Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 18. 05. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
George Orwell:
Každá revoluce končí tím, že se nová prasata dostanou ke korytům.

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2978x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2372x)
Párové duše
(01. 02. 2019, 2309x)
Věřte ve svou jedinečnost
(27. 07. 2018, 2171x)
Co je pro naše dobro
(24. 08. 2018, 1974x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Moudra

* Sudičky


Jari - Moudra - 17. 07. 2004 (2970 přečtení)

Vítáme na Jitřní zemi dalšího autora a přinášíme vám jeho první článek. Bude zajímavé, jaké budou vaše ohlasy...

Těžko se vleču do postele a po nesmírně únavném dnu usínám. To, co přicház,í není spravedlivým spánkem a malou milosrdnou smrtí kutající v hlubinách říše podvědomí. Tělo těžkne a víčka se třepetají v dusném letním vzduchu. Podobá se to více bezvědomí. Náhle přichází první host z mnoha této zvláštní noci. Nekonečný zástup pavučinových sudiček. „ Kdo jsi ?“ ptám se té nejbližší. „Jsem tvá naděje, synku. Dlouho jsi mě vyhlížel“ Dívám se na tu podbízející se stařenu s úlisným úsměvem ve tváři. „Ne, netoužím po tvém daru. Neboť naděje zaslepuje oči přítomnosti a pohrdá Bohem v danou chvíli. Naděje mi nepomůže.“ Přichází druhá. „A kdo jsi ty?“. „Já jsem láska. Láska hory přenáší a nikdo ji neodmítá.“ „Ne, paní. O lásku nemůžeme žádat. Neboť láska, o které lidé mluví, je otrávena podmínečností. Je více majetkem než křišťálovým citem. Láska se nedá uchopit, je nekončícím pramenem vycházejícím zevnitř naší bytosti. Láska nemůže téct proti vlastnímu proudu a pramen se snadno zanese. Nedávej mi tento dar, neboť to, co svíráš v dlaních, není láska, kterou hledám.“

Třetí sudička s šibalským úsměvem praví :„Mě určitě neodmítneš. Já ti dávám úspěch a úspěch je slaďoučký jako med.“ Odmítám. „Úspěch se vždy přátelí s neúspěchem a je chtivým společníkem. Je kocábkou na rozbouřeném moři, nepřináší klid duši a nastavuje tisíce pokřivených zrcadel. Úspěch není pro mne. Odejdi a už se nevracej.“ Přichází další. „ Já ti nabízím ráj. Lidé chtějí dojít do ráje a být tak blízko Nejvyššímu. Ráj je nejcennější odměnou hledajícímu.“ Horečně se převaluji v přikrývkách. „Ráj, o kterém mluvíš, leží tak daleko a příliš mnoho lidí již bylo ochromeno na tomto světě. Příslib ráje je nejhorším obchodem s lidskou duší. Takový ráj není. To, co nabízíš, je velmi tvrdá droga, a každý, kdo ochutná, ochrne v nekonečném hledání spásy. Do ráje se nedá dostat kupčením, utrpením, smlouváním a voláním. Ráj leží od pradávných časů v našich rukou, neboť my jsme bohové tvořící vesmírné uspořádání. Tvůj dar je jedním z nejhorších.“

Přichází další. „Já ti daruji duchovní prohlédnutí a pravdivou cestu. Nezůstaneš bez odměny a dojdeš svého cíle.“ „Ne, již bylo napácháno příliš mnoho zla a ztraceno tolik času. Nelze prohlédnout s pomocí logiky a zdravého úsudku. Neboť jedna forma přechází ve formu jinou. Cesta možná zpočátku narovná naše potácivé kroky a odkloní pozornost z profánního světa a tam vše končí. Kam by měla vést tvá cesta? K nenávisti a hněvu k těm, kteří kráčí po odlišné cestě? Kolik zmařených životů bude zapotřebí, aby byly cesty navždy opuštěny. Tvůj dar je prokletím.“

