pojmenování příčin neutěšeného stavu a co se týče názorů na možné varianty řešení této „krize společnosti“ (myslím, že není důvod, proč takto současný stav nenazvat a nejedná se pouze o hodnocení ekonomiky) dovolím si označit tuto situaci dokonce slovem katastrofa. Tím nemyslím jen v podstatě neexistenci komplexních řešení, která by nebyla jen kosmetickými úpravami, ale až antagonistické rozpory mezi jednotlivými druhy řešení, byť by se jednalo i jen o ty víceméně kosmetické úpravy.

   Nelze pominout ani jeden poměrně významný faktor. Nemalá část obyvatel naší republiky (míněno z obyvatel, kteří o věci vůbec přemýšlejí) je konzervativního založení, což je orientace, kterou se tak často sami označují, ale která nemá jednoznačnou souvislost s tím, co je jako konzervativní orientace označováno v politice, filozofii či ekonomii. Prostě jsou to lidé, kteří netouží po změnách, vyhovuje jim určitý status quo, i když se jim nezdá ideální a obávají se (možná ne zcela neoprávněně), že případné změny by mohly být k horšímu. Od těchto lidí nelze přirozeně očekávat vize budoucnosti obsahující převratné změny.

   Skutečností je, že zřejmá rozpornost potencionálních řešení současné neutěšené situace vychází z velmi rozdílného hodnocení příčin krize. K této situaci nepochybně velmi přispívají média, která (nejen dle mého názoru) víceméně cílevědomě štěpí společnost na různé frakce, jako je pravice a levice, konzervativci a liberálové apod. Tato taktika svalování neutěšeného stavu společnosti jednou na levicové vlády, jednou na pravicové vlády a vždy současně na předchozí období reálného socialismu (zcela ignorujíc nepochybnou skutečnost, že v mnoha dalších zemích není stav o mnoho lepší, včetně spokojenosti obyvatel a o naši formu socialismu tam ani nezavadili) relativně úspěšně pomáhá zastírat podstatu problémů.

   Pokud existuje takováto roztříštěnost a neexistují pozitivní vize (negativních je dost), lze přepokládat, že dosažení jakékoliv pozitivní změny za takovýchto podmínek bude velmi obtížné. Situace mně připomíná slavný výrok klasika: „Žena neví, co chce a nepřestane, dokud toho nedosáhne.“

   Protože je mínění mnoha lidí dost ovlivněno některými dle mého názoru mylnými, ale obecně tradovanými názory, věnuji následující část jejich zpochybnění či vyvrácení.

Někdo má dost peněz a tak už nepotřebuje získávat další, natož nezákonným či neetickým způsobem. Proto je lepší nechat u vesla staré „zloděje“, protože ti už mají peněz dost a nemají zapotřebí získávat další peníze nezákonným či neetickým způsobem. Případně dopomoci k veslu bohatým, protože ti již mají „nahrabáno“.

   Toto prostě není pravda a nemá to opodstatnění v žádných známých skutečnostech. Smyslem života některých lidí je vydělávat peníze a získávat či rozšiřovat moc (peníze a moc jsou vzájemně zástupné energie). Množství vydělaných (vhodnější výraz je v tomto případě spíše jakýmkoliv způsobem získaných) peněz je pro ně mírou jejich životní úspěšnosti. Příklad ze sportu – v tenise za stavu 5:0 a 40:0 jsou ochotni se do krve hádat o sporný míč, který ještě dopadl na druhé straně kurtu, kam nemohli vidět. Tito lidé chtějí získat každý míček, každý fifteen. Tito lidé nikdy nebudou mít dost peněz, aby neměli zájem vydělávat další, nikdy nebudou mít dost moci, aby nechtěli další. Jsou určité výjimky, které (jak se říká) potvrzují pravidlo, ale takto výjimeční lidé se v podstatě nikdy nedostávají do vrcholných funkcí v politice. Aby nedošlo k nedorozumění, řeč je o profesionálních politicích, a ne o normálních lidech, kteří nebývají takto postiženi, ale ti nemají v současném politickém systému (tzv. demokracii) šanci se prosadit.

Ti, kteří vydělávají hodně peněz, „živí“ ze svých daní (případně dalších odvodů) ty, kteří vydělávají méně.

   V současné době je produktivita práce na takovém stupni, že tzv. nadhodnota, kterou někteří pracovníci vyrobí, výrazně převyšuje jejich odměnu za práci a tato nadhodnota je pak přerozdělována v průběhu dalšího putování potravin, výrobků nebo energie na místo spotřeby i ve prospěch těch, kteří vydělávají většinou podstatně více než ti, kteří tvoří skutečné hodnoty, tj. nepodílejí se jen na jejich přerozdělování. To znamená, že jejich příjem je vyšší díky tomu, že se podílí na přerozdělení hodnoty, kterou vyrobili ty „opovrhované, nevzdělané, od státu zajištění očekávající“ socky, na které oni pracovití a vzdělaní musí vydělávat.      

