Jitřní země je věnována duchovní tématice, jako jóga, witchcraft, kult Bohyně, posvátná sexualita, tantra, mystika, ale tématem je i zdravá výživa, vegetariánství, ekologie, léčivé rostliny.
Jitřní země 
Translate - select language ^
 
  Dnešní datum: 07. 05. 2021     | Mapa stránek | Fórum JZ | Galerie JZ | Na Chvojnici | Galerie Na Chvojnici | Biozahrada |
   
 
kulatý roh  Náhodný citátkulatý roh
polský básník Julian Tuwim:
"Mysleme na chudé", řekl lodžský fabrikant: "To nic nestojí."

kulatý roh  Hlavní menukulatý roh
Hlavní stránka
Mapa stránek Jitřní země
Přehled rubrik
Odkazy
Galerie Jitřní země
Ankety
Nejčtenější stovka
Rozšířené vyhledávání
Poslat nové heslo
Upravit čtenářskou registraci
Zrušit svoji registraci čtenáře

kulatý roh  Přehled rubrikkulatý roh

kulatý roh  Nejčtenějšíkulatý roh
Spojení duší
(23. 08. 2018, 2939x)
Oddělení zrna od plev
(13. 07. 2018, 2339x)
Párové duše
(01. 02. 2019, 2276x)
Věřte ve svou jedinečnost
(27. 07. 2018, 2141x)
Co je pro naše dobro
(24. 08. 2018, 1954x)

kulatý roh  Počasí, Slunce, Lunakulatý roh

Solar X-rays:
Status
Geomagnetic Field:
Status
Aktuální snímky Slunce


kulatý roh  O Jitřní zemikulatý roh
Jitřní země
ISSN 1801-0601
Vydavatel: J. Holub, Kralice n. Osl.
Jitřní země byla založena na pod­zim roku 2000. Věnuje se hlavně duchovní tématice, ať už je to jó­ga, witchcraft (wicca), kult Bo­hy­ně, posvátná sexualita a tantra, mys­ti­ka, New Age, ša­ma­nis­mus ale také třeba zdravá výživa, vege­tari­án­ství, lé­čivé rost­liny a eko­logie.

Moudra

* Zloděj listí


Od čtenáře - Moudra - 04. 05. 2007 (5712 přečtení)

Tato povídka má v sobě neobyčejné kouzlo, je nádherně rozvláčná a prostá jako samo to nedělní odpoledne, o kterém se v ní píše. Po přečtení i mě zůstala pusa dokořán - stejně jako tomu klukovi, co utrhl list z jednoho stromu jednoho pěkného nedělního dne.

Osamělý chodec dojde často k lidem a k věcem právě včas, aby od nich dostal vše, co potřebuje, a pak šel zase dál, ale tu a tam zpomalí tempo, aby dostal ještě něco navíc, anebo se bude i loudat. Někdy se zastaví.

Chůze je stejně dobrá jako čtení knihy pojednávající o něčem, o čem pranic nevíme. Anebo knihy, kterou člověk zná už dlouho a ve které by se rád dopátral, co všechno uniklo jeho pozornosti, když ji četl naposled. Anebo co si o ní bude myslet při dalším čtení.

Řádná procházka by neměla být časově omezena. Měla by mít přibližný cíl, ale ne směr. Dá se při ní objevit opomíjená ulička (bude-li nám to připadat jako dobrý nápad), anebo se dá opomenout ulička z nejoblíbenějších (bude-li nám to připadat jako dobrý nápad). A vůbec, mít čas na procházku je vážně výborné - a je celkem lhostejno, kam se vydáme.

V San Francisku se obvykle rozhodnu pro oceán, protože to není moc daleko a protože jakmile se jednou dostanu na místo, kde voda přitéká a odtéká, cítím se šťastný, ať už je mi v tu chvíli jakkoliv. To ostatně platí o většině lidí, kteří špacírují po pobřeží, jelikož nechtějí být rušeni tím, že by se měli snažit kývat, usmívat se či mluvit na jiné lidi, a někdy se třeba stává, že se ocitnou někomu tváří v tvář a přitom se ti lidé navzájem nevidí a nepokládají to za nic zvláštního, protože vědí, že tu jsou především z toho důvodu, aby nemuseli řešit problém s předstíráním.