Náhle se k lůžku přišourá seschlá stařena. „ Nenesu dar a jsem nenáviděna. Já jsem beznaděj, končící cesta. Nemám ti co nabídnout.“ „Ale já si vezmu tvé břímě. Protože právě beznaděj zastavuje splašený tok času a ničí fata morganu třepetající se před mým zrakem. Beznaděj je kmotrou nekonečné přítomnosti a vyskočením z vlaku nekončící fantazie zítřků.“Přichází další. „Já jsem bolest“. „Z tvých rukou také příjmu, drahá přítelkyně. Neboť bolest vyrůstá z radosti. A pokud je bolest poznána a pochopena, radost již není vzývána. Smícháním těchto dvou ingrediencí vykouzlíme blaženost. Tato blaženost je extází tvoření a esencí samotného života. Blaženost není pro vlastní hlavu uchopitelná. Vždy zde byla a je naší součástí.“

Bolest, radost, úspěch, přátelství, nenávist, nepochopení je recenzí vlastního filmu. Jsme přikováni k sedadlu výchovy, systému, podmíněnosti a tlaku. My promítáme nekončící, barevnou a skotačící smyčku. My zaměstnáváme soudce i pochlebovače ve vlastní hlavě. To, co se odehrává před našimi zraky, není skutečné. Plátno na začátku festivalu bylo prázdné. Točíme nové a nové snímky z nekončících reakcí na okolí. Jsme na něm závislí. Neumíme nereagovat, dožadujeme se důkazů naší vlastní jedinečnosti.

A přitom stačí tak málo, málo. Obrátit ten nesmyslný tok. Obrátit směr. Ne z venku dovnitř, zevnitř ven. My sami jsme úžasným vesmírem. Vím, že to bolí. Samota děsí a dav vypadá bezpečně. Ale, kdo to soudí? Kdo? Není jiného tajemství. Neboť vlastní existence je požehnaným darem. Jednoho dne se to stane. To, co bude plynout ven, bude nádherné. Staneme se bílým obláčkem. Vše jím proletí, nic nebude stát v cestě. Nebudeme se dožadovat jiné odměny, neboť sami budeme odměnou. Budeme vším, nekonečnou panenskou plání, oceánem zrozeném z ticha, procitnutým bohem. A vše bude vstřebáno, rozpuštěno a milováno.

Není to cesta, je to neviditelné vyzdvihování do nových krajin. Je to ne-cesta, ne-snažení, ne-uchopování. Zde končí vše. Tresty i odměny, naděje i zoufalství, bohatství i chudoba. Vše se stane malířskou paletou a vše bude přijato. Ať je výsledný obraz jakýkoli. Neboť každé dílo je pouhým odleskem na klidné hladině jezera. Potěší oči, jezero zůstane nedotčeno. Shovívavě se usmívající nad dováděním malých, lidských dětí. Nic nebylo přidáno ani odňato.

Je čas se vrátit domů.

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 2] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 2 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
18. 05. 2021:

Mnislav Zelený-Atapana: "Můj vztah k Evropské unii je obecně znám. Vidím v ní úřad. A úřad jako takový se snaží, aby existoval, úředníci se snaží, aby si zasloužili svoje peníze, úřednictvo bobtná tak, jak se množí povinnosti, které úředníci sami vymýšlejí. Evropská unie a jí podobné jakékoli předcházející organizace a struktury jsou jen umělým slepencem, který nemůže fungovat. Do budoucna budeme všichni Evropany, ale ne na pokyn, ne že se to někde v Bruselu rozhodne, ale vývojem. To předpokládám. Ale to je vývoj staletí, a ne aby se něco nadiktovalo. Mně se vyčítá, že používám slovo rasa. Já říkám, že nejsme stejní. Jsme si rovni, ale nejsme stejní. Když na nějaké schůzi někde ve Spojených státech se nějaká komise rozhodne, že se nebude používat slovo rasa, tak to neznamená, že rasy zmizely. Nemůžou zmizet. Můj kamarád může být černý, červený, každý má svoji kulturu, každý má své hodnoty. To, že se rozhodne, že se nebude používat slovo rasa, slovo černoch, slovo cikán, je umělé rozhodnutí, které jejich status neovlivní a nezlepší."