   Důkladnější popis je uveden v mém článku „Cílem je zaměstnat mysl lidí zástupnými problémy, aby se nesnažili pochopit podstatu“.

   Tím nechci nijak zpochybňovat význam práce některých lidí z této skupiny více vydělávajících, ale jen upozornit, že velikost jejich výdělku je v mnoha případech zcela závislá na přerozdělení nadhodnoty vyrobené těmi méně vydělávajícími. Na druhé straně nelze zapomenout ani na to, že existují rovněž lidé, jejichž způsob získávání finančních prostředků se dá označit jednoznačně jako parazitický a vyskytují se napříč celým spektrem společnosti.

Změnou vládnoucí strany v zaběhnutém systému převládajících dvou či tří stran se může změnit něco podstatného. 

   Je pravdou, že tento názor v poslední době už poměrně značně ztrácí své zastánce. Přesto hrou na levici a pravici a svalování viny za současnou neutěšenou situaci na dnes či dříve vládnoucí stranu se zabývá stále dost lidí. Není pochyb, že se na tom podílejí podstatnou měrou novináři, různí publicisté a politologové, kteří to mají v popisu práce v rámci systému „rozděl a panuj“. Bohužel i někteří inteligentní a sečtělí lidé se nechávají strhnout k této hře a dokonce s patřičnou mírou pro mě někdy až nepochopitelné nenávisti se přidávají k vrhání špíny na tu druhou stranu. Přitom je to v podstatě všude na světě v tak zvaně demokratických státech stejné. Volby nic nerozhodují, pokud se tedy  nepohybujeme v rovině – kdo se zrovna obohacuje na úkor občanů – voličů.

Jde jim jen o to, jak vydělat co nejvíce peněz. 

   Toto tvrzení je rovněž běžně tradovaný omyl. Moc je stejně silná a nebezpečná droga, jako ty nejtěžší drogy a dobrovolně se jí málokdo dokáže vzdát. Stejně jako se alkoholik z vlastního rozhodnutí sám a dobrovolně málokdy vyléčí ze své závislosti. Proto se jeví některé věci prostému člověku nepochopitelné. Většina lidí ví z vlastní zkušenosti, jak i slušní a hodní lidé se pod vlivem moci mění a často se jedná o moc relativně bezvýznamnou, jakou je například moc hlavního vedoucího na dětském táboře. 

   Druhou součástí omylu je to, že jim jde jen o jejich peníze. V současné době totiž už ani nejde tolik o jejich peníze (v této úvaze jsou zahrnuty víceméně pouze tak zvané globální elity), protože těch mají opravdu dost, ale jde o naše peníze. Hybným momentem není jejich zbohatnutí, ale naše zchudnutí. Systematická likvidace střední třídy a vytvoření co nejširší třídy lidí, kteří jsou plně závislí na každodenní práci a výdělku. Strach z nedostatku a závislost na systému jsou z jednoho zorného úhlu cílem mnoha různých vzájemně se doplňujících akcí a operací a z jiného zorného úhlu prostředkem k dosažení absolutní moci nad lidmi.

   Osobně spatřuji velké (možná největší) nebezpečí v jednom velmi významném aspektu. Zatímco globální elity mají naprosto jasný cíl a vizi a nepochybuji, že i velmi sofistikovaně zpracovanou včetně všech možných plánů A, B a C vedoucích k jejímu dosažení, tak na druhé straně panuje velmi silná názorová roztříštěnost, jejímž v podstatně jediným sjednocujícím prvkem je odpor k vizi globálních elit a zavedení NWO. Osobně k tomu považuji za nutné připomenout, že nevidím zásadní problém v celoplanetární vládě a novém celospolečenském uspořádání, ale v tom, kdo a s jakými úmysly bude tuto vládu vykonávat a čemu a komu bude nový světový pořádek sloužit.

   Zdá se mi, že se s určitou mírou despektu díváme na arabský a muslimský svět a na jejich představy o optimálním uspřádání společnosti, ale oni mají na rozdíl od nás jeden sjednocující prvek, a to je islám.

   Když se porozhlédneme po internetu na různé články, blogy a diskuze, tak existuje velmi široká škála zejména ekonomických, případně sociologických názorů, které jsou  často až nenávistně rozporné. A to se ještě snažím pominout vzájemné primitivní nadávání a osočování těch, kteří se hrdě hlásí tu k pravici, a tu k levici.

