Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 22. 06. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
Tiskový mluvčí George Bushe:
V prezidentské debatě můžete říct cokoliv chcete a bude to slyšet 80 milionů lidí. Pokud reportéři později zjistí, že kandidát nemluvil pravdu - no a? Bude to číst 200 lidí, možná 2 tisíce nebo 20 tisíc lidí.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 3059x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2472x)
Párové duše
(01. 02. 2019, 2416x)
Věřte ve svou jedinečnost
(27. 07. 2018, 2245x)
Co je pro naše dobro
(24. 08. 2018, 2052x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Víra

* Proč žít v těle


Jaroslav Macháček - Víra - 31. 03. 2009 (4389 přečtení)

Karel Makoň

    Zanedlouho začnou další křesťanské svátky, Velikonoce. Začnou Popeleční středou. O té jsem psal již loni (můžete to najít ve starších článcích). Nyní chci napsat něco opět o důležitosti života v těle. Často zmiňuji, že Karel Makoň toto často zdůrazňoval, aby si lidé uvědomili, že život je dar a tak bychom se s ním měli naučit jako s darem zacházet. Tuto ukázku jsem našel v knize Umění následovat Krista, kterou K. Makoň sepsal pro naše poučení. Předávám slovo autorovi:


       Cituji: „Pravil jsem, že sv. Josef a Panna Maria se starali o Ježíše a že jejich péče představuje péči, kterou má člověk věnovat svému nově se zrodivšímu věčnému, zatím jen vnitřnímu životu. Teď na vás chci, abyste byli oddáni těm, kteří vám i nepřímo umožňují rozvinout život. A kdo jsou těmi, kdo o něj pečují? Vždyť jste jimi právě též vy, každý z vás sám. I to je pravda. Chybí vám však zatím vědomí oné jednoty mezi dosahovaným, dosahujícím a do­sažením, kterou zatím nemůžete vidět. Vy jste v každé fázi vývoje Ježíšem, o kterého se musíte starat. Nejsou dva nebo více životů vedle sebe. Není život Panny Marie a sv. Josefa na straně jedné a život Ježíšův na straně druhé, nýbrž je jen jeden proud života, který se skládá z mnoha součástí. My je při nynějším svém způsobu chápání považujeme za vzájemně oddělené, a to je pohled na věci, užitečný jen pro život na tomto světě, jakožto přípravu pro život věčný. Ježíš Kristus, jak se praví, za nás zemřel na kříži, aby nás svou smrtí vykoupil.    

       To je pravda jen potud, pokud jsme schopni ho následovat až na kříž. Nikdo, kdo ho nenásleduje, není a ani nemůže být jím spasen, tj. převeden do věčného života. Ježíš Kristus také za nás a kvůli nám se narodil v Betlémě, prožil v Nazaretě mládí, vstou­pil do Jordánu, přemohl satana na poušti, pozval k sobě své učed­níky a potom zval všechny, kteří byli obtíženi a slíbil jim, že je občerství, budou-li ho následovat. Možná, a je to velmi prav­děpodobné, že učedníci následovali Ježíše proto, aby sami pro se­be došli spasení. Ježíš trpěl toto jejich sobectví, neboť věděl, že nevědí, co vlastně činí, že na sobě se učí dobývat království Boží pro ostatní, kteří přijdou za nimi a po nich.           

       Každý z nás má všechny povinnosti vůči věčnému životu, protože mu vděčí za všechno dočasné, protože všechno dočasné je z ně­ho odvozeno, a jen do té míry, do jaké tyto své povinnosti plní, do takové je vyváděn ze svého stavu nevědomosti.           

       Bláhový člověk praví: "Kdybych já měl takové neodbytné nutkání být v tom, co je mého věčného Otce, to by se mi to šlo kupředu! Protože však mám ještě jiné, naléhavější starosti a kromě toho mnoho svodů, mnoho toho chci na tomto světě užít, je můj stav takový, že bych si chtěl zajistit život věčný, ale nerad bych něco slevil z toho, co chci, v tomto světě, nerad bych se něčeho vzdal, co v tomto světě mám."           