Celý článek...


17. 05. 2021:

Bývalý ředitel Vojenské zpravodajské služby a exvelvyslanec Petr Pelz: "Horlivý tisk nás ujišťuje, že vláda měla informace o Vrběticích k dispozici několik týdnů či dokonce měsíců. Přesto, dle tohoto tisku, měla i nadále určitý zahraničně-politický záměr směrem k Ruské federaci. Ponechme stranou pro účely tohoto rozhovoru, zdali správný či nikoliv. Kdo, jak a proč přiměl v sobotu večer 17. dubna vládu České republiky změnit úmysly tak radikálně, že způsobila možná největší krizi v nějaké zahraniční relaci v dějinách Československa i České republiky s výjimkou událostí souvisejících s okupací Československa nacistickým Německem? Před parlamentními volbami musí občané České republiky znát na ono „Kdo, jak a proč“ odpovědi. A také kdo a jak se na tom na české straně podílel."

Celý článek...


07. 05. 2021:

Sociolog Petr Hampl: "Ať se snažíte, jak se snažíte, pořád žijete ve strachu. Agresivní dav sestávající z byrokratů a intelektuálů se může v příští minutě otočit proti vám. Dnes je to Hamáček, zítra to může být Fiala, Pekarová nebo Bartoš. Každý žije ve strachu. Nikdo si nemůže dovolit ukázat nedostatek horlivosti. Svým způsobem je to varování podobné tomu, jako když byl v 50. letech občas popraven nějaký příslušník politbyra. Všichni to vidí a nikdo si nemůže být jistý. Nekřičíš dost hlasitě? Neurážíš prezidenta vlastní země dost agresivně? V příští minutě můžeš být označen za zrádce ty..."

Celý článek...


06. 05. 2021:

Vidlák: "Existuje jen jedna jediná vyšetřovací verze. Že to odpálili ti agenti. Až na to, že existuje celá řada podverzí. Jestli měli komplice, jestli to ten komplic neudělal celé sám, jestli se druhým výbuchem nezametaly stopy, jestli se na tom nepodíleli majitelé Imexu... Chyběla ostraha, ba dokonce i ploty chyběly. BISce takový šlendrián celá léta vůbec nevadil. Tři lidé ten výbuch přežili, ale žádný Kroupa ani Kundra ani pravdomluvná ČT, nikdo s nimi neudělal žádný rozhovor. Jakoby neexistovali. Nebo by říkali věci, co se nehodí do krámu.
Když Hamáček říkal, že Vrbětice odpálili Rusové a my měli pochybnosti, tak jsme se od pravdolásky dozvěděli, že ministrovi vnitra/zahraničí se přece musí věřit. Když teď Hamáček říká, že v Moskvě handlovat nechtěl, tak jsme se od pravdolásky dozvěděli, že se mu nesmí věřit vůbec nic. Pro Babiše to platí stejně.
Informace o Vrběticích je přísně tajná, že se nesmí zveřejnit žádné podrobnosti z vyšetřování. Aby náhodou prostý lid něco nevykecal. Ale není dost tajná, aby z ní neunikaly zajímavé informace tu ke Kundrovi, tu ke Kroupovi. A nikoho to netrápí. Nikdo nekřičí, že tajné služby mají někde uvnitř krtka, který když může vynášet novinářům, možná vynáší i někam jinam...
"

Celý článek...


21. 04. 2021:

Na začátku byl požár: Ze zprávy HSZ o zásahu ve Vrběticích: "Po příjezdu jednotek HZS Zlínského kraje na místo události (sklad č. 16) provedla první jednotka HZS ZLK Slavičín průzkum ze severní strany hořícího objektu. Vzhledem k nepravidelným výbuchům nebylo možné provést průzkum i uvnitř objektu a bylo rozhodnuto o ústupu. Tato jednotka také pořídila zřejmě poslední fotografii tohoto skladu ještě před výbuchem."

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!