Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 24. 06. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Thúkidides:
Impérium se nakonec stává chorobou. Právě ta zabila Athénskou demokracii.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 3066x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2475x)
Párové duše
(01. 02. 2019, 2422x)
Věřte ve svou jedinečnost
(27. 07. 2018, 2248x)
Co je pro naše dobro
(24. 08. 2018, 2056x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Šamanismus

* Deváté je nebe (1.)


Převzato (Šamanská jurta & kulturní týdeník A2) - Šamanismus - 02. 10. 2007 (4588 přečtení)

Díky Šamanské jurtě jsme získali k publikaci obsáhlý rozhovor se šamankou Ludmilou Karaoolovnou Ojun, pocházející z jihosibiřské Tuvy. První část tohoto rozhovoru najdete v tomto článku.


Setkání se sibiřskou šamankou

Ludmila Oyun

Do obce Žabonosy vjíždí malý červený vláček se dvěma vagóny. Vystupuje z nich několik cestujících a míří na nedaleký pozemek, na němž stojí skutečná jurta. Nedaleko ohrady, kde se pasou krávy a kozy, se prochází Ludmila Karaoolovna Ojun, šamanka z jihosibiřské republiky Tuva, která tu již měsíc vede semináře, dělá rituály a učí věštit. O chvíli později sedím naproti ní na dřevěné lavici v jurtě, popíjím čaj s kravským mlékem a ptám se:

Jak jste se stala šamankou?

Bylo to před sedmi lety. Můj muž si našel jinou ženu. Zůstala jsem bez prostředků se dvěma dětmi, třetí dítě – dcera žila tou dobou již ve Francii. Tehdy jsem pracovala jako učitelka, ale plat byl na uživení příliš nízký a peníze jsem navíc dostávala s velkým zpožděním. Byla to bezvýchodná situace. Začala jsem „bláznit“.

Jak to vypadalo?

Navštěvovali mě duchové. V noci ve snech i za bílého dne. Chtěli, abych se stala šamankou. Nějakou dobu jsem to odmítala, ale pak jsem jednoho večera uviděla v televizi reklamu, že se otevírá šamanská škola. Rozhodla jsem se a hned se na příslušnou adresu vypravila.

Bylo hodně zájemců?

Desítky. Bylo to pochopitelné. Sovětský svaz se rozpadl a šamanismus už nebyl zakázaný. Navíc, ta reklama byla v televizi a tu sleduje hodně lidí. V Tuvě je velká nezaměstnanost a téhle výzvy se chytil kdekdo. Z těch desítek zájemců bylo vybráno celkem 19. Výběr byl přísný – náš učitel nám měřil puls a ptal se, jestli v našich rodinách byli předci, kteří se šamanismem zabývali. Měla jsem štěstí – vybral mě. Do školy tuvinského šamanismu jsem nastoupila 1. května roku 2000.

Jak dlouho výuka trvala?

Rok. Náš učitel nás učil vždy o sobotách a nedělích, kdy měl každý z nás volno. Nakonec jsme výuku absolvovali jen čtyři – ostatní postupně odpadli. Bylo to řízení duchů, že jsem se do školy dostala. Už nikdy víckrát by se tahle příležitost nezopakovala. Bylo to poprvé a naposledy, co takováhle škola existovala. Můj učitel už nikdy potom neučil.

Proč učil tenkrát?

Šlo vlastně o dům, do kterého vložil své peníze. Abyste rozuměla: V té době se zakládala v hlavním městě Tuvy – v Kyzylu – šamanská centra. První se jmenovalo Chattyg Taiga (Větrná Tajga) a jeho zakladatelem byl můj učitel. Působilo v něm zpočátku několik šamanů, ale Kenin Monguš Lobsan, historik, etnograf a spisovatel, který se o oficiální rozšíření šamanismu v Tuvě zasloužil, měl za to, že bude lepší založit ještě jiné centrum a nazval je Tos deer (Devět nebes). Byl to poněkud mocenský boj, při kterém šlo zároveň o vlastnictví domu, kde centrum Chattyg Taiga sídlilo. Můj učitel se ho nechtěl vzdát a Kenin Monguš se rozhodl, že ho získá pomocí soudů. Aby můj učitel o dům nepřišel, musel prokázal nějakou činnost centra. A tak založil školu. Jak už jsem říkala, zájem o ni byl veliký.

Mluvila jste o tom, že se váš učitel zájemců o studium ptal, zda jsou v jejich rodech nějací šamani. Jak to bylo u vás?

V mateřské linii jsem objevila prabábu jménem Ondar Daryjmaa, která žila v místě zvaném Ustuu-Iškin. Dělala pohřební obřady 7. a 49. dne, rituály u pramenů a posvátných stromů. Matka mi vyprávěla, že když jí bylo osm let, viděla obřad, kdy za prababičkou přišla nemocná žena se svými příbuznými. Rituál se konal u pramene a poblíž něho šamanka přivázala ke stromu svoji šedivou kozu. Potom udělala z mouky a vody rybu, připevnila ji nitkou k větvi a spustila do vody. Čas od času při obřadu nutila kozu, aby mečela, neboť prostřednictvím ní navracela ztracenou duši nemocné ženě.