     Tento člověk by se měl dát poučit smyslem věty "byl jim oddán".           

     Ježíš dobře věděl, že člověk není schopen od začátku nic ne­mít a po ničem netoužit. Měl by však umět těchto tužeb správně využít pro život věčný. Dítě si také hraje jen proto, aby si zah­rálo. Má požitek ze hry. My se ve své nevědomosti podobáme dítě­ti. Dítě neví, že si hraje proto, aby se naučilo dělat užitečnou práci dospělých. Předpokládejme tedy, že i my si svým způsobem hrajeme jako děti, že děláme něco, o čem nemůžeme říci, jaký to má konečný nejvyšší smysl. K čemu by nám také bylo dobré, kdybychom chápali, jaký vyšší smysl má ta nebo ona událost, ten nebo onen vztah, prostředí, doba, poměry, v nichž žijeme? Něčeho jiné­ho je nám zapotřebí, jak nám radí Ježíš. Být oddán svému prostře­dí a poměrům, ve kterých žijeme, v tom smyslu jako on.             

       Než se pustím do vysvětlení této oddanosti, nemohu si ušet­řit jednu poznámku. Uskuteční-li člověk vnitřně něco z ohromné zásobárny vědění, která je pro nás připravena, první jeho reakcí je, že toto vnitřní, které je tak čisté, tato radostná zvěst, že se v člověku narodil věčný život, jsou tak důležité, že celý os­tatní svět je proti těmto hodnotám malý, nečistý, malicherný, zbytečný. Proto se odvrací od světa, utíká z něho, není schopen mu být poddán, bouří se proti němu, proti tomu, co v jeho očích představuje od té chvíle částečného poznání, nevědomost, tmářství a klam. Nejraději by byl jen v tom, co je jeho Otce, tj. obíral se věčným životem, jeho příznaky, jeho tichou přítomností uprost­řed hlučícího davu. Učiní-li tak, s hrůzou zjistí, že požehnání, které zažil, bylo jedinečné povahy, že je neopakovatelné, že je z ráje, ve kterém se na chvíli ocitl, nemilosrdně vyhnán zpět do toho temného, tupého světa. Smíří-li se se svým vyhnanstvím, zbu­de mu jen krásná vzpomínka, která se nedá ani vyprávět, protože lidé, kteří takovou zkušenost neměli, nad ní kroutí nedůvěřivě hlavou. Nesmíří-li se se svým vyhnanstvím, začne trpět, nemá nik­de klidu, nemá nikde stání, hledá a za velkých obtíží a po velkém trápení nelézá další stopy, znovu trpí atd. Chybí mu jedno, na co Ježíš kladl důraz svými třiceti lety vývoje. Nemohl klást na nic většího důraz, než právě na oddanost prostředí, ve kterém žil a od kterého se nechtěl v ničem lišit.           

       Ježíš od začátku vychovává k harmonickému postupu, a na vyš­ším stupni nám ukazuje tutéž harmonii, ale ve vyšší poloze. Trpí za nás, abychom my nemuseli trpět. Jde za nás, abychom ho mohli následovat. Není kroku, kterého by neudělal před námi.             

       Co Ježíš prožíval v mládí, to bylo oním osvědčováním se v malém, o kterém na několika místech, nejvýrazněji v podobenství o hřivnách, řekl: "Neosvědčí-li se kdo v malém, neosvědčí se ani ve velkém, osvědčí-li se kdo v malém, osvědčí se i ve velkém." Necitoval jsem tím přímo jeho slova, ale smysl jeho zacházení s apoštoly, kterým napřed dával úkoly na nich samých, když je zval, aby ho následovali, později úkoly na jiných a nakonec úkoly všeobecného dosahu.           

