Rostlinné adaptogeny

Autor: JiHo <jiho@jitrnizeme.cz>, Téma: Zdraví, Vydáno dne: 10. 03. 2005

Rostlinné harmonizátory, biostimulátory, adaptogeny... to všechno jsou látky, zvyšující životní energii organismu.

Jejich společným znakem je schopnost nespecifickým způsobem stimulovat obranné síly organismu a zlepšovat odolnost k zátěžím různého druhu. Tím pomáhají organismu přizpůsobovat se lépe a rychleji změněným podmínkám a případné stresové zátěži, vznikajícím v důsledku zvýšených nároků na psychický nebo fyzický výkon, v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, při překonávání potíží, kterým se dostalo pojmenováné "civilizační faktory". Adaptogeny se vyznačují poměrně univerzálním preventivním účinkem, především u relativně zdravých, avšak vyčerpaných jedinců nebo u osob vystavených nepříznivému působení prostředí. Výkonnost organizmu se díky nim zvyšuje, aniž by se do těla vnášely cizorodé látky, a aniž by docházelo k vyčerpávání životních rezerv. Rezervy organismu jseu efektivněji využívány, zvyšuje se biosyntéza bílkovin a nukleových kyselin.

Adaptogeny zlepšují celkovou kondici organizmu, zlepšují stav nervové soustavy, buněk, tkání, urychlují a posilují metabolismus, asimilaci a látkovou výměnu vůbec, urychlují léčebné a regenerační procesy, zpomalují degenerativní pochody v organismu a tedy i procesy stárnutí. Působí proti opotřebení organismu, orgánů, tkání a buněk, příznivě ovlivňují více funkcí současně, vyrovnávají patologické výkyvy hodnot těchto funkcí a obsahu některých látek v organismu, případně pomáhají tyto funkce zlepšit. Adaptogeny také působí proti zánětům. Jako biogenní stimulátory působí stimulačně nejen na fyzickou, ale také na duševní oblast. Proto se pro ně často používá název rostlinné harmonizátory.

O celé řadě významných adaptogenů se ví, že se jejich účinnost nesnižuje ani při dlouhodobém podávání a nejsou tedy návykové. Poměrně časté také je, že nemusejí vyvolávat tonizující nebo stimulační účinky u zcela zdravých lidí. Jejich vliv se projeví především u oslabených nebo nemocných jedinců. Adaptogeny také mohou zesílit tvorbu interferonu, který je významným faktorem imunity a mimo jiné zpomaluje nádorové bujení.

K nejznámějším adaptogenům (o některých jsme již na Jitřní zemi přinesli informace), které se většinou dají i u nás úspěšně pěstovat a výrobky z nichž se dají koupit (často za velké peníze), patří Rozchodnice růžová (Rhodiola rosea, "zlatý kořen", "růžový kořen"), Žen-šen (Panax ginseng všehoj azijský), Eleuterokok ostnitý ("čertův kořen", Eleutherococcus senticosus Maxim.), Klanopraška čínská (Schizandra chinensis Turcz.), Arálie mandžuská (s. prodara mandžuská, Aralia mandshurica R. et M.), Leuzea saflorová (parcha světlicová, maralí kořen, Rhaponticum carthamoides /Wildd./Iljin), Rudbekie nachová (třapatka purpurová, třapatka nachová, Echinacea purpurea), Třapatka úzkolistá (Rudbeckia angustifolia L.), Guarana (Paullinia cupana), Naduť madagaskarská (kalancha, kalanchoe, Bryophyllum daigremontianum), Aloe (Aloe ferox Mill., Aloe plicatilis, Aloe vera), u nás běžně pěstovaná Aloe stromkovitá Aloe arborescens Mill.), Rehmania glutinosa, Pachyma hoelen, sarzaparilový kořen z druhů rodu Smilax, dřevo z guajakového stromu, Šišák bajkalský Scutellaria baicalensis Georgi). K některým z nich se ještě na Jitřní zemi vrátíme.

Podle účinku je teoreticky možné rozdělit harmonirátory přibližně takto:

V praxi je to složitější, protože se účinky různých rostlinných harmonizátorů do značné míry prolínají.

Zajímavé by bylo probrat z tohoto hlediska i účinky mnohých hub, protože u řady z nich jsou známy například jejich protivirové a protinádorové účinky (šitake, žampion, březovník a další). To by byl opět námět na samostatný článek.