Také z otcovy strany jsem objevila prabábu Dalmaštaj, která dělala obřady v Ejpit-cheme. Zapalovala ohně a rozdávala účastníkům rituálu vařená střeva.

Co všechno vám váš učitel sděloval?

Co sám znal. Mluvil o starých šamanech. O tom, jak dělat ochranné figurky. Odhalil nám řadu tajemství. Ukazoval, jak vést rituály. Otevřel nám třetí oko – schopnost vidět. Učil nás odvádět duši zesnulého na „onen svět“, což je nejtěžší.

Co se stalo, když byla výuka u konce?

Vybral silné, dobré místo, kde nás, své žáky, posvětil a učinil z nás skutečné šamany. Rozdělal oheň, položil obětiny duchům a požehnal nám.

Jaké to bylo, když jste při svém prvním samostatném obřadu odváděla ducha zesnulého do země mrtvých?

Měla jsem strach. Byla jsem zrovna na návštěvě v Mongun-tajze. Zemřel tenkrát bratr šamana a ten odmítl obřad vykonat. Obrátili se na mě, protože věděli, že jsem v kontaktu s duchy, a prosili mě, abych své poslání přijala. Souhlasila jsem pod podmínkou, že u toho bude šaman, aby mě pohlídal.

Rozdělala jsem oheň a hranici otevřela. Začala jsem ducha zvát. Přišel. Uviděla jsem, jak sedí v plamenech a drží si hlavu. Viděla jsem, že někoho zabil. Řekla jsem, co vidím, a šaman souhlasil. Zeptala jsem se ducha, kdo mu vzal život. Odpověděl. Jméno jsem pak vyslovila nahlas a šaman přikývl. Potom jsem mu do plamenů podala jídlo. Když se najedl, položila jsem do ohně cigarety. Zakouřil si a zmizel. Když jsem se probrala, šaman přihlížejícím sdělil, že jsem mluvila pravdu. Od té doby vím, že mohu dělat pohřební rituály sama.

Jakým způsobem léčíte?

Zpívám léčivé písně algyše. Také bubnováním a vykuřováním artyšem (jalovcem). Existuje celá řada způsobů, jak někomu pomoci. Vzpomínám si, že mě pozvala jistá žena z vesnice Aryg-uzuu, abych léčila jejího nemocného chlapce. Tenkrát chodil do 8. třídy. Při obřadu jsem pořád viděla hada. Musela jsem rituál několikrát zopakovat a nakonec jsem hada vyhodila paličkou. Chlapec se pak přiznal, že v létě našel hada a utýral ho k smrti. Po mém obřadu se uzdravil, ale matka mu pořádně vyčinila…

Jedním z nejčastějších obřadů v Tuvě je očištění bytu nebo domu. Jak se to dělá?

To záleží, co mi moji duchové řeknou. Obvykle musí majitel domu připravit jídlo – oběť. Bílé jídlo. Je to mléko, sýr, bílé pečivo. To pak sežehnu buď v kamnech nebo v ohništi. Zapálím jalovec. Zpívám píseň. Bubnuji. Potom už záleží na tom, co v domě vidím… a podle toho jednám.

 

Vzpomenete si na nějaký případ?

Jedna mladá žena mě poprosila, abych očistila její byt ve vesnici Bora-tajga. Na místo jsem dorazila pozdě a potřebovala jsem přespat, než se pustím do práce. Byl to neveliký dům – ona spala s dcerou v jedné posteli, já ve druhé.

Začala jsem usínat a vtom jsem před sebou uviděla černou kočku. Třikrát jsem na ni plivla a kočka zmizela. Po chvíli se však ze stejného směru ke mně začaly natahovat černé ruce. Vyskočila jsem z postele, rychle si oblékla šamanský plášť, vzala buben a začala očišťovat místnost. Ve tři hodiny ráno se na dveřích objevila podivná žena. Pokračovala jsem v obřadu, až také zmizela. Rituál jsem završila až ráno.

Ukázalo se, že bývalá majitelka domu skonala a její ostatky ležely uvnitř dva měsíce, aniž by o tom kdo věděl. Po smrti se proměnila v diiren, zlého ducha. Protože zemřela těžce, nedávala pokoj nové rodině, která se přistěhovala. Dům jsem ještě jednou očistila dýmem za cinkání zvonečku, protože zlí duchové nemohou slyšel jeho zvuk. Ducha jsem nakonec vyhnala a dopravila tam, kam patří.