Jenže čas od času vás zastaví šedesátník s rybářským prutem, aby vám sdělil: "No vidíte, celé dopoledne jsem chytal v příboji na konci Taravalu a chytil jsem malou šestilibrovou rybku. Potom jsem si skočil domů na oběd a drobet si zdřímnout a teď už celé odpoledne chytám tady, na konci Ortegy a jestli nechytím nic, vůbec mi to nebude vadit."

Ne že by vás přímo zastavil, on se s vámi jen čelně potká a než ho minete, řekne, co říci musí a je mu fuk, jestli jen bedlivě nasloucháte a jednou kývnete.

Takový už je oceán - žádná mýlka.

A tuším, že já chodím k oceánu proto, že v San Francisku je skoro pokaždé šedivý a mlhavý a tehdy je oceán úplně nejlepší.

Ale jedné srpnové neděle začalo být jasno, teplo a vůbec krásně a bylo tak pořád pryč, takže člověk poznal, že tohle bude den, kdy je dobré pohlédnout na město z nějakého kopce - den, kdy by se na něj dalo opravdu koukat nejdřív z jednoho kopce, pak z druhého a potom z údolí, z ulic v tom údolí - a zjistit, jak se město předvádí, jak se proměňuje, jaké je a není.

A proto jsem se vydal do města a vyšplhal na kopce a díval se a vystoupal ke spoustě příjemných věcí právě včas, abych dostal všechno,co jsem od nich chtěl, a pak se mi na zpáteční cestě přihodilo to nejlepší z celé procházky.

Ta procházka trvala dvě a půl hodiny: vedla po ulicích ke schodům na Red Rock Hill, kolem vrcholu a pak dolů do údolí, nahoru do kopce (byl jaksi bezejmenný), dolů kyprou hlínou skrz plevel a haraburdí a křoviska a stromky až na ulici a potom zase nahoru, po úbočí kopečků napříč lesem zvaným Sutro Forest, pak trochu níž a zase vzhůru, kus doleva a vzápětí prudce dolů, asi míli a půl, až na Trhovou ulici a pomaloučku nahoru, kolem mincovny Spojených států a dál celou cestu až do města - bylo to asi osm mil, zhruba dvě hodiny ostré chůze, aniž bylo nutno zpomalovat, loudat se nebo někde zastavovat. Štrapáce to byla příjemná, den pěkný, jasný a teplý.

Tramvaj je zpátky ve městě dřív, než stihnete dokouřit druhou cigaretu a pak už zbývá jen půl míle do kopce a procházky je konec.

Už se blížím k domovu. O pět domů dál (směrem dolů z kopce) stojí baráček, který má na předním dvorku pěkný mladý gumovník - při pohledu na tenhle strom se neubráníte pocitu radosti, protože to jasné světlo působí, že je všechno tak zřetelně vidět, a protože listy toho stromu jsou tak mladé a šťavnaté a červené a zelené a černé a jsou zkrátka součástí toho dne.

Když jsem ten vršek obešel a začal scházet touhle ulicí dolů, uviděl jsem, jak padesát yardů ode mne zvolna jde kluk asi jedenáctiletý. Došel k tomu stromku a utrhl z něj list.

Je třeba říci, že jsem ho viděl list utrhnout a rozhodl jsem se, že až k tomu stromu dojdu, prohlédnu si ho také. Ale neviděl jsem muže stojícího na cihlovém prahu, který se chtěl nadýchat čerstvého vzduchu. Neviděl ho ani ten kluk. Pak jsem zahlédl, že ten muž chlapce zastavil a že tam ti dva stojí a rozprávějí. Je třeba říci, že chlapec se snažil nezastavovat a zároveň se chovat aspoň jakžtakž zdvořile či přiměřeně situaci; zdálo se, že obojí naráz se zvládnout nedá.

Když jsem se ocitl na doslech a začal vnímat, co říká ten muž, i já jsem zpomalil, ačkoliv jsem přímo prahl po sprše.

"Co jsi říkal?" pravil muž.

"Tak si ho vezměte," řekl kluk. Mluvil uctivým tónem.

"No, to je od tebe vážně hezké!" řekl muž. Byl velmi vážný a trochu se zlobil. "Tohle děláš všude, kudy projdeš?"

"Ne."

"Tak proč zrovna tady?"

"Ani nevím." Chlapec pohlédl na list a pak ho muži nabídl. "Chcete ho zpátky?"