       Stačí přijmout za svou obecnou zásadu, že lidský život je výsledkem vývoje, který půjde dále, a tomuto dalšímu vývoji může jednotlivec napomáhat vědomě nebo nevědomě. Zásada zní: "Budu to­muto vývoji napomáhat vědomě". Z toho pak vyplývá, že svůj lidský život nebudeme považovat za podivuhodnou snůšku náhod a souvztaž­ností, nýbrž za prostředek, pomocí něhož jako celku, nikoliv tedy jen některou jeho částí, se můžeme přiblížit k cíli, za kterým všichni ostatní míří nevědomě, k věčnému životu.            

       Není-li náhodné, že žijeme ve světě, který potřebuje i naší světské pomoci, pak tuto světskou pomoc světu bychom měli vědomě vykonávat jako pomoc, která dopomáhá věčnosti, aby se prosadila v časném. Nedokážeme-li svůj život ve hmotě zachovat a rozvinout, přestane být tím jedině správným a nejvyšším prostředkem, pomocí něhož lze vstoupit do věčnosti. Zatímco lidé zachovávají svůj ži­vot a rozvíjejí ho jen proto, že v něm mají zalíbení, my bychom pro něj měli totéž činit mnohokrát dokonaleji, protože víme, že má cenu prostředku, který může být vyměněn za věčný život, a že není jiného prostředku, který by mohl něco takového způsobit. To­mu nás učí Ježíš. Praví: "Nikdo nemůže dát více, než svůj život", a tím, že svůj život dal, ukázal, že mohl vstát z mrtvých do věč­ného života bez smrti. Jen v tomto smyslu je dovoleno beztrestně být oddán tomuto světu. Jiná oddanost se trestá smrtí, ničím mé­ně, navíc však mnohými utrpeními, zklamáními apod.             

       Na stupni, o kterém je nyní řeč, stačí jiná míra oddanosti a zdánlivě také jiný druh a způsob. Dejme se poučit Ježíšem jaký druh oddanosti prokazoval.

       Pro své okolí byl synem tesařovým. Sv. Josef byl tesař. Podařilo se zakrýt jeho původ. Aspoň ze slov Nového zákona to vyplývá. To je první tvář té oddanosti okolí, ve kterém žil. Byl v něm jako takový, nebo se jevil takovým, jako všichni ostatní, jako jeden každý.“ – konec citátu.

 

       A mě na závěr nezbývá než popřát všem, kteří jsou ochotni trochu experimentovat, aby svůj život dobře využili a svou nesmrtelnost našli, a těm ostatním alespoň klidný, spokojený a pokud možno bezproblémový život.

                                                                                              Jaroslav Macháček

 

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 0 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
09. 06. 2021:

Sociolog Jan Keller: "...Jistě, člověk může změnit názor v řadě věcí. Jestliže se během doby změní situace, pak jsou takové změny pochopitelné a logické. Ale islamizace byla v době, kdy panu Bartošovi nevadila, pro Evropu právě tak vražedná jako nyní. Naprosto nic se na její hrozbě nezměnilo, spíše se stala ještě aktuálnější. Jestliže šéf Pirátů v tak zásadní věci přesto svůj názor změnil, můžeme očekávat, že pokud se dostane k moci, změní ho bez jakýchkoliv výčitek svědomí znovu. Začít tvrdit o černé, že je bílá, je přece tak jednoduché...
...Pokud se Piráti k moci dostanou, budou muset hledat zdroje státního rozpočtu. Nevím, kde je hledat budou. Jsem si však jist, že prosadit daň z nemovitosti je snadnější, než zrušit daňové ráje, nebo snížit objem dividend, které velcí zahraniční investoři odvádějí z naší země. Nemohu vědět, zda se Piráti budou snažit daň z nemovitostí skutečně prosadit. Ale vím, že pokud chtějí mít po volbách takovou sílu, aby ji prosadit mohli, musejí před volbami tvrdit, že ji prosadit v žádném případě nechtějí...
"

Celý článek...