(Konec první části)
Připravila Pavlína BRZÁKOVÁ
Autorka je etnoložka a šéfredaktorka časopisu Regenerace
Foto Pavlína Brzáková

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
09. 06. 2021:

Sociolog Jan Keller: "...Jistě, člověk může změnit názor v řadě věcí. Jestliže se během doby změní situace, pak jsou takové změny pochopitelné a logické. Ale islamizace byla v době, kdy panu Bartošovi nevadila, pro Evropu právě tak vražedná jako nyní. Naprosto nic se na její hrozbě nezměnilo, spíše se stala ještě aktuálnější. Jestliže šéf Pirátů v tak zásadní věci přesto svůj názor změnil, můžeme očekávat, že pokud se dostane k moci, změní ho bez jakýchkoliv výčitek svědomí znovu. Začít tvrdit o černé, že je bílá, je přece tak jednoduché...
...Pokud se Piráti k moci dostanou, budou muset hledat zdroje státního rozpočtu. Nevím, kde je hledat budou. Jsem si však jist, že prosadit daň z nemovitosti je snadnější, než zrušit daňové ráje, nebo snížit objem dividend, které velcí zahraniční investoři odvádějí z naší země. Nemohu vědět, zda se Piráti budou snažit daň z nemovitostí skutečně prosadit. Ale vím, že pokud chtějí mít po volbách takovou sílu, aby ji prosadit mohli, musejí před volbami tvrdit, že ji prosadit v žádném případě nechtějí...
"

Celý článek...


07. 06. 2021:

Jana Zwyrtek Hamplová: Přála bych si… aneb "2000 slov dnes" od obyčejné ženy
...Přeji si toho hodně. Ale měla jsem pocit, že doba na 2000 slov je zase tady. Tak jsem je zkusila po svém napsat. Protože je slýchám kolem sebe, jen se nevysílají.

Celý článek...


07. 06. 2021:

Petr Anderle: "V listopadu 1989 lidé sice dali najevo, co nechtějí, ale netušili, že si vzniklou svobodu nebudou umět uhlídat a rozvíjet. Zejména když otevřou pole působnosti komunistům s převlečenými kabáty a špatně vzdělaným politikům, vydávajícím se za obhájce zájmů národa z levé či z pravé strany. Výsledek? Nemáme ani autentickou levici, ani autentickou pravici. A jak bychom je obě potřebovali.
A tak se může stát, jak mnozí populisté tvrdí, že „jsme si v roce 1989 svobodu těžce vybojovali“. To by mě zajímalo, jak tito lidé, kteří podporovali nesmyslný vznik krajů, zákonů, při nichž může například senátora zvolit méně než deset procent oprávněných voličů, neuvěřitelný nárůst byrokracie a počtu státních zaměstnanců, desítky podivných privatizací (nejen podivných, ale často i podvodných), o tyto „svobody těžce bojovali“...
"

Celý článek...


24. 05. 2021:

Advokát Miroslav Kříženecký: "Já si myslím, že tento národ si zaslouží prezidenty typu Kocáb. Vždyť je to jedno. Jestli ten člověk bude usilovat o to, abychom se stali já nevím kolikátým státem Spojených států amerických... mně to je jedno. Mně už to je jedno! Mně je za týden 75 let. Ale pláču, protože tady mám vnuky. Mám tady mladé lidi, na kterých mi moc a moc záleží. A je to tragédie tohoto národa, že by vůbec někdo volil tohoto člověka, který z hlediska odchodu vojsk zkazil všechno, co se zkazit dalo. No tak proboha živého... Bylo krásné, jak ho oslavovali. Mně se to tak líbilo! Rusům se to ale líbilo také. Hrozně moc!
A víte, to, co se píše o tomto národu, že se po Bílé hoře dobrovolně připojil k Rakousku, v 39. roce se dobrovolně připojil k Hitlerovi, po 45. se dobrovolně připojil k Sovětskému svazu, no a v 90. roce se dobrovolně připojil ke Spojeným státům... Tak o co jde...
"

Celý článek...


19. 05. 2021:

Sociolog Jan Keller: "Ve skladech (ve Vrběticích pozn.red.) se po dlouhé roky skladovaly části protipěchotních min, které se Česká republika zavázala v Ottawské úmluvě z roku 1999 kompletně zlikvidovat během čtyř let, tedy do roku 2003. Příslušný soud prohlásil, že v areálu byla uložena pouze nepoužitelná těla protipěchotních min bez výbušné nálože a bez spouštěče. Na tento rozsudek se odvolal premiér Babiš při interpelaci ve Sněmovně 6. května. Takže pan premiér, sám úspěšný podnikatel, nám tvrdí, že je úplně normální, když si soukromá firma pronajme od státu rozsáhlé skladovací prostory a po dlouhé roky platí nájem za to, že v nich může opečovávat mimo jiné tuny naprosto nepoužitelného šrotu. Toto harampádí nemůže ani vyvézt, ani jakkoliv jinak uplatnit. Není to divné ani soudu, ani vládě a už vůbec ne opozici. Naštěstí můžeme ve volbách nedůvěryhodnou vládu odmítnout a zvolil si Piráty, kteří nám budou tvrdit totéž co Babiš s Hamáčkem...
Já si myslím, že by bylo řešení, pokud by všichni aktéři Velké vrbětické lži na sebe podali navzájem trestní oznámení a šli si to odsedět. To bych pak, na rozdíl od Pirátů, upřímně věřil, že žijeme v právním státě."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!