   Základní nedostatek prolínající se velkou většinou těchto teorií je buď absolutní neřešení otázky, jak tyto „nové“ systémy prosadit, nebo je tato otázka řešena s poměrně vysokou mírou nereálnosti v současných podmínkách.

   Když pohlížíme do dějin, a to nejen naší vlasti, ale i celosvětových, zdá se mi zřejmé, že úspěšnost dané země a systému moci se odvíjela především od toho, kdo tuto moc vykonával, případně jaká byla kvalita lidí podřízených této moci. Soudím, že i pohled na dnešní situaci ve světě tento názor víceméně potvrzuje.

   Ideálním stavem by bylo, aby výkon příslušné funkce ve státním aparátu vykonával člověk, který je moudrý, nejde mu o moc a peníze a je alespoň částečně odborníkem v oblasti, ve které svoji funkci vykonává. Bohužel v systému zvaném eufemisticky demokracie, který existuje v tak zvaně západních zemích, je takováto možnost již z principu v podstatě vyloučena. Ve velké většině případů takovýto člověk nevidí žádný důvod, proč by se o takovouto funkci za stávajících podmínek snažil a ani nemá pro toto prosazení odpovídající vlastnosti. Pokud se tam shodou mimořádných okolností takovýto člověk přece jen dostane, tak obranný mechanismus systému ho buďto semele anebo vyloučí. Netvrdím, že toto je nějaká nová objevná myšlenka, ale pouze se snažím upozornit na to, co považuji za neuralgický bod všech našich úvah o možných změnách.

   Pokud se nepodaří zajistit, aby se na významné funkce dostali lidé dostatečných morálních a odborných kvalit, tak je podle mého názoru otázka druhu a formy společenského a ekonomického systému skutečně až druhotnou záležitostí.

   Z tohoto důvodu se i tímto článkem snažím upoutat koncentraci pozornosti na řešení tohoto dle mého názoru ústředního problému. Pokud by se podařilo prosadit na rozhodující místa lidi výše uvedených kvalit, tak jsem přesvědčen, že v jejich schopnostech by bylo zvolit systém, který by byl optimální pro společnost daného státu s přihlédnutím ke všem vnitřním i vnějším podmínkám existujícím v dané době.

   Nemyslím, že by řešení této základní otázky bylo jednoduché, ale je nejvyšší čas ho hledat a koncentrovat na něj naši pozornost, abychom se opět po čase nedivili, kdopak nám to po další předpokládané (ale pravděpodobně již ne zcela sametové) revoluci vládne. Přitom nepochybuji, že charismatičtí vůdci, kteří se však morálkou nijak neliší od těch dnešních, jsou již připraveni.

   To, co jsme do současnosti sledovali, je možno přirovnat k šachové hře, kdy velká většina lidí byla schopna vnímat tak maximálně tahy pěšcem a případně i důvody pro ten který tah. Ti vyspělejší byli schopni vnímat i tahy koněm či střelcem. Postavení a tahy vyšších figur a jejich smysl už vnímali jen zasvěcení. Existující běžné návrhy na úpravy či zdokonalení funkce společnosti jsou návrhy na úrovni toho, zda táhnout pěšcem z C3 na C4 nebo C5 na levé straně šachovnice nebo pěšcem z F3 na F4 nebo F5 na pravé straně šachovnice. Velmi odvážné a nekonformní názory navrhují dokonce táhnout koněm či střelcem.

   Je však poměrně pravděpodobné, že příští vývoj bude vypadat spíše tak, jako když někdo přijde a strhne ze stolku (znamenajícího svět) šachovnici a zůstanou na něm jen některé figurky, ale nebude šachovnice, nebudou fungovat žádná známá pravidla, žádný známý algoritmus. Jak se připravit na tuto situaci? Je otázkou, jaké vytvářet modely společnosti pro takovouto situaci. Zdá se, že neexistuje východisko.

   Jediným východiskem dle mého názoru je zajistit, aby se na odpovídající řídící funkce dostali moudří lidé, kteří nejsou závislí ani na moci ani na penězích a nebezpečí vytvoření takovéto závislosti je u nich minimální a přitom jsou alespoň do určité míry odborníky v některém segmentu rozhodovací pravomoci.  Oni pak musí zpracovat a navrhnout optimální řešení, které bude vycházet z podmínek existujících v té době. To znamená, že navržený systém nutně musí vycházet i z úrovně lidí v daném místě a době a jejich schopnosti navržený systém akceptovat a realizovat. Zároveň by takovýto systém měl umožňovat rozvoj lidí a tím i rozvoj systému.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 4] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
07. 05. 2021:

Sociolog Petr Hampl: "Ať se snažíte, jak se snažíte, pořád žijete ve strachu. Agresivní dav sestávající z byrokratů a intelektuálů se může v příští minutě otočit proti vám. Dnes je to Hamáček, zítra to může být Fiala, Pekarová nebo Bartoš. Každý žije ve strachu. Nikdo si nemůže dovolit ukázat nedostatek horlivosti. Svým způsobem je to varování podobné tomu, jako když byl v 50. letech občas popraven nějaký příslušník politbyra. Všichni to vidí a nikdo si nemůže být jistý. Nekřičíš dost hlasitě? Neurážíš prezidenta vlastní země dost agresivně? V příští minutě můžeš být označen za zrádce ty..."