"Ne, ksakru!" řekl muž. "Nač by mi teď byl?"

Koukl se po listu v chlapcových prstech. "Jestli ho chci zpátky?" prohlásil trpce. "Já jsem především nechtěl, abys ho vůbec trhal!"

"To jsem netušil," řekl chlapec.

Rád by byl odešel, ale současně to budilo dojem, jako by opravdově želel svého činu nebo mužova rozčilení anebo toho, že taková maličkost, jako je utržení jediného listu, může pro někoho tolik znamenat, anebo toho, jak se leckdy věci schrují: člověk se v neděli odpoledne prochází sem tam, přemýšlí si o všem možném a pak najednou zahlédne půvabný strom s mladým listím a natáhne ruku a jeden z listů utrhne a nic tím nemyslí a hned ho někdo musí zastavit a dělá z něj blázna.

I ten hoch byl odněkud ze sousedství, šel se projít, poněvadž byl krásný den; rozhodl se vyjít nahoru touhle strmou ulicí a porozhlédnout se. Buď byl klidný od přírody, nebo byl schopen se zklidnit po zahálčivém špacíru za utěšeného dne; neměl v povaze grobiánství ani vzdor, třebaže to byl nejspíš syn nějakého dělníka, kluk, který se sotva kdy dostal k půldolaru, pokud by si ho nevydělal vlastníma rukama. Ale hlavně byl v téhle ulici cizí.

Pokud jde o toho muže, věděl jsem, že je zaměstnancem banky. Dalo se předpokládat, že si ho už mockrát zavolali na kobereček kvůli nějakým drobným chybám. Každopádně jsem už skoro stál, protože jsem byl zvědav, jakým způsobem se situace vyřeší, ale zdálo se, že muž odmítá list zahodit a chlapec se ještě neodhodlal prostě odejít.

Nakonec muž řekl: "Jakpak by to asi vypadalo, kdyby si každý, kdo jde okolo, z toho stromu utrhl list?!"

"Za chvíli by jich tu moc nezbylo," pronesl poslušně hoch.

"No, to tedy rozhodně," řekl muž. "A o to tu zrovna kráčí!"

"Ano, pane," odvětil chlapec.

"Dobrá," na to muž. "Až tudy příště půjdeš, ať už se to neopakuje!"

"Ano, pane."

Hoch se od muže odvrátil a v záchvatu energie, tak náhlém, že bezmála vyvolával úlek, se jal odcházet, ale vzápětí se skoro stejně nečekaně zastavil. Ohlédl se a postřehl, že ten muž stojí před stromem a zkoumá místo, odkud chlapec ten list utrhl. Chlapec pak beze spěchu začal stoupat do vršku. A tím se z příjemné procházky stala procházka málem nezapomenutelná, protože když se ten hoch obrátil k odchodu, nemohl jsem si pomoci, abych nepomyslel na to, že obrátka je zdrojem veškeré krásy a dramatičnosti. Opomeneme-li možnost, že se člověk obrátí - obrátí se, aby postřehl stromek s mladým listím, obrátí se a zaregistruje, že jeden z těch listů je něčím zvláštní, obrátí se, aby si ten list vzal, obrátí se, aby se zastavil, protože na něj kdosi volá, obrátí se, aby zjistil, kdo to je, obrátí se v kámen, to samou hanbou a ponížením, a pak se obrátí, aby uprchl - , prožitek zvaný život by v sobě skrýval jen velmi málo krásy a dramatičnosti.

A zničehonic, mezitím co ten hoch se svěšenou hlavou procházel kolem mých vlastních dveří a v té svěšené hlavě se mu obracely myšlenky zlostné a tvrdé jako kámen a on byl pyšnější a osamělejší než kdy předtím, zničehonic jsem si vzpomněl na chvíle v mém životě, kdy mě znovu a znovu někdo vyzýval, abych si představil, jak by to asi vypadalo, kdyby každý udělal to či ono, co jsem zrovínka udělal já, a na to, jak jsem ani jednou v životě, ani když mi bylo konečně patnáct, potom dvacet, pak třicet, ba ani tehdy, kdy se ze mě nakonec stal čtyřicetiletý stařešina, jak jsem nikdy netušil, jak mám, sakra práce, na tuhle otázku odpovědět.