07. 06. 2021:

Jana Zwyrtek Hamplová: Přála bych si… aneb "2000 slov dnes" od obyčejné ženy
...Přeji si toho hodně. Ale měla jsem pocit, že doba na 2000 slov je zase tady. Tak jsem je zkusila po svém napsat. Protože je slýchám kolem sebe, jen se nevysílají.

Celý článek...


07. 06. 2021:

Petr Anderle: "V listopadu 1989 lidé sice dali najevo, co nechtějí, ale netušili, že si vzniklou svobodu nebudou umět uhlídat a rozvíjet. Zejména když otevřou pole působnosti komunistům s převlečenými kabáty a špatně vzdělaným politikům, vydávajícím se za obhájce zájmů národa z levé či z pravé strany. Výsledek? Nemáme ani autentickou levici, ani autentickou pravici. A jak bychom je obě potřebovali.
A tak se může stát, jak mnozí populisté tvrdí, že „jsme si v roce 1989 svobodu těžce vybojovali“. To by mě zajímalo, jak tito lidé, kteří podporovali nesmyslný vznik krajů, zákonů, při nichž může například senátora zvolit méně než deset procent oprávněných voličů, neuvěřitelný nárůst byrokracie a počtu státních zaměstnanců, desítky podivných privatizací (nejen podivných, ale často i podvodných), o tyto „svobody těžce bojovali“...
"

Celý článek...


24. 05. 2021:

Advokát Miroslav Kříženecký: "Já si myslím, že tento národ si zaslouží prezidenty typu Kocáb. Vždyť je to jedno. Jestli ten člověk bude usilovat o to, abychom se stali já nevím kolikátým státem Spojených států amerických... mně to je jedno. Mně už to je jedno! Mně je za týden 75 let. Ale pláču, protože tady mám vnuky. Mám tady mladé lidi, na kterých mi moc a moc záleží. A je to tragédie tohoto národa, že by vůbec někdo volil tohoto člověka, který z hlediska odchodu vojsk zkazil všechno, co se zkazit dalo. No tak proboha živého... Bylo krásné, jak ho oslavovali. Mně se to tak líbilo! Rusům se to ale líbilo také. Hrozně moc!
A víte, to, co se píše o tomto národu, že se po Bílé hoře dobrovolně připojil k Rakousku, v 39. roce se dobrovolně připojil k Hitlerovi, po 45. se dobrovolně připojil k Sovětskému svazu, no a v 90. roce se dobrovolně připojil ke Spojeným státům... Tak o co jde...
"

Celý článek...


19. 05. 2021:

Sociolog Jan Keller: "Ve skladech (ve Vrběticích pozn.red.) se po dlouhé roky skladovaly části protipěchotních min, které se Česká republika zavázala v Ottawské úmluvě z roku 1999 kompletně zlikvidovat během čtyř let, tedy do roku 2003. Příslušný soud prohlásil, že v areálu byla uložena pouze nepoužitelná těla protipěchotních min bez výbušné nálože a bez spouštěče. Na tento rozsudek se odvolal premiér Babiš při interpelaci ve Sněmovně 6. května. Takže pan premiér, sám úspěšný podnikatel, nám tvrdí, že je úplně normální, když si soukromá firma pronajme od státu rozsáhlé skladovací prostory a po dlouhé roky platí nájem za to, že v nich může opečovávat mimo jiné tuny naprosto nepoužitelného šrotu. Toto harampádí nemůže ani vyvézt, ani jakkoliv jinak uplatnit. Není to divné ani soudu, ani vládě a už vůbec ne opozici. Naštěstí můžeme ve volbách nedůvěryhodnou vládu odmítnout a zvolil si Piráty, kteří nám budou tvrdit totéž co Babiš s Hamáčkem...
Já si myslím, že by bylo řešení, pokud by všichni aktéři Velké vrbětické lži na sebe podali navzájem trestní oznámení a šli si to odsedět. To bych pak, na rozdíl od Pirátů, upřímně věřil, že žijeme v právním státě."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!