Celý článek...


06. 05. 2021:

Vidlák: "Existuje jen jedna jediná vyšetřovací verze. Že to odpálili ti agenti. Až na to, že existuje celá řada podverzí. Jestli měli komplice, jestli to ten komplic neudělal celé sám, jestli se druhým výbuchem nezametaly stopy, jestli se na tom nepodíleli majitelé Imexu... Chyběla ostraha, ba dokonce i ploty chyběly. BISce takový šlendrián celá léta vůbec nevadil. Tři lidé ten výbuch přežili, ale žádný Kroupa ani Kundra ani pravdomluvná ČT, nikdo s nimi neudělal žádný rozhovor. Jakoby neexistovali. Nebo by říkali věci, co se nehodí do krámu.
Když Hamáček říkal, že Vrbětice odpálili Rusové a my měli pochybnosti, tak jsme se od pravdolásky dozvěděli, že ministrovi vnitra/zahraničí se přece musí věřit. Když teď Hamáček říká, že v Moskvě handlovat nechtěl, tak jsme se od pravdolásky dozvěděli, že se mu nesmí věřit vůbec nic. Pro Babiše to platí stejně.
Informace o Vrběticích je přísně tajná, že se nesmí zveřejnit žádné podrobnosti z vyšetřování. Aby náhodou prostý lid něco nevykecal. Ale není dost tajná, aby z ní neunikaly zajímavé informace tu ke Kundrovi, tu ke Kroupovi. A nikoho to netrápí. Nikdo nekřičí, že tajné služby mají někde uvnitř krtka, který když může vynášet novinářům, možná vynáší i někam jinam...
"

Celý článek...


21. 04. 2021:

Na začátku byl požár: Ze zprávy HSZ o zásahu ve Vrběticích: "Po příjezdu jednotek HZS Zlínského kraje na místo události (sklad č. 16) provedla první jednotka HZS ZLK Slavičín průzkum ze severní strany hořícího objektu. Vzhledem k nepravidelným výbuchům nebylo možné provést průzkum i uvnitř objektu a bylo rozhodnuto o ústupu. Tato jednotka také pořídila zřejmě poslední fotografii tohoto skladu ještě před výbuchem."

Celý článek...


20. 04. 2021:

Vidlák: "Něco podobného jsem řekl v případě amerických voleb - Trump bezprecedentně zpochybnil volby a proto musí následovat další bezprecedentní krok, jinak bude odejít, odepsán a časem i umlčen. Teď to říkám i v případu Vrbětice - bezprecedentním způsobem byly rozvráceny vztahy s Ruskem. Bezprecedentním způsobem se posunulo zahraniční směřování naší země. Bezprecedentním způsobem o nás bylo rozhodnuto na dlouhá léta dopředu. Pokud nebude následovat stejně bezprecedentní zveřejnění důkazů, bude Babiš prostě a jednoduše nezvolen, pak odejít a pak možná i zničen. A stejně jako v případě Trumpa tomu bude hodně lidí tleskat. A rovnou říkám, že si vůbec nejsem jistý, jestli vůbec lze dodat dostatečně neprůstřelné důkazy, aby to veřejnost víceméně uspokojilo.
Podle mě žádné důkazy zveřejněny nebudou. Jen nám předhodí něco k věření. Jako v případě Skřípala.
"

Celý článek...


19. 04. 2021:

Senátor Jaroslav Doubrava: "Náhle obvinit nějaké agenty po 7 letech od výbuchu? Bylo využito prefabrikátu zpravodajských služeb. V politickém světě je normální, že zpravodajské služby připravují do zásoby různé prefabrikáty obvinění, aby byly ve vhodný okamžik využité k prosazení určitých zájmů. Monitorují se hovory zájmových osob, sledují tzv. zájmové osoby, cizí diplomaty, aby podle potřeby mohli být tito lidé obviněni z podvratné činnosti...
Vezměte si tu politickou tragédii, kdyby Rusko souhlasilo s velkorysými dodávkami Sputniku V, po kterém volá a chce většina našich občanů. To by Rusko bylo najednou andělem, ne klubkem teroristických zmijí. Proto připravený scénář byl spuštěn právě teď.
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!