Vím, otázka je to dobrá, jenomže mně to tak nikdy nepřipadalo. Já tam vždycky jen stál s pusou dokořán - tak jako ten kluk.

ze stejnojmenné knížky Zloděj listí, napsal William Saroyan

 

 

Pokud se vám tento článek líbil, přidejte jej na

 

Související články:
AINULINDALË - Hudba Ainur (07.12.2007)
Děkovná modlitba (02.12.2007)
Setkávání s Eduardem (25.11.2007)
Richard Bach: Nikdo není daleko (15.06.2007)
Co když to všechno zapomenu dřív, než se ohlédnu? (14.12.2006)
Bol raz jeden človek. (17.09.2006)
Po tyrkysové modři duše dychtí - Gary Snyder (02.08.2006)
Básně E. Tomáše (2.) (25.07.2006)
Básně E. Tomáše (1.) (22.07.2006)
Mipam, lama s paterou moudrostí (21.07.2006)
A jednou to zazní skoro jako hudba... Robinson Jeffers (2) (22.05.2006)
Je to tak snadné najít cestu k nám... Jan Skácel (16.04.2006)
Slyšíte kráčet kolem vás svou dávnou duši... (03.04.2006)
Poušť (28.03.2006)
Báseň je modlitba, která se zbláznila (22.03.2006)
Tančící děvčátko (20.03.2006)
Je čas, abychom opět políbili zemi... Robinson Jeffers (1) (14.03.2006)
Pravda aneb schody do Nebe (13.03.2006)
Člověk ničí člověka (11.03.2006)
Čajovna II. (20.02.2006)
Slavík a růže (19.02.2006)
O Moudrosti (16.02.2006)
Medvídek Pú slaví svátek svatého Valentýna (14.02.2006)
Malinká duše a slunce (09.02.2006)
Balzám na duši (07.02.2006)
Židovská mystika pro kohokoli (27.01.2006)
Jak jsem strčil chlapa z "Nuseláku" (24.01.2006)
Medvídek Pú a Apríl (17.01.2006)
Proč? (15.10.2005)
Sedm životních pravidel (23.05.2005)
Věčné světlo (15.05.2005)
Otčenáš (01.05.2005)
Moudrost života (25.04.2005)
Odpovědí je Láska (23.04.2005)
Naikanterapie (22.04.2005)
Pravidla pro život (19.04.2005)
O Lásce a o Kráse (16.04.2005)
Semena (22.01.2005)
Čas je milosrdná droga (23.10.2004)
Alchymista od Paulo Coelho (14.10.2004)
O Láske (12.10.2004)
Všechny divy světa Čisté země jsou tady (01.10.2004)
Tento svět je Čistou zemí (29.09.2004)
Procházka v Čisté zemi (27.09.2004)
[Akt. známka: 3,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět | Komentářů: 1 | Informační e-mailVytisknout článek


Komentovat článek     

Pro přidávání komentářů musíte být čtenář registrovaný a přihláąený a mít nastavený odběr info-mailů.


 

NAHORU | Hlavní stránka

kulatý roh  Přihlášený čtenářkulatý roh

Uživatelské jméno:

Heslo:




Registrace nového čtenáře!


kulatý roh  Aktualitykulatý roh
07. 05. 2021:

Sociolog Petr Hampl: "Ať se snažíte, jak se snažíte, pořád žijete ve strachu. Agresivní dav sestávající z byrokratů a intelektuálů se může v příští minutě otočit proti vám. Dnes je to Hamáček, zítra to může být Fiala, Pekarová nebo Bartoš. Každý žije ve strachu. Nikdo si nemůže dovolit ukázat nedostatek horlivosti. Svým způsobem je to varování podobné tomu, jako když byl v 50. letech občas popraven nějaký příslušník politbyra. Všichni to vidí a nikdo si nemůže být jistý. Nekřičíš dost hlasitě? Neurážíš prezidenta vlastní země dost agresivně? V příští minutě můžeš být označen za zrádce ty..."

Celý článek...


06. 05. 2021:

Vidlák: "Existuje jen jedna jediná vyšetřovací verze. Že to odpálili ti agenti. Až na to, že existuje celá řada podverzí. Jestli měli komplice, jestli to ten komplic neudělal celé sám, jestli se druhým výbuchem nezametaly stopy, jestli se na tom nepodíleli majitelé Imexu... Chyběla ostraha, ba dokonce i ploty chyběly. BISce takový šlendrián celá léta vůbec nevadil. Tři lidé ten výbuch přežili, ale žádný Kroupa ani Kundra ani pravdomluvná ČT, nikdo s nimi neudělal žádný rozhovor. Jakoby neexistovali. Nebo by říkali věci, co se nehodí do krámu.
Když Hamáček říkal, že Vrbětice odpálili Rusové a my měli pochybnosti, tak jsme se od pravdolásky dozvěděli, že ministrovi vnitra/zahraničí se přece musí věřit. Když teď Hamáček říká, že v Moskvě handlovat nechtěl, tak jsme se od pravdolásky dozvěděli, že se mu nesmí věřit vůbec nic. Pro Babiše to platí stejně.
Informace o Vrběticích je přísně tajná, že se nesmí zveřejnit žádné podrobnosti z vyšetřování. Aby náhodou prostý lid něco nevykecal. Ale není dost tajná, aby z ní neunikaly zajímavé informace tu ke Kundrovi, tu ke Kroupovi. A nikoho to netrápí. Nikdo nekřičí, že tajné služby mají někde uvnitř krtka, který když může vynášet novinářům, možná vynáší i někam jinam...
"

Celý článek...


21. 04. 2021:

Na začátku byl požár: Ze zprávy HSZ o zásahu ve Vrběticích: "Po příjezdu jednotek HZS Zlínského kraje na místo události (sklad č. 16) provedla první jednotka HZS ZLK Slavičín průzkum ze severní strany hořícího objektu. Vzhledem k nepravidelným výbuchům nebylo možné provést průzkum i uvnitř objektu a bylo rozhodnuto o ústupu. Tato jednotka také pořídila zřejmě poslední fotografii tohoto skladu ještě před výbuchem."

Celý článek...


20. 04. 2021:

Vidlák: "Něco podobného jsem řekl v případě amerických voleb - Trump bezprecedentně zpochybnil volby a proto musí následovat další bezprecedentní krok, jinak bude odejít, odepsán a časem i umlčen. Teď to říkám i v případu Vrbětice - bezprecedentním způsobem byly rozvráceny vztahy s Ruskem. Bezprecedentním způsobem se posunulo zahraniční směřování naší země. Bezprecedentním způsobem o nás bylo rozhodnuto na dlouhá léta dopředu. Pokud nebude následovat stejně bezprecedentní zveřejnění důkazů, bude Babiš prostě a jednoduše nezvolen, pak odejít a pak možná i zničen. A stejně jako v případě Trumpa tomu bude hodně lidí tleskat. A rovnou říkám, že si vůbec nejsem jistý, jestli vůbec lze dodat dostatečně neprůstřelné důkazy, aby to veřejnost víceméně uspokojilo.
Podle mě žádné důkazy zveřejněny nebudou. Jen nám předhodí něco k věření. Jako v případě Skřípala.
"

Celý článek...


19. 04. 2021:

Senátor Jaroslav Doubrava: "Náhle obvinit nějaké agenty po 7 letech od výbuchu? Bylo využito prefabrikátu zpravodajských služeb. V politickém světě je normální, že zpravodajské služby připravují do zásoby různé prefabrikáty obvinění, aby byly ve vhodný okamžik využité k prosazení určitých zájmů. Monitorují se hovory zájmových osob, sledují tzv. zájmové osoby, cizí diplomaty, aby podle potřeby mohli být tito lidé obviněni z podvratné činnosti...
Vezměte si tu politickou tragédii, kdyby Rusko souhlasilo s velkorysými dodávkami Sputniku V, po kterém volá a chce většina našich občanů. To by Rusko bylo najednou andělem, ne klubkem teroristických zmijí. Proto připravený scénář byl spuštěn právě teď.
"

Celý článek...




WebArchiv - archiv českého webu        optimalizace PageRank.cz       Bělehrad.Cz      Výrobky z konopí a bio bavlny - URBANSHOP     

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS v2.8.3a - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
Aby bylo legislativě EU učiněno zadost, vezměte na vědomí, že tento web využívá cookies, jako naprostá většina všech stránek na internetu. Dalším používáním webu s jejich využitím souhlasíte.

Redakce neodpovídá za obsah článků, komentářů ke článkům a diskusí ve Fóru,
které vyjadřují názory autorů a nemusí se vždy shodovat s názorem redakce.
Pro zpoplatněné weby platí zákaz přebírání článků z Jitřní země!