Ak povieme, že niekoho milujeme, čo tým chceme povedať? Myslíme tým, že niekoho vlastníme. Z tohto vlastníctva vzniká žiarlivosť, pretože sa obávame, čo by sa mohlo stať ak by sme ho stratili. Cítim sa prázdny, stratený a preto legalizujem vlastníctvo a pripútam si ju či jeho.

Vyhaslo ti slunce v očích, to zářivé slunce které hřálo můj pohled kdykoliv jsem na tebe pohlédl. Oči jsou tak vzácné, jsou tak nahé a pravdivé.

            Začíná doba Adventní a Vánoce jsou již za dveřmi. Budeme opět slavit narození Páně, Ježíše Krista. Víme však, co nám přišel říci (nebo sdělit). Při pročítání překladu knihy SYNTÉZA JOGY od Aurobindo Ghose v překladu Karla Makoně a jeho připojenými výklady jsem na jedno takové neznámé poselství narazil. Rozhodl jsem se proto umožnit i vám pokusit se pochopit to, co se nám snaží sdělit různí Mistři ohledně našeho života a Boha. Ukázka je pouze Makoňův výklad v kapitole 21, nikoliv celou kapitolou. Dávám slovo autorovi: 

Nebudu psát teorie, nebaví mě to. Budu psát nadále jen osobní deník. Co dělám, co mě naplňuje, nad čím přemýšlím, k čemu jsem dospěl. Nezajímají mě reakce, komentáře.

Rady ze 16.století, připisované Františkovi Saleskému - čas jim však vůbec neubral na aktuálnosti

Poselství od Zlaté dušičky, přijaté 26.11.2008

Poselství od Zlaté dušičky, přijaté 19.11.2008

Často se ptáme po výsledku svého snažení. Zda vůbec má smysl za něčím se pachtit. Denně se zabývat prací na fyzické i duchovní úrovni. Rozvíjet tělo a duši. Co nás odmění? Co nám dá satisfakci našeho snažení? Co je naší odměnou.

O den později, než zde bývá obvyklé, v den, kdy si připomínáme 100. výročí narození Eduarda Tomáše (o jeho životě naposledy na Jitřní zemi vyšly články Setkávání s Eduardem a Mystik Eduard Tomáš ),

přinášíme další text Míly Tomášové z knihy nakladatelství Avatar Světlo vědomí na téma učitel a žák; tentokrát první dvě ukázky z rozsáhlé kapitoly Z dopisů duchovním přátelům - většina z nich jsou odpovědi na dotazy z let 1957 - 1959.

Přemýšlel jsem nad motivacemi mužů a žen. Je to nesmírně zajímavé téma protože je tak universální.

Jakoby se s nimi roztrhl pytel: stále větší počet Čechů a českých dvojic jede na pár týdnů do Indie. A nejedná se o turismus jako takový: jde spíše o spirituální turistiku. Cílem jsou posvátná místa hinduismu nebo buddhismu, a také nějaké ty ášramy. Nadšencům a nadšenkyním nedochází, že oni (ony) sami(y) jsou často lokálně spirituálnější a globálně ekologičtější, než by byli v Indii, a pobyt v meditačním centru někdo na Vysočině je pro jejich těla a mysli přínosnější, než drahý a exotický výlet do ášramu.

Poselství od Zlaté dušičky, přijaté 12.11.2008

Kdo pravidelně čtete blogy Vlasty Marka, jistě jste si nedali ujít dnešní Syndrom seminářové bohyně, SSB. Naprosto souhlasím s jeho obsahem, pár takových žen také znám. Lektoři si o nich dokonce navzájem referují a mezi sebou jim říkají "satelitky", neboť tito lidé (žen je více) stejně jako satelity neustále obíhají všechny ty nejmódnější semináře a kurzy, které jsou zrovna "trendy". Takové satelitky si dokonce dělají čárky a vedou si deníčky, aby se mohly pochlubit, na čím kurzu už byly a na kom ještě ne a navzájem se předhánějí, hlavně aby neztratily image. Kdyby to konzumní pinožení nebylo tak smutné, bylo